Stál Klaus za pádem Topolánkovy vlády?
Autor:
LP | Publikováno: 24.3.2010 | Rubrika:
Politika
„O roli Tlustého, Béma a Klause snad už nikdo nepochybuje. Klaus stojí proti vládě zcela jasně od podzimních senátních a krajských voleb. Není pochyb o tom, že pád vlády se dnes určitě slavil na Hradě, na ruské ambasádě a na pražském magistrátu,“ prohlásil Mirek Topolánek nedlouho poté, co byla jeho vládě ve sněmovně vyslovena nedůvěra. V politice platí, že čím vyšší funkce, tím vyšší paranoia a u Topolánka to platí dvojnásobně, protože Klaus pád jeho vlády opravdu nezosnoval.
Proč? Protože to vím. Snad se nebude nikdo zlobit, když po roce lehce poodkryji některé věci. Kdyby prezident Klaus chtěl potopit Topolánka, tak mohl. Rebely samozřejmě zajímal názor prezidenta. Nebudu zde psát o tom, co proběhlo, či neproběhlo, ale Klaus opravdu nikoho nevyzval k hlasování proti Topolánkovi, což mě osobně mrzelo, protože já sám jsem zastáncem pádu Topolánkova kabinetu byl. Kdo by chtěl, mohl by si to vyhledat ve starších materiálech.
Nemusím se také tajit tím, že jsem k tomu takzvané rebely vybízel již delší dobu. Tím však v žádném případě netvrdím, že jsem tahal za nitky, či tak něco. Rozhodnutí bylo na samotných aktérech.
Má úvaha byla prostá: když už nebude existovat vláda s účastí ODS, nebudou moci eurofilní koaliční partneři vyhrožovat odchodem z ní a senátoři ODS tak budou moci pohřbít Lisabonskou smlouvu. Bohužel Topolánek a Přemysl Sobotka (tehdy ještě „bratři“) přesvědčili senátory, že za pádem vlády byl Klaus, a někteří senátoři svoje hlasování pro Lisabon brali částečně jako svou pomstu vůči Klausovi. Klaus v tom byl však nevinně. Možná, že i takový vývoj předjímal, tak se nechtěl na pádu vlády podílet. Nakonec mu však jeho zdrženlivost nebyla nic platná a senátoři ODS zradili národní zájmy.
Obecně mě také mrzí, že rebelové nevstoupili do Strany svobodných občanů a nevytvořili poslanecký klub. Mohli by tak stanovit své podmínky podpory vlády (například „nekonečné“ odsouvání Lisabonu) a mít rovněž „vyděračský“ potenciál podobně jako zelení. Schwippel, Raninec, Tlustý a případně Páralová (a hodně v závorce Dundáčková) by tak mohli formulovat ve sněmovně stanoviska strany a pomohlo by to Svobodným podobně jako nyní TOP 09, o které je díky přítomnosti v parlamentu slyšet (když nepočítáme samozřejmě mediální megapodporu).
Je ale fakt, že za Lisabonem stály mnohem, mnohem větší síly. Naskýtá se totiž otázka, proč Topolánek tlačil na přijetí Lisabonu i po pádu vlády, kdy už neměl ruce svázané koaličními partnery a viděl, že appeasement vůči nové euroústavě ve straně vytváří opozici a že jeho hlavní zahraniční spojenec, britská Konzervativní strana, by rovněž ocenil potopení Lisabonské smlouvy.
Odpověď je taková, že na přijetí Lisabonu existovaly obrovské tlaky především ze strany Francie a Německa. Podle informací, které jsem se dozvěděl z doslechu (a nemohu je tedy dokázat), měla dokonce kancléřka Angela Merkelová Topolánkovi vyhrožovat, že pokud nezvládne ratifikaci Lisabonu v České republice, pomůže svými financemi blíže nespecifikovanému českému pravicovém subjektu, aby rozbil hegemonii ODS na pravici. I v těchto případech funguje jak negativní, tak i pozitivní motivace, čili jsem na druhou stranu zaslechl i to, že měl Mirek a jeho kamarád Marek dostat dosti slušné "úvěry" od německých bank, které už však stačili na jakýchsi burzách špatně investovat (To je také patrně důvod, proč je Mirek nervózní z toho, že by přišel o dobře placené funkce a je rovněž nešťastný z toho, že jeho "kamarádka" Lucka rovněž přijde díky "zlému" Pavlovi o dobré bydlo ve sněmovně).
Je nutné si uvědomit, že vstoupením smlouvy v platnost vzniká více jak 500milionové impérium ovládané Francouzi a Němci. Dle jednoho z předních členů ODS se kolem celé záležitosti pohybovaly prý i tajné služby, což je dosti pravděpodobné. Podle dalšího zdroje blízkého českému prezidentovi samotný francouzský prezident Nicolas Sarkozy měl dokonce českému prezidentovi do očí říct, že když Lisabon nepodepíše, „tak si to s ním vyřídí“.
Druhý důvod pro Topolánka byl, že schválením Lisabonu potlačil klausovskou opozici v ODS a ponížil tím otce zakladatele ODS, protože v této partii nad ním „vyhrál“. Bohužel na úkor naší vlasti a našeho národa, jak už to má Topolánek ve zvyku.