Tak ona už to není žádná legrace. Řecko, po léta beznadějný černý pasažér eurozóny, je definitivně na kolenou. Kdyby socialistická řecká vláda Jorgose Papandrea měla odvahu k zásadním ekonomickým reformám a měla k dispozici vlastní měnu, nemuselo by dnes Řecko čelit bankrotu.
Nemá. Platidlem je euro a o osudu Řecka rozhodují Evropská centrální banka ve Frankfurtu nad Mohanem a Evropská komise v Bruselu.
Řecko si po celá desetiletí žilo nad poměry. Žádné reformy tamního prostopášného sociálního systému, žádná zdravotní reforma, žádná penzijní reforma, rostoucí počet byrokratického aparátu a zkostnatělé pracovní právo.
Pokud se k tomu přidají dopady současné ekonomické krize, Řecko se nachází v katastrofální situaci a to i přesto, že statistická data o vlastní ekonomice falšuje, až se jim od pera práší.
Řecký deficit veřejných financí dosahuje aktuálně 12,75% HDP (země, která platí eurem, musí mít dlouhodobě schodek nižší než 3% HDP).
Euro se tím poprvé ve své historii dostává pod reálný ekonomický tlak a v Bruselu i Frankfurtu panuje zděšení: podobné problémy už přiznali kromě Řecka i Španělsko, Portugalsko a Irsko. Poprvé v dějinách společné měny je na pořadu dne otázka, co bude s eurem dál, pokud členské země nezačnou provádět skutečné a hluboké strukturální reformy?
Evropská komise předepsala Řecku hořké kapky: reformu penzijního systému včetně zvýšení hranice odchodu do důchodu, reformu zdravotnictví, liberalizaci podnikání, rychlou reformu pracovního práva, výrazné snížení počtu státních zaměstnanců spojené se snížením objemu mezd pro státní zaměstnance v řádech desítek procent (návrh snížit v Čechách objem finančních prostředků o 4% narazil na hrubý odpor zdejších státních zaměstnanců, což je směšné v porovnáním s řeckou realitou!).
Ani v Bruselu, který tak často podléhá optimistickému nahlížení na realitu skrze růžové brýle, ale nikdo moc nevěří, že Řekové něco zásadního udělají. Nakonec, téměř okamžitě řečtí státní zaměstnanci pohrozili celonárodní stávkou, pokud se vláda pokusí "něco reformovat".
Emisím vládních dluhopisů v Řecku, Španělsku a Portugalsku burzy nevěří. Jednotná měna euro se otřásá v základech.
Blahobyt je tak nakažlivý a strádat se nikomu nechce!
A v Čechách démonicky ovládá veřejnost socialista Paroubek. Jako by se nás nic netýkalo, jak bychom neviděli to, co se kolem nás děje.
Jiří Paroubek si za peníze daňových poplatníků otevřel cestovní kancelář do Řecka. Slibuje nám příjemnou dovolenou, víc peněz, méně práce a starostí. Všem rozdá všechno a nikoho to nebude nic stát.
Tak, jako řečtí a španělští socialisté, ani on nevidí důvod zásadně reformovat výdajovou stránku státního rozpočtu. Rozhazuje a rozhazuje.
Veřejnosti se zjevně líbí jeho návrhy na uvalení vysokých daňových sazeb na vyšší příjmové skupiny společnosti.
Část seniorů oceňuje mimořádný důchod, ale Paroubek jim na oplátku neříká, že o to chudší budou sociální a zdravotní systémy (tak důležité právě pro seniory).
Na hloupém třicetikorunovém poplatku se podařilo zdiskreditovat snahy o jakoukoliv zdravotní reformu.
Paroubkova cestovka to valí "směr Řecko" a nemá žádnou pojistku pro bezpečný návrat svých klientů. Ti ji ovšem nezajímají, tak jako ji nezajímali nikdy.
A tak, než si koupíte poukaz do krachujícího Řecka "s Jirkou", obtěžujte se čtením zpráv zahraničních rubrik českých novin. Zjistíte, že cestovat s Paroubkovou cestovní kanceláří dvakrát moudré není.
Až to tady totiž Paroubkovi socialisté celé zruinují, bude nucená správa z Bruselu nebo Mezinárodního měnového fondu fakt bolet. A docela jistě víc ty, kteří se s ním dnes chystají na dovolenou svých snů. Jenom ještě neví, že to bude do socialisty zbídačeného Řecka.
Autor je europoslanec ODS