Inkriminované letáky obsahovaly text, který je podle mého názoru (nejsem právník) stále v mezích zákona. Rozeberme si nejprve první leták. Je v něm řečeno "Proti cikánskému násilí je veřejný odpor povinností". Podle mého názoru není rasistický, protože nevyzývá k násilí vůči všem "cikánům" (a zde je ještě k diskusi, zda jsou "cikáni" rasová skupina), nýbrž k odporu proti násilí. Domnívám se, že česká veřejnost by měla klást odpor násilí, a to i v případě, kdy vychází ze strany romské, nebo chcete-li cikánské, menšiny. Nebo snad máme klást odpor násilí, jen pokud se jej dopouští "gádžové"?

Ještě hůře by bylo možné označit za rasistický text "Česká krev vře, stop pozitivní diskriminaci". Vroucí krev je dosti patetický obrat, ale rozhodně legální. Co se týče "pozitivní diskriminace", může být vůbec někdy diskriminace pozitivní? Osobně se domnívám, že diskriminace je vždy negativní, zatímco pozitivní je rovný přístup k lidem, bez ohledu na jejich rasový či etnický původ, pokud nás například obavy o vlastní bezpečnost nenutí upřednostnit lidi stejného původu, jako je ten náš.

Přijatelné není případné fyzické napadení Venduly D.. Pokud k němu skutečně došlo, měly by tuto skutečnost řešit především soudy nebo přestupková komise, podle závažnosti případu. Jedině, pokud by se prokázalo, že Vendula D. byla trvale šikanována konkrétně Lukášem Poláškem, má smysl uvažovat o jeho vyloučení za šikanu. Pokud to však bylo tak, že D. šikanována nebyla, nebo byla, aniž by tuto šikanu inicioval osobně Lukáš Polášek, považuji snahu potrestat konkrétně jeho za bezpředmětnou a možná spojenou s ambicí udělat dojem, že "rasismus" v dané škole trpěn rozhodně nebude.

"Ani vnější znaky neonacistického, neonacionalistického či jen xenofobně pravicového radikalismu či jiné podobné sociopatie nepomohou pedagogům odhalit podmínky pro klíčící šikanu." Velice si budu vážit, pokud mi někdo vysvětlí, co je na "neonacionalismu" či "pravicovém radikalismu" sociopatického, a zda je sociopatický i "neosocialismus" či "levicový radikalismus"? Násilí používají při svém "boji v ulicích" skupiny z různých částí politického spektra. Podle jedné z definic nalezené na internetu je sociopatie "abnormální chování vůči okolnímu sociálnímu prostředí". Pokud bychom pojem normální ztotožnili s pojmem většinový, potom by například v romských ghettech, kde "gádžové" nejsou považování za plnoprávné lidi, bylo sociopatické nebýt rasistou. Totéž bych mohl použít v souvislosti s jakýmkoli jiným prostředím, kde je rasismus hluboce zakořeněn a většinově přijímán.

Mají lidé povinnost přizpůsobit své názory většině? A pokud ano, má se to tak dít na úrovni nukleární či širší rodiny, ulice, města, kraje, státu, EU nebo celého světa? Celosvětově je západní sekulární individualistická civilizace minoritní, to nemá smysl popírat. Hodnoty osvícenství nepřijaly ani ty asijské země, které přijaly kapitalismus, jako Korejská republika, Singapur či Taiwan, stejně jako je nepřijímají občané Turecka, i když jsou v zemi téměř sto let oficiální státní ideologií.

Nazvat nějaký názorový proud sociopatií je tedy velice sporné. Osobně jsem třeba háklivý na všechny druhy rovnostářství, protože v nich vidím cestu k postupnému zadlužení státu, demoralizaci společenosti a v konečném důsledku upadnutí do cizího područí. Mám k tomu i svůj osobní důvod, maje příbuzné ve Venezuele ovládané Hugo Chávezem, kteří jsou v dané zemi silně omezováni na svých právech a svobodách, ve jménu socialismu 21. století. Přesto však odmítám tvrdit, že ten, kdo v ČR Chávezovi fandí, je sociopatem a jeho názory by proto měly být eliminovány. Tato cesta boje proti názorovým oponentům je špatná a poškozuje obě strany. Dnešní režim by neměl produkovat nové Augustiny Navrátily.

Článek jsem nejprve nabídl jako reakci přímo Britským listům, kde jsem již dříve publikovat. Jejich redakce článek neotiskla, a nereagovala. Zato otiskla další článek na totéž téma Štěpánu Kotrbovi. Současná verze se od původní, určené Britským listům, odlišuje pouze v detailech.