Pat Buchanan: Eurabia – Stárnutí Matky Rusi
Žádný národ neposkytuje názornější příklad toho, co přináší budoucnost, než Rusko. Sovětský svaz byl třikrát větší než USA a měl o desítky milionů obyvatel více, ale roku 1991 SSSR ztratil třetinu svého území a polovinu své populace, když se rozdrobila do patnácti národů, z toho dvanácti muslimských. Rusko zůstává největší zemí, s dvakrát větším územím než USA, ale jeho populace je v porovnání s USA méně než poloviční a každoročně klesá. A Rusko je domovem 14 – 23 milionů muslimů, z nichž většina je koncentrována na jihu, ale milion jich žije v Moskvě.
Přítomnost muslimů podnítila vznik nacionalistického odporu a vznik nové strany „Rodina“ zvané rovněž „Strana vlasti“, druhé největší strany po Putinově Straně jednotného Ruska. V listopadu 2005, dva týdny před volbami do moskevského městského zastupitelstva zahájila kampaň, zobrazující blonďatou ruskou ženu jdoucí Moskvou, obklopenou tmavými imigranty z postsovětských republik.
Kampaň byla odmítána jako rasistická a soud vyškrtl rodinu z volebního seznamu. Ale mluvčí Rodiny poznamenává, že soud tak učinil teprve poté, co průzkumy ukazovaly, že strana se umísťuje na druhém místě.
Křesťané a muslimové žili v Rusku po deset století pospolu. Ale s rostoucím ruským nacionalismem a islámským fundamentalismem, tenze narůstají. A bez SSSR a jeho historie zde není žádná studená válka, impérium nebo ideologie, které by tyto lidi držely pospolu. Stejně jako etničtí Rusové vyhledávají komunity s jejich vlastními příbuznými a identitou v ortodoxní víře, muslimové slyší na volání islámu a islamistů. Etnické a náboženské srážky napříč celým Ruskem a krveprolití na Kavkaze jsou důsledkem.
Stejně jako se čínští vůdci odvolávají na nacionalismus a rasovou solidaritu, aby udrželi zemi pohromadě a zachovali loajalitu obyvatel, Putin hraje vlasteneckou kartu a potlačuje etnickou vzpouru a islámský iredentismus. Zdá se nevyhnutelným, že Kavkaz bude dlouho dějištěm náboženského a revolučního násilí, rozdělujícím Matku Rus. A jak se člověk dívá na anemická čísla ruské porodnosti, vymírání populace, nárůstu militantnosti u muslimské menšiny a pronikání Číňanů na Sibiř, nemůže nevěřit, že Rusko bude roku 2050 radikálně zmenšeným národem.
„Navzdory katastrofálním společenským problémům,“ poznamenává konzervativní britský editor Derek Turner, „Rusko stále ponuře lpí na památce sovětského impéria na Kavkaze a střední Asii, jak bylo strašlivě připomenuto lidem v Beslanu před několika měsíci. Sčítání lidu z roku 2002 bylo dehonestováno rozpory, ale odhaduje se, že v Rusku žije 176 národů a národností. Ze 140 ti milionové populace se 81, 5 % považuje za Rusy…“
V prosincové studii z roku 2005, nazvané „Příliš mladý k umírání“, Světová banka popisuje demografickou devastaci Ruska, jehož populace poklesla za patnáct let o sedm procent na 143 milionů Podle populačního průzkumu (odhadu) OSN z roku 2005, zmizí do roku 2050 padesát dva milionů Rusů a Ukrajinců ( více než jeden ze čtyř – každý čtvrtý) z povrchu zemského. Slovanská rasa zaniká.
A abychom nezapomněli, Rusko stráží východní hranici západní civilizace. Na mysl přicházejí slova : „ Nikdo není ostrovem sám o sobě. Každý člověk je součástí kontinentu, částí podstaty. Jestliže je hrouda smetena mořem, Evropa je menší, stejně jako by to byl útes, stejně jako by to bylo panství tvých přátel nebo tvé vlastní. Smrt kohokoliv se dotýká i mne, protože jsem součástí lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana, zvoní tobě.“
Z knihy State of Emergency přeložil Marek Skřipský