Daně za branami Evropské unie
Právě kvůli touze zachovat historicky vyvinutý a kulturně atraktivní evropský model jsme my Němci odhodláni sjednotit a rozšířit Evropskou unii. Jinak nebudeme schopni globalizaci politicky ovládat.
Gerhard Schröder, bývalý německý předseda vlády
Pro zastánce korporativistického sociálního státu je různost politik a různost daní – a tedy existence nezávislých států nepodléhajících jednotnému režimu – hrozbou. Daňová konkurence podkopává jejich hospodářský model. To věděl již guru evropských socialistů Lev Trockij, který napsal: Úkol evropského proletariátu není zachovat na věky hranice, nýbrž je naopak revolučním způsobem zrušit. Žádný status quo, nýbrž Spojené socialistické státy evropské."
Ať již dnešní evropští sjednocovatelé Trockého četli nebo ne, vědí, že existence nižších daní u sousedů je ohrožuje. EU například dotlačila Švýcarsko, Andoru a další země k tomu, aby úspory občanů zemí EU zdaňovaly a výnosy posílaly ministerstvům financí zemí, z nichž vkladatelé pochází. Kancléřka Merkelová neváhala uložit německé tajné službě úkol ukrást data z lichtenštejnské banky – aby mohla obvinit své občany, kteří legálně ukládali za hranice úspory s cílem vyhnout se německé dani z úroků.
Ačkoliv EU vyvíjí enormní snahu přitlačit evropské země ležící mimo její jurisdikci k přizpůsobení daní standardům EU, mají nezávislé státy stále podstatně nižší daně – a vzhledem k trvalému růstu zdanění v EU se tento rozdíl prohlubuje.
Jak ukazuje tabulka, většina nezávislých jurisdikcí západní Evropy buď DPH vůbec nemá nebo má její sazbu hluboko pod limity nařizované Evropskou unií.
|
|
Sazba DPH |
Míra nezaměstnanosti |
|
Andora |
nemají DPH |
0% |
|
Faerské ostrovy |
25% |
1,4% |
|
Gibraltar |
nemají DPH |
3,0% |
|
Guernsey |
nemají DPH |
0,9% |
|
Island |
14%-24,5% |
1,6% |
|
Jersey |
nemají DPH |
2,2% |
|
Lichtenštejnsko |
2,4%-7,6% |
1,5% |
|
Monako |
5,5%-19,6% |
0% |
|
Norsko |
7%-25% |
2,6% |
|
Ostrov Man |
5%-16% |
1,5% |
|
San Marino |
17% |
3,1% |
|
Švýcarsko |
2,4%-7,6% |
2,6% |
Data za rok 2005. Zdroj: CIA Factbook
Grónský příklad
Příkladem území, které se vymanilo z jurisdikce EU, je Grónsko.
Grónsko se stalo spolu s Dánskem – jako dánské území – členem Evropských společenství v roce 1973, přestože přes 70% voličů v Grónsku hlasovalo proti vstupu. Po té, co Grónsko získalo v roce 1979 samosprávný status, se konalo 23. února 1982 úspěšné referendum o vystoupení z ES.
V reakci na grónské referendum členské země Evropských společenství uzavřely Smlouvu o vystoupení Grónska – dodatek k zakládající smlouvě, který stanoví, že se zakládající smlouva nevztahuje na Grónsko.
V Grónsku tedy nemuseli zavést DPH s minimálními sazbami 5% na potraviny a 15% na ostatní služby, jak požadují směrnice EU. Ani nemusí mít spotřební daň z benzínu v minimální výši platné v EU 3,59 euro. Například benzín tam tak stojí v přepočtu asi 11 korun.
Nezávislost všem evropským státům nezávislým na EU velmi svědčí. Mají vysokou životní úroveň, vysoký růst ekonomiky, minimální míru nezaměstnanosti a podstatně delší délku života než země EU.
Snaha EU sjednocovat (= zvyšovat) daně bude pokračovat. EU se bude pokoušet tlačit i na státy, které leží mimo její jurisdikci. Evropské sjednocování legislativy ale povede k hospodářskému zaostávání a prosperující jurisdikce ležící mimo EU budou občanům EU ukazovat, že nezávislost dává smysl.
Každá akce vyvolává protireakci. EU tlačila na pilu a prosadila Lisabonskou smlouvu. To ale nadšení pro celoevropské rozhodování nezvýší. Naopak. S rostoucím diktátem zákonů z Bruselu bude zastánců nezávislosti přibývat. Je jen otázkou času, kdy další země Evropskou unii opustí a vydá se vlastní nezávislou cestou.
Autor je předsedou Svobodných. Příspěvek byl přednesen na konferenci Perspektivy daňové harmonizace v EU v Praze 4.11.2009