Nejsem žádným fanouškem Dělnické strany. Neznám ani jejich program. Mohu mít i výhrady k formám, které příznivci této strany používají. Ale to, co se teď děje v souvislosti se snahou je zakázat, budí asociace vedoucí k policejnímu státu. A navíc se vyvolává společenská objednávka na „spravedlivý" proces - tedy jejich zákaz.

ONI (stát) dobře vědí, že zákaz pro tu organizaci samotnou nic neřeší, protože členové se mohou zatím organizovat jinak. ONI chtějí ukázat sílu. Chtějí překročit Rubikon, za nímž už nám „demokracii" dnešních elitářů nikdo rozvracet nebude. Kapři opevňují rybník, protože dobře vědí, že jsou dobré důvody pro jeho zahnívání a že berou ostatním životní prostor a svobodu. A o tu tady především jde!

Jedná se o to, že nepohodlným se přilepí na čelo nálepka extrémismu. Dokonce se argumentuje tím, kdo se s kým stýká! Jak napsal Marek Šnajdr ve svém zdejším blogu, jak vystřiženém z předlistopadového Rudého práva: „V případě zakázání či nezakázání „Vandasových soukmenovců" jde o to, zda jsme ochotni tolerovat na české politické scéně politickou stranu, která svým programem, ale především svým napojením na extremistické síly, ohrožuje mladou českou demokracii. Stačí se podívat na snadno prokazatelné osobní napojení některých členů Dělnické strany na nejradikálnější neonacisty z Národního odporu a podobných extremistických organizací, abychom dospěli k závěru, že takovéto uskupení nemá na české politické scéně co pohledávat."

Pan Šnajdr se neodvážil pustit diskusi, protože by někdo mohl upozornit na skutečnosti, které by snadno mohly rozvrátit jeho pózu mravokárce. Ale podívejme se na věcné důvody, které uvádí:

(1) Nebezpečí islámského fundamentalismu: Není vinou Dělnické strany, která není v parlamentu, že stát upřednostňuje „politickou korektnost" v zájmu velkých členů EU, kteří chtějí svůj imigrační problém rozředit a řešit na náš úkor. (2) Zneužívání různých sociálních dávek: Jen se podívejme, žijí tady celé skupiny lidí, a to už po celou generaci, kteří si odvykli pracovat a navykli na bezzásluhovou existenci. (3) Kriminalita Čechů a Rómů: Předně má asi na mysli Cikány, kteří jsou také Čechy. Proto by měl být k nim stejný přístup jako k ostatním. Stačí udělat statistiku, která je „politicky korektně" zakázaná, a uvidíme, kde je problém.

Hlavní však je, že za názor se nesmí trestat. Pan Šnajdr píše: „Úplnou svobodu slova si mohou dovolit Spojené státy, které ve své dlouhotrvající demokratické tradici nemají osobní zkušenost s totalitními režimy, ať již nacistického či komunistického ražení." To snad nepotřebuje komentář. Takto bychom zdůvodnili každou represi.

Dělnická strana není tak nebezpečná jako problémy, proti nímž se vymezuje. Ano, stíhejme násilné trestné činy. Ale nebojujme se slovy, se symboly a s písněmi. Kdyby z toho stát nerozpoutal kampaň, tak by to byla okrajová strana, s níž by si demokracie poradila samočistícím způsobem třeba u voleb. Takové výkřiky jako ty Šnajdrovy však jim dělají zbytečnou propagaci a nahánějí sympatizanty. A to se týká především soudní „války", kterou vyvolal další „demokrat" Pecina, kumpán pana Šnajdra z propojených firem v mém rodném městě. Tuto poznámku jsem učinil jako reakci na jeho argumentaci matkou pana Vandase.

Nacistické symboly jsou natolik diskvalifikovány, že zvláště v České republice nemohou oslovit ani skutečné nacionalisty. Je to odporné, ale když někdo chce ukazovat svoji ubohost, nechme je být. Jinak se začneme podobat těm, jejichž symboly poslouží jako záminka pro uplatnění jejich metod.

Jěště k těm politickým procesům. Justice má teď šanci se částečně očistit. Těch politických rozhodnutí, která v poslední době učinil třeba Ústavní soud, naposled při odevzdání suverenity České republiky, bylo opravdu už dost. A slyším trávu růst: Jestli se to teď nezlomí, brzy podobné články nebudete číst.

PS Zapomněl jsem se zmínit o neuvěřitelném případu řidiče tramvaje Aleše Červenky, kterého Dopravní podnik Praha chce propustit na základě šály Dělnické strany položené za sklem. Svědčí to o tom, kam tato hysterie vede. Po dohodě se svým advokátem rádi nabídneme právní pomoc.

http://streit.blog.idnes.cz/