Přinášíme katyňský proslov, který polský president nestihl přednést
Přinášíme znění projevu, který měl president Lech Kaczyński přednést 10. dubna v Katyni. Nedaleko toho, pro Poláky tak tragického místa, u letiště v Smoleňsku, letadlo s presidentem a mnoha dalšími představiteli havarovalo. Všichni zahynuli.
Noviny Rzeczpospolita 12. dubna vytiskly ukázky z presidentova proslovu.
Katyň je bolestnou ranou polské historie… Učiňme to, aby se tato katyňská rána mohla konečně zahojit a zacelit se. Už jsme na té cestě.
V dubnu roku 1940 více než 21 tisíc polských zajatců z táborů a vězení NKVD bylo zavražděno. Tento zločin genocidy byl vykonán ze Stalinovy vůle, z rozkazu nejvyšších orgánů SSSR, pakt Ribbentrop-Mołotow a útok na Polsko 17. září 1939 se tragicky završily v katyňském zločinu. Nejel v lesích Katyně, také v Tvéru, Charkově a na jiných známých a dosud neznámých místech poprav byli vražděni občané 2. republiky, lidé tvořící základ naší státnosti, nezlomní ve službě vlasti. V té době rodiny zavražděných a tisíce dalších občanů východní oblasti předválečného Polska byli odváženi daleko na východ do Sovětského Svazu, kde jejich strašlivé utrpení vytyčovalo cestu polské Golgoty Východu.
Nejtragičtějším zastavením této cesty byla Katyň. Polští důstojníci, duchovní, úředníci, policisté, funkcionáři pohraniční stráže a vězeňské služby byli popraveni bez soudu a rozsudků. Stali se obětmi nevyhlášené války. Byli zavražděni v rozporu se všemi právy a úmluvami civilisovaného světa. Byla tak pošlapána jejich důstojnost jakožto vojáků, Poláků a lidí. Údolí smrti mělo navždy skrýt těla zavražděných a pravdu o zločinu. Rodinám obětí bylo zapovězeno právo na veřejný smutek, nemohli důstojně oplakávat a připomínat si nejbližší. Země ukryla stopy zločinu, a lež měla tento zločin smazat z lidské paměti.
Skrývání pravdy o Katyni - výsledek rozhodnutí těch, kteří za tímto zločinem stáli – se stalo jedním ze základů politiky komunistů v poválečném Polsku: zakladatelskou lží PLR. Byla to doba, kdy se za paměť a pravdu o Katyni platila vysoká cena. Avšak blízcí zavražděných a jiní, odvážní lidé byli věrni paměti, hájili ji a předávali dalším generacím Poláků. Díky nim byla přenesena přes období vlády komunistů a následně svěřena občanův ve svobodném, nezávislém Polsku. Proto jim všem, a zvláště pak Katyňským Rodinám, dlužíme úctu a vděčnost. Jménem Polské republiky vyjadřuji hluboké poděkování za to, že tím, že jste chránili paměť o svých blízkých, jste zachránili tak důležitý rozměr našeho polského vědomí a identity.
Katyň je bolestnou ranou polské historie, ale rovněž na dlouhá desetiletí otrávila vztahy mezi Poláky a Rusy. Učiňme konečně to, aby se tato rána mohla zcela zahojit a zacelit. Už jsem na této cestě. My Poláci doceňujeme to, co Rusové dělají v posledních letech. Touto cestou, která sbližuje naše národy, musíme jít dále, nezastavovat se a neustupovat z ní.
Všechny okolnosti katyňského zločinu musí být úplně vyšetřeny a vysvětleny. Je důležité, aby byla právně potvrzena nevinnost obětí, aby byly zveřejněny všechny dokumenty týkající se tohoto zločinu. Aby katyňská lež jednou provždy zmizela z veřejné scény. Dožadujeme se tohoto především s ohledem na úctu k obětem a úctu k utrpení jejich rodin. Ale požadujeme to také ve jménu společných hodnot, jež musí tvořit základ důvěry a partnerství mezi sousedícími národy v celé Evropě.
Vzdejme společně hold zavražděným a pomodleme se nad jejich hlavami. Čest hrdinům! Čest jejich památce!
"Rzeczpospolita", im 12.4.2010 vp
