Jak vysvětlit děcku, že je mamka Karel, pane Kocáb?
A je to zase tady. Zásadní problém této společnosti chce vyřešit ministr ministerstva pro zmenšeniny Kocáb, když už se to nepodařilo jeho podařené předchůdkyni Džamile. Pan Kocáb chce podle posledních zpráv umožnit homosexuálním párům výchovu dětí.
Možná budu zase nařčen z homofobie, ale nemohu si pomoci. Jsem přesvědčen, že je přirozené, že základem státu je rodina tvořená mužem a ženou, kteří uzavírají sňatky (dnes už není pravidlem), počínají děti, tyto spolu vychovávají a tak zajišťují pokračování lidského rodu. Cokoliv nad to je proti přírodě. A proto jsem asi homofob. To jest ten, kdo nehodlá anebo včas nestihne nadšeně veřejně zajásat nad perverzními institucemi jako registrované partnerství nebo adopce dětí homosexuály.
Jsem-li homofob, je to něco degradujícícho? Je to nadávka? Mám se za to stydět? Slovník cizích slov o výrazu homofob říká: homofob má strach či odpor vůči stejnopohlavně eroticky zaměřeným osobám nebo z myšlenky o vlastním homosexualním erotickém zaměření. Musím prohlásit, že homosexuálně zaměřen nejsem. A nemám vůči homosexuálům ani strach, ani odpor. Jenom chci aby svět zůstal v hranicích, které jsou po tisíciletí přirozené. Neberu nikomu právo na jinakost. Ale jsou hodnoty, jejichž hranice by se překračovat neměly. A adopce dětí homosexuálními páry do tohoto okruhu patří.
Jak napsal Roman Joch: Před půlstoletím bylo kouření cigaret příjemným požitkem a homosexuální styk něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubil.Dnes je homosexuální styk příjemným požitkem a kouření cigaret něčím, čím se člověk ve slušné společnosti nechlubí, nechce-li být považován za vyvrhele.
Kdysi byla myšlenka na adopci dětí mužským homosexuálním párem nemyslitelnou – tolerance ano, registrované partnerství snad, ale adopce dětí ne –, a právo rodičů vychovat, byť i s použitím vařečky nebo pásku, ze svého spratka slušného člověka, zásadním morálním právem rodičů; nyní však má být podle Michaela adopce dítěte ze strany dvou homosexuálních mužů zákonným právem a potrestání nezbedníka rodiči málem trestným činem.
Svět je zdá se naruby. Je ještě tradiční rodina něčím normálním? Nebo tradiční rodina je vlastně něco, co už tak úplně normální neni?
Je to zvláštní v tom duhovém světě. Když s nimi souhlasíte, tak je to relevantní forma sebevyjádření, ale když s nimi nesouhlasíte, tak jste umlčen coby fašista a homofob.
A pořád zůstává nedořešen problém z nadpisu. Jak vysvětlit děcku, že je mamka Karel, pane Kocáb?
http://paulczynski.blog.idnes.cz/