Prý nám EU uklidí český bordel. A kdo před tím uklidí ten její?!
Řada lidí je přesvědčena, že v Česku je díky politikům bordel, a že naše členství v EU nám může jedině pomoci jej uklidit. Naivky. Politiky u nás jsme si zvolili sami a v EU mají bordel ještě větší. Zvu Vás.
Včera jsme se čtenáři probírali některé položky rozpočtu EU a rozebírali to, co sama Evropská komise považuje za „Největší úspěchy EU v roce 2009“. Kdo neví, že náklady na jednoho každého úředníka EU, kterých je 40 000, jsou ve výši téměř 11 mil Kč za jeden rok, nechť si otevře doporučený článek pod čarou. V diskusi se pak opět objevily tvrzení typu jak jsme malí, nevýrazní, nic neznamenáme, musíme k někomu patřit, apod. Přiznám se, že jsou chvíle, kdy jako hrdý Čech jen s obtížemi reaguji na takovou malost duše, téměř žádnou víru v sám sebe a pokřivenost charakteru v okamžiku, kdy někdo projevuje svůj ohnutý hřbet, potřebu se stále za někoho schovávat (nejlépe pak aby byl ještě někdo za zadkem) a přijímat příkazy od jiných co, kdy a jak má dělat. Nicméně i tací mezi námi jsou a musíme s tím žít. Když k tomu ovšem přidají argumenty ve stylu „v EU takový bordel, jako je u nás, nemají“, nebo „taková korupce, jako je u nás, se v EU neděje“, případně „už aby nám tady díky jejich nařízením udělali pořádek“, nezbude Vám, než se do té slavné Evropské unie zase namátkou trochu podívat…
Úředníci EU vytunelovali v Eurostatu miliony (rok 2003, zdroj: NTA/The Guardian)
Tři nejvyšší úředníci Evropské komise byli obviněni z dlouhodobého a průběžného tunelování milionů eur a jejich ukládání na tajná konta v lucemburské bance. Úředníci EU zvyšovali rozpočty veřejných nabídek tak, aby vyřadili firmy, které "nebyly relevantní", a přebytky fondů potom sebrali, anebo jednoduše hotovost získávali vymýšlením fiktivních smluv. Tehdejší místopředseda EK Kinnock řekl, že ukládání značných sum veřejných peněz do „neplánovaných rezerv" nebo na tajná bankovní konta v Luxemburgu bylo u úředníků Eurostatu „rozšířenou praxí". Eurostat přitom poskytuje všechna data, která komise používá k informování těch svých pracovníků, kteří vydávají rozhodnutí.
Korupční aféra v EU se rozšiřuje (rok 2006, zdroj: tyden.cz, ČTK)
Na 150 policistů prohledávalo kanceláře a budovy EU v Belgii, Itálii, Francii a Lucembursku kvůli milionovým úplatkům za zakázky na provoz zahraničních zastoupení EU. Případ se týká především nesrovnalostí při zadávání zakázek v souvislosti s provozem kanceláří zahraničních zastoupení EU a zakázek na instalaci zabezpečovacího zařízení. Skandál začal na základě tipu od finského podnikatele. Stěžoval si, že po něm chtěli úředníci úplatek ve výši 345 tisíc eur, když se ucházel o kontrakt na výstavbu sídla zastoupení EU v Indii.
Belgie: velvyslanecký homosexuální skandál (rok 2007, zdroj: Občanský institut)
Belgický (členská země EU) velvyslanec v Paříží (hlavní město členské země EU) Pierra-Dominique Schmidt za celkem 75 000 eur pořádal na ambasádě soukromé homosexuální večírky. Velvyslanec přitom byl prominentním členem vládní Valonské socialistické strany a přítel jejího (taktéž homosexuálního) předsedy Elia di Rupa. Jeho obhájcem byl manžel socialistické ministryně spravedlnosti Laurette Onkelinxové.
Daňový skandál mezi Německem a Švýcarskem roste (rok 2010, zdroj: Český rozhlas).
Daňový skandál mezi Německem a Švýcarskem se dál rozrůstá. Nákup datového disku s údaji o asi 1500 daňových subjektech měl do německé státní pokladny přinést podle původních odhadů asi 100 miliónů eur, ale deník Süddeutsche Zeitung napsal, že by částka mohla být více než dvojnásobná. Abychom, milí čtenáři, pochopili o co jde: Díky vysokým daním, které jim nestačí (mají tam totiž ve správě státu pořádek asi jako my tady), hledají daňoví poplatníci cesty jak z toho ven (což ani zdaleka neznamená, že nelegálně). No a vláda Německa (jednoho z hlavních lídrů EU, který má po Lisabonské smlouvě ještě pevnější pozici) chce vědomě koupit a zaplatit za kradené informace, obsahující bankovní tajemství (!).
Jaký z tohoto krátkého ilustrativního výčtu v čase (další si nechám zase pro jiný okamžik) pro mě osobně vyplynul závěr? U nás i v EU platí, že čím více politici a úředníci rozhodují a našich daních a jejich přerozdělování, tím větší je korupce, tunelování a škody na společných statcích občanů. A jestliže voláme po zjednodušení a zlevnění správy naší vlastní země, považuji strkání hlavy ještě hlouběji do EU, v kontextu včerejšího i dnešního článku, za poněkud kontraproduktivní.
Bordel u nás doma, který jsme sami dopustili tím, jak jsme volili doteď, si musíme zase sami uklidit. Nikdo to za nás neudělá. Také zde platí staré dobré heslo o pomocné ruce na konci naší vlastní paže. Ruce politiků a byrokratů v Evropské unii jsou totiž zjevně ještě špinavější, než těch u nás doma. Narozdíl od těch, co se stále domnívají, že nám EU uklidí náš bordel, se já domnívám, že tu nejen bude ještě větší, ale že se tam naši politici ještě nějakým hajzlovinám přiučí. Možná, že jsme opravdu termín "tunelování" vymysleli u nás, ale fakticky jej naplňují v EU už dávno i bez nás. Politická korektnost by jen zbytečně zamlžila to, co bych závěrem rád sdělil:
Ať si EU nechá svůj bordel u sebe a netahá ho k nám.