Klaus: Byl jsem přinucen kapitulovat a ratifikovat Lisabonskou smlouvu
Předmluva ke knize Rok sedmý
Devátý rok jedenadvacátého století byl sedmým rokem, v němž jsem vykonával funkci prezidenta republiky. Byl to rok bohatý na události – jak na naší domácí politické scéně, tak v celosvětovém měřítku. Většina těchto událostí se mne tak či onak týkala. Mé postoje k nim, vyjádřené v článcích, projevech, rozhovorech a nejrůznějších vystoupeních, jsou obsahem této knihy.
Rok sedmý je další částí z předpokládaného desetidílného „seriálu“, který touto formou mapuje mé první i druhé prezidentské období. Je to poměrně svébytná kronika naší doby, která je určená každému, kdo se hlouběji zajímá o současnou realitu, a komu názory, pohledy a zamyšlení prezidenta republiky pomáhají v této realitě se orientovat.
Jsem konzervativní člověk, který je přesvědčen, že změny nemají přicházet překotně a uměle, ale spíše zvolna a evolučně. Právě proto jsem po šest roků strukturu této „prezidentské kroniky“ nijak neměnil. Teprve nyní, po dlouhém zvažování, jsem se rozhodl udělat poměrně zásadní řez do dosavadní skladby „Roků“. Vyžádala si to sama realita. Přednost dostalo téma nad žánrem. Jinými slovy: chci, aby čtenář dostal do rukou členění, které bude současně jistou autorskou interpretací a tedy i „návodem“ k četbě, bez ohledu na to, jde-li o článek, projev, rozhovor či jiný text. Struktura Roku sedmého je v tomto novém pojetí zhruba následující:
Samostatná česká státnost, a její historické souvislosti od svatého Vojtěcha a Jana Husa, přes Jana Opletala až k Janu Palachovi a mnohé další významné události českého státu jsou obsahem první kapitoly.
Rok 2009 znamenal pro naši státní suverenitu dramatický zvrat. Na straně jedné jsme několik měsíců formálně předsedali Evropské unii, na druhé straně vrcholilo úsilí, aby tato mezinárodní organizace, k níž jsme přistoupili v roce 2004, zásadně změnila sebe sama. Ústava rodícího se evropského superstátu – odmítnutá ve všech referendech, kde o ní politici dovolili svým občanům hlasovat – byla přejmenována na Lisabonskou smlouvu. Je dobře známo, že jsem proti jejímu přijetí od počátku bojoval. Stejně tak je známo, že jsem nakonec, jako poslední státník v EU, byl přinucen kapitulovat a ratifikovat ji. Právě tyto události jsou obsahem druhé kapitoly.
V minulém roce vyvrcholila světová ekonomická krize. Nejen proto, že – původní profesí ekonom – mám k tomu tématu blízko, ale především proto, že jsou tyto události jedním z faktorů, které na kritickou mez přivádějí naše veřejné rozpočty. Proto je téma krize třetí samostatnou kapitolou. Pokouším se upozornit na širší možné – převážně velmi nebezpečné – souvislosti, které mohou pro nás znamenat v budoucnosti obrovský problém.
Krizi, ale jiného typu, se věnuje i kapitola následující, zabývající se domácí politikou: jde o krizi vládní, vzniklou vyslovením nedůvěry vládě Mirka Topolánka, a o krizi ústavní, způsobenou šokujícím zrušením předčasných parlamentních voleb naším Ústavním soudem.
Pokud je něco mým celoživotním tématem, je to boj za lidskou svobodu. Jak jsem se tímto klíčovým současným tématem naší civilizace i naší země zabýval ve svých textech a projevech v minulém roce, představuje pátá kapitola. Zde také čtenář najde některá má vyjádření k dvacátému výročí obnovení demokracie v naší zemi. Chci dodat, že jsem na toto téma v minulém roce vydal samostatnou knihu s názvem Kde začíná zítřek. Její předmluva je zařazena i do této bilanční knihy.
Složité problematice přemíry vznikajících zákonů – ať již jde o povinné přebírání rozbujelé evropské legislativy, nebo o ambiciózní činy našich zákonodárných sborů – věnuji kapitolu šestou.
V sedmé se věnuji tématu mezinárodních vztahů, viděných z úhlu mých prezidentských aktivit v této oblasti. Dominantami jsou dvě velké návštěvy, které se v roce 2009 uskutečnily v Praze: krátká návštěva prezidenta USA Baracka Obamy a velká papežská návštěva Benedikta XVI.
Kapitola osmá mapuje některé mé významnější zahraniční cesty prostřednictví mých osobních zápisků z těchto cest. Jde převážně o texty z amerického kontinentu, z jeho severní i jižní části.
A konečně kapitola devátá je věnována různým významným osobnostem našich dnů. Jak těm, o kterých jsem v tomto roce psal (například Milan Kundera, Karel Gott či Paul A. Samuelson), či těm, které jsem vyznamenal prezidentskou plaketou (Ivan Vyskočil, Jana Štěpánková, Josef Suk a další).
Knihu uzavírá rozsáhlý přehled oficiální činnosti prezidenta republiky – to jediné jsem z minulé struktury ponechal na svém místě.
Kniha obsahuje (jestli jsem něco omylem nevynechal) všechny mé české texty roku 2009. Není v ní však text nejdelší a nejzásadnější, kterým je kniha Kde začíná zítřek (Knižní klub, listopad 2009). Není zde ani kniha Modrá planeta v ohrožení (nakl. Dokořán, srpen 2009), která je souborem mých textů na téma tzv. globálního oteplování. Na jaře roku 2009 vyšlo i druhé, rozšířené vydání mé Modré, nikoli zelené planety (také v nakl. Dokořán). Pro úplnost je třeba ještě říci, že v průběhu roku 2009 vyšlo italské, francouzské, slovinské, albánské a dánské vydání této knihy.
Chtěl bych rovněž poděkovat nakladatelství Euromedia Group za pozornost, kterou na vysoké profesionální úrovni knize stejně jako v předchozích šesti letech věnovalo. A nemohu zapomenout s díky na mnohé své spolupracovníky z prezidentské kanceláře i mimo ni, stejně jako chci poděkovat mým přátelům a kolegům, kteří mi pomáhali nejen při technické přípravě knihy, ale v mnohém mě inspirovali při vzniku textů, které tímto po sedmé předávám v knižní podobě české veřejnosti.
Václav Klaus
Název knihy: Rok sedmý - projevy, články, eseje
Autor: Václav Klaus
Vydavatel: Euromedia group k.s.
Rok vydání: 2010
ISBN: 978-80-242-2664-4
Knihu je možno objednat zde.
Navštivte fotogalerii z uvedení knihy Rok sedmý v Masarykově knihovně Pražského hradu kliknutím sem.
