Spolupráce Práva a spravedlnost a Svobodných je krok správným směrem
Slovo předsedy PaS k volbám
Milí členové a přátelé Práva a Spravedlnosti,
někde jsem už napsal, že své působení ve straně Právo a Spravedlnost chápu jako povinnost. Jakkoli je naše strana početně malá a málo známá, (neboť médii trvale ignorovaná), její činnost podle mého názoru má svůj smysl, protože formuluje a uchovává tzv. konzervativní politické postoje a umožňuje lidem, kterým jsou tyto postoje blízké, aby se setkávali na společné platformě a mohli ve volbách kandidovat i volit s čistým svědomím. Kromě toho, proč to vlastně nenapsat, se PaS vyznačuje ještě jedním rysem, který není u politických stran úplně běžný (a to ani u těch malých): vládne v něm atmosféra vzájemné úcty, důvěry, klidu a pohody, takže každé setkání je vlastně setkáním přátel. Jak napsal Seneca: totéž chtít a totéž nechtít…to je přátelství. My víme co chceme a co ne. Nemusíme své zásady hledat na ideových konferencích nebo v politologických knížkách. Nemusíme se ale také bát ideové plurality uvnitř strany, protože víme, že v PaSu platí stará křesťanská zásada: V podstatném jednota, v méně důležitém různost!
Pro toto všechno je mi naše strana milá a rád jí věnuji už čtvrtý rok života (což při mém věku není málo), vlastní politické zkušenosti a snad i jistý osobní kredit. Když jsem před rokem přijímal funkci předsedy, nacházela se strana ve zvláštní situaci. Po více než dvou letech bouřlivého vývoje uvnitř ODS a KDU-ČSL, který jsme v PaSu se zájmem sledovali (a s jehož výsledkem jsme spojovali další perspektivy naší práce) nedošlo k žádnému přijatelnému rozuzlení, zato se na poli české politiky objevilo několik nových mimoparlamentních stran pravicového střihu, které tak vstoupily na půdu, kde jsme si už tak trochu zvykli být sami. Tím pro nás skončilo období, kdy jsme si mohli „užívat“ své izolace (sice málo skvělé, zato poskytující svobodu) a museli jsme na daný vývoj reagovat. Bylo jasné, že se prostor pro PaS zužuje a bylo mým úkolem najít nové cesty pro naše politické působení.
Každý, kdo se delší dobu angažuje v mimoparlamentní straně vzniklé „na zelené louce“, musí počítat se dvěma věcmi: za prvé s tím, že jde o tzv. „běh na dlouhou trať“ a za druhé, že jde o službu ideám, takže hmotný efekt v podobě volebního vítězství nemusí vůbec nikdy přijít. Pravicovému myšlení by měl být cizí fanatismus, služba ideám však není fanatismem, je službou přirozenému řádu a lidem, byť třeba až těm budoucím. Takto to v PaS myslím všichni chápeme a přijímáme. To co chceme hájit a prosazovat jsou určité hodnoty, ne my sami, a dokonce ani strana jako taková. Můj otec se kdysi angažoval v pravicové politice. Sloužil ideám. Nejprve ve straně agrární, pak ve straně lidové. Prostě vždy tím způsobem a na tom místě, kde se daly tradiční mravní a kulturní hodnoty hájit nejlépe. To byla cesta správná. Vynesla mu nakonec nenávist komunistů a v padesátých letech věznění a popravu. Chceme-li ale opravdu sloužit hodnotám, které máme ve svém názvu, tedy Právu a spravedlnosti, nemůžeme, jak jsem přesvědčen, jednat jinak.
Proto, když se v loňském roce objevily mezi novými politickými subjekty i takové, které nám byly v mnohém ideově blízké, začali jsme uvažovat o možnostech a limitech spolupráce s nimi, ochotni podílet se i na případném sloučení s některou z těchto stran.V této souvislosti jsme uvažovali celkem o třech stranách: Straně svobodných občanů, straně Občané cz. a straně Věci veřejné. Jako možný partner ke spolupráci se nakonec ukázala jen strana Svobodných, která i během dalšího vývoje prokázala svou pravicovost, jistou otevřenost vůči konzervativním hodnotám a kritický pohled na současnou EU. Naopak Věci veřejné se ukázaly být populistické a jasně eurofilní a strana Občané.cz o sobě vydávala tak rozporuplné informace, že není jasné na jakých pozicích vlastně stojí a zda to s politickou činností vůbec myslí vážně.
Jednání se Svobodnými vyústila počátkem tohoto roku do Dohody o spolupráci v parlamentních volbách, kterou PaS se stranou Svobodných podepsal v únoru 2010. Strana Svobodných na základě této dohody poskytuje na své kandidátní listině prostor pro účast kandidátů navržených naší stranou, což jsou jednak členové PaSu a jednak nestranické osobnosti PaSu blízké, a PaS ustoupil od samostatné účasti ve volbách. Snad se nám tímto postupem podařilo v rámci našich možností odpovědět na vzniklou situaci nečekané „tlačenice“ na mimoparlamentní scéně, ale také „zviditelnit“ naše myšlenky i kandidáty a možná i položit základy pro vznik skutečné pravicové opozice vůči etablované parlamentní „europravici“. Ukáže-li budoucnost, že k posledně zmíněnému skutečně došlo, pak budu rád, a mělo by to těšit každého z nás, že strana Právo a Spravedlnost u této věci nechyběla.
Jan Broj
www.pas-strana.cz