takže mezi voliči a sympatizanty ČSSD, kterých není méně než 30% nejsou vysokoškoláci a inteligentní lidé? hm trochu hlupáčku mícháš jablka s hruškami. stejně tak nevím odkud sis, nedouku vycucal z prstu, že čssd je proti euru??

Socani jsou vytrvale proevropští a možná nejvíc proevropští z české politiky :))

29.04.2010: Konečně! Vítejte v eurozóně!
Autor: Alexander Tomský
Teď už víme, že odvrátit řecký bankrot bude přinejmenším třikrát dražší, než se původně předpokládalo (konzervativní odhady mluví o 120 miliardách eur), a to ještě za nerealistického předpokladu, že se pomoci Řecká zúčastní všechny i těžce zadlužené státy eurozóny, které by se musely okamžitě zhroutit.

Téměř dvacet let varovali ekonomové všech stran, že hluboký příkop mezi nerovným hospodářským vývojem v Předalpí a v Zaalpí nelze překlenout vynálezem společné ideologické měny. I eurofederalisté mezi ekonomy neměli pochyb, že jenom přísná centrální euroekonomická vláda může sanovat chudé regióny, aniž by došlo k inflaci úředníků, platů, dluhopisů a spekulativních bublin. Marně. Na tu ještě totiž evropské národy neměli žaludek. A tak idealismus Nové Evropy zvítězil nad realitou a poměrně nevelká světová recese teď smete umělou konstrukci falešných peněz. Za idealismus se tvrdě platí, ale konec eura bude snad nakonec i velká příležitost zvrátit integrační proces v unii a začít žít v klidu v evropském hospodářském prostoru.

Pro nechápavce, popletené idealisty a placené činovníky unie snad naposled! Je hezké, že jste měli vizi, že jste se zamilovali do představy, jak nebudeme muset v cizině měnit peníze, jak se zbavíme odporných veksláků, jak budou všechny transakce a ceny zboží ve stejném pěkně číselně srovnatelném poměru a obchod v eurozóně už nebude závislý na nepředvídatelných odporně kapitalistických výkyvech kurzu. Chápu. Také jsem měl kdysi idealistickou tchyni, která rozuměla ekonomii, jako koza petrželi a zamilovala se do marxistické nadhodnoty. Euro je jako čirá dokonalá představa nepochybně pěkná věc.

Jenomže každá solidní valuta odráží také ekonomickou výkonnost hospodářství (jakýsi koeficient platební bilance, běžného účtu a státního dluhu) a protože existuje v Evropě hluboká hospodářská nevyrovnanost, tak je společná měna velkým neštěstím. Její hodnota (úrokové míry a mezinárodní kurz) je buď v jedné části zóny podhodnocená nebo nadhodnocená a nemá jednotící charakter, naopak, trhy silně pokřivuje a nerovný vývoj neustále posiluje. Příliš laciné peníze způsobily falešnou konjunkturu ve Španělsku a Irsku a tím i stavební boom a hypoteční bublinu. Laciné peníze korumpují nejen spotřebitele (soukromé úvěry), ale i sociální vlády k větší zadluženosti. Příliš drahé peníze (případ dnešní Francie) zase ničí export a turistiku.

Chtít aby dnes zaalpské země dobrovolně vyrovnaly astronomické dluhy svých jižních sousedů je vpodstatě návod k politické sebevraždě, neb stále platí, že bližší košile než kabát a politici jsou stále ještě závislí na domácích voličích. Nějaký čas se o takovou politiku budou nepochybně ze špatně pochopeného euroidealismu a oligarchického kamarádství pokoušet. Vždyť tomu zasvětili celý svůj politický život a unie vytvořila tisíce propagandistických nadací a ve všech státech má své činovmíky. Máme však zaplaťpámbu stále demokracii. V Německu, které má zaplatit nejvíc, se veřejná podpora Řecku zhroutila (60 % proti) a z eurozóny chce už vystoupit každý pátý Němec. Politici, kteří nedávno vyhráli volby, v čele s premiérkou začínají být nepopulární a lidové naděje se upínají k ústavnímu soudu. Budeme muset dlouho čekat na novou generaci politiků nebo dojde k rozpadu dnešní německé eurofederalistické vládní koalice? Nevíme. Jedno je však jisté. Válka jihu a severu Evropy sice nenastane, ale Seveřané za jih platit nechtějí a zadlužení hrdí jižané nehodlají žít v německém protektorátu.

A tak je jen otázkou času, kdy pro záchranu unie bude nutné euro zlikvidovat. Ekonomie má své zákony, je jako příroda, a když se znásilňuje, začne se mstít. A to je dobře. Můžeme to nazvat Prozřetelností.

N.IHNED.CZ 30. 4. 2010 00:00 (aktualizováno: 30. 4. 2010 14:42)
Krach Řecka by spustil dominový efekt
Fokus
Kdo je další na řadě? Klesající ratingy zemí jižní Evropy znejistily finanční trhy. Rychlá pomoc Řecku má zabránit nejhoršímu
reklama
Související
Euro i burzy po zdolání řecko-portugalské paniky opět rostly
Paul De Grauwe: Němci eurozónu totálně paralyzovali
Přihoď, nebo slož karty, Eurozóno
Tagy
Jak Standard & Poor's měnila ratingy
Řecko

BB+

V úterý agentura snížila zemi hodnocení o tři stupně z BBB+ na BB+, což je první stupeň spekulativního pásma. Výhled ratingu podle S&P zůstává negativní.
Portugalsko

A-

Ve stejný den snížila jeho hodnocení o dva stupně na A- z dosavadního A+. To je čtyři stupně nad spekulativním pásmem. Výhled ratingu podle S&P zůstává negativní.
Španělsko

AA

Ve středu následovalo snížení ratingu Španělska o jeden stupeň z AA+ na AA. Jde však stále o dobrou úroveň, na celé stupnici známek jde o třetí nejlepší. Výhled ratingu zůstává negativní.
Jak je na tom Čeká republika
Rating podle S&P

A

Nákaza a dominový efekt. To jsou oblíbená slova novinářů, kteří chtějí barvitě popsat, jak obavy z vysokých vládních dluhů a státních bankrotů prostupují Evropou. Nic totiž nepopisuje současné dění výstižněji.

I když si za obtíže může z podstatné části každá země sama, nebýt bolavého místa na Peloponéském poloostrově, mohla proběhnout léčba příznaků jinde na kontinentě o poznání jednodušeji. A pokud nakonec Řecko padne, hrozí, že spustí dominový efekt, který položí další ohrožené země.
Padni, komu padni

Možných kandidátů na bankrot je přitom v Evropě víc - ve finančních kruzích se někdy označují PIIGS (Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Mají jedno společné - bobtnající rozpočtový schodek a nevalný ekonomický výkon.

Nejčastěji zmiňují ekonomičtí experti Portugalsko. Aby se země, která v uplynulých letech žila z velké části díky evropským fondům, udržela nad hladinou, bude si muset vláda letos půjčit nejméně zhruba 20 miliard eur. Cena, kterou bude muset Lisabon za tyto peníze zaplatit, přitom stoupá. Zčásti i kvůli zhoršenému úvěrovému ratingu, který zemi přidělila v úterý agentura Standard&Poor's. I když není Portugalsko zadlužené tolik jako Řecko, jeho ekonomika stojí na stejně vratkých základech. A stejně jako v Řecku se snahy o úsporná opatření setkávají s masivními protesty veřejnosti.

Značné rozpočtové problémy má také Irsko, komentátoři a ekonomové jej však nezmiňují tak často. Možná proto, že ostrovní ekonomika byla před pár lety brána za vzor a sloužila jako "výkladní skříň" Evropské unie. Dnes jsou její vizitkou prázdné kanceláře a domy - hodnota realit v řadě měst klesla až o polovinu. Lidé si v době boomu sjednali obrovské půjčky a teď je nedokáží splácet. Země má navíc nejvíc hrozivý schodek státního rozpočtu kolem 15 procent - víc než Řecko.

Španělsko je další zemí, jež tento týden dostala nižší ohodnocení od S&P. Největší hrozbou je vysoká nezaměstnanost, přesahující 20 procent. Co se týče ostatních ukazatelů, platí zatím několikeré prohlášení ministryně financí Eleny Salgado: "My nejsme Řecko!"

Itálie patří mezi kandidáty na bankrot pouze z poloviny - i když její dluh dosahuje 116 procent HDP a mírně převyšuje ten řecký. Finanční trhy si na to totiž už zvykly, italská ekonomika má navíc o něco pevnější základy.
Pomoc z evropské kapsy

V Bruselu se mezitím peče nový několikaletý program pomoci pro Řecko. Jeho přesná podoba má být oznámena během několika dnů. "Záchranný balíček by měl dát řecké vládě čas uprostřed tlaku finančních trhů nadechnout se, aby rozhodně uzdravila veřejné finance," uvedl bez bližších podrobností eurokomisař Olli Rehn. Na finanční pomoc by podle něj mohly dosáhnout i další země eurozóny, pokud se odhodlají k nápravě rozpočtových schodků.

Situace na finančních trzích se díky tomu včera po několika dnech plných nervozity trochu uklidnila. Většina evropských burz včera rostla, o půl procenta si polepšily i akcie na pražské burze. A euro zastavilo několikadenní oslabení proti dolaru a včera dokonce mírně posílilo na 1,324 dolaru za euro.

Jenže investoři reagovali na pouhá prohlášení. A takových už tu bylo. Až nadšení vyprchá, nervozita se vrátí.

Navíc stále není jasné, jak se zachovají Němci, z jejichž kapes vytáhne pomoc nejvíc peněz. A to přesto, že za rychlé prosazení pomoci se nově postavila i Angela Merkelová. Německá kancléřka dosud váhala, zřejmě však podle tlaku ze strany evropských politiků a ekonomů od Dublinu po Řím, aby eurozóna předvedla razantní akci. Její neochota podle některých komentátorů přispěla ke zhoršení situace.

Moody's čeká na výsledek jednání o Řecku a pak asi prudce sníží rating - čtěte ZDE

Na trzích se zlepšuje nálada. Napomáhá hlavně očekávaná pomoc Řecku - čtěte ZDE

Standard & Poor's potápí euro. Srazila rating Portugalsku a znovu i Řecku - čtěte ZDE

Už dříve se země eurozóny dohodly, že Aténám půjčí v prvním roce 30 miliard eur, ke kterým dalších nejméně 15 miliard eur přihodí Mezinárodní měnový fond. Jenže nyní to vypadá, že záchranný balíček pro banky by v příštích třech letech mohl vyšplhat až na 120 miliard eur. Tři vlivné banky - Goldman Sachs, JPMorgan Chase a Royal Bank of Scotland - dokonce tvrdí, že na zastavení finanční krize bude třeba vynaložit až 600 miliard eur.

Po včerejšku to navíc vypadá, že Atény by mohly splnit jednu ze základních podmínek pro poskytnutí pomoci od eurozóny a MMF - přistoupí na výrazné snížení platů a zavedou další rázné škrty v rozpočtových výdajích. Silné řecké odbory alespoň prozatím uznaly, že neexistuje jiná možnost než souhlasit s požadavky vlády.

Věhlasný investor Mark Mobius ovšem prohlašuje, že Evropa jde, co se týče pomoci, špatným směrem. Tvrdí, že obavy z nákazy by nejlépe utišil řecký bankrot. Vynakládat desítky miliard eur ze společné evropské pokladny na záchranu "bohatého" Řecka podle něj nic nevyřeší, protože do fronty na státní pomoc si v Bruselu stoupne i některá z PIIGS. Nebo kterákoliv jiná - třeba Velká Británie dluží téměř bilión eur, tedy 68 procent HDP. A to je víc než třeba takové Španělsko.

Ekonom kritizuje pomoc Řecku: Státní dluhy zničí Evropanům úspory
velikost textu:
29. dubna 2010 9:30
Profesor ekonomie na univerzitě v Tübingenu Joachim Starbatty patří mezi kritiky eura k veteránům. Se třemi kolegy se neúspěšně pokusil u spolkového Ústavního soudu v roce 1998 žalovat už samo zavedení eura. Po dvanácti letech připravuje stejná čtveřice žalobu na německou pomoc zadluženému Řecku.
další článek
Kritik eura a pomoci Řecku Joachim Starbatty.foto: Profimedia.cz

Kritik eura a pomoci Řecku Joachim Starbatty.

Starbatty při telefonickém rozhovoru odkazuje na Václava Klause a občas se přeřekne a místo euro řekne marka.

Proč jste se se svými kolegy rozhodl žalovat záměr německé vlády poskytnout Řecku finanční pomoc a čím budete ústavní soudce přesvědčovat?
Odvoláváme se na Lisabonskou smlouvu, článek 125, na No Bail Out dodatek. Podle toho žádný stát nemůže ručit za jiný členský stát a tento článek je nyní záměrně obcházen. Výsledkem je, že z měnové unie, která měla původně být společenstvím stability, se pomalu stává společenství ručitelů. V tom případě se každý stát v případě finančních potíží může spolehnout na ostatní státy. To je jeden z důvodů.

A ty další?
Dluhy jednotlivých členských států mohou stoupat do takové výše, že se ze společenství ručitelů stane společenství dlužníků. Dlužníci totiž budou očekávat, že se o ně bohatší země postarají. A zkušenosti ukázaly, že se společenství dlužníků po čase promění ve společenství inflační.

VÁCLAV KLAUS

Za krizi v Řecku může euro, ne řecké dluhopisy - více zde

Obáváte se tady příchodu velké inflace?
Pokud dluhy členských zemí budou tak silně stoupat, pak bude samozřejmě stoupat i tlak na národní banky, aby začaly dělat takzvanou politiku levných peněz. Tedy na zvýšení inflace, která by ulehčila splácení dluhů. To je sice skvělé pro pokladny států a všechny dlužníky, ale nehorázné poškozování úspor.

Co vám ještě vadí na "společenství ručitelů"?
Národní hospodářství ztrácí svou politickou suverenitu. Bundestag je nucen souhlasit s pomocí Řecku, protože kancléřka Merkelová představila poslancům pouze dvě možnosti. Buď povolit finanční pomoc, nebo rozpad měnové unie. Role národního parlamentu tak díky Evropské unii spadá na nulovou úroveň. To je přesně to, co se s měnovou unií nemělo stát. Aby několik málo členských států automaticky bralo na sebe finanční závazky jiných členů. Váš prezident Václav Klaus to nazývá měnovým socialismem.

Jaké si myslíte, že máte šance u Ústavního soudu?
Svou žalobu připravujeme tak pečlivě, jak to jen jde. Soustředíme se přitom na důležité body, jako je No Bail Out doložka, nepřehlédnutelnost vývoje dluhů a zachování práv parlamentu. Očekáváme, že Ústavní soud naši žalobu neodmítne, protože naše iniciativa má neuvěřitelně velkou podporu.

Kdo vás podporuje?
Všichni. Především občané, ale i politické strany. Názorové rozdíly panují i ve vládní CDU/CSU, avšak v posledních týdnech podpora velmi zesílila. Přijme-li Ústavní soud naši žalobu a její obsah se začne projednávat, pak nastane úplně nová, dynamická situace. Celý svět bude pak hledět směrem ke Karlsruhe (sídlo německého Ústavního soudu, pozn. red.), protože to bude poprvé, co před soudem stane měna.

Jak by se tedy podle vás měly řecké problémy řešit?
Řekové by měli z vlastní vůle změnové unie vystoupit. Kdyby měli vlastní měnu a mohli ji devalvovat, získali by zpět svou konkurenceschopnost. Kdyby existovala řecká drachma, musela by devalvovat o čtyřicet procent. Pak by stoupl vývoz a klesl dovoz, jelikož by Řekové museli více kupovat domácí produkty. Ale především by tím stoupla atraktivita Řecka jako přímořského státu. Lidé by už nejezdili tolik do Turecka, ale do Řecka, utráceli by tam svá eura a Řecko by na tom vydělalo.

Mohlo by to v budoucnu znamenat i výstup dalších problémových členů eurozóny, jako je Španělsko a Portugalsko?
K tomu mohu jen říct, že státy, které dokážou držet své dluhy pod kontrolou, se nepotřebují obávat. Ale když záměrně směřují do platební neschopnosti a žádají o půjčky, které by za normálních podmínek nedostaly, pak si musí raději rozmyslet, jestli pro ně není lepší eurozónu opustit, devalvovat, a získat tak zpět ztracenou konkurenceschopnost.

Jakým způsobem by se dalo Řecko k "dobrovolnému" výstupu z eurozóny donutit?
To je jednoduché. Nedat mu žádné peníze, pak se to stane automaticky. Pokud spolková vláda a Bundestag odmítnou zaplatit Řecku 8,4miliardy eur, pak by jim nezbylo nic jiného než devalvace.

Německé banky a pojišťovny jsou třetím největším světovým ručitelem Řecka. Není to riziko pro Německo příliš velké? Řecko by německé banky přece strhlo s sebou!
Dluhy v eurech musí být zredukovány podle příslušné devalvace kurzu. Banky by postihly ztráty. Ale to by bylo v úplném pořádku. Bankéři totiž věděli, že riziko půjček Řecku je vysoké, přesto půjčovali kvůli vysokým úrokům a důvěřovali, že své peníze dostanou zpět. Byl by to trest za jejich sázku.

Není finanční pomoc ve výši necelých osm a půl miliardy eur přece jenom lepším řešením?
Pokud dlužníkovi dáte peníze, aby splatil své dluhy, tak za rok bude peníze zase potřebovat. Tím mu nepomůžete a jen zbytečně prodlužujete jeho agonii. Já navrhuji uzdravit Řecko devalvací měny, aby opět získalo konkurenceschopnost a důvěru kapitálových trhů, jako tomu bylo například při krizi v Asii koncem devadesátých let.

Euro znovu klesá, sázky na bankrot Řecka se naopak zvyšují

Jednotná evropská měna euro během nočního obchodování v Asii ztratila zisky, které nabrala po úspěšném schválení pomoci Řecku, a začala znovu oslabovat. Takzvané spready, které vyjadřují úrokovou prémii požadovanou k nákupu řeckých státních dluhopisů místo srovnatelných papírů německé vlády, sice mírně klesly, investoři ale zvyšují sázky na to, že Řecko v brzké době stejně bankrotu neunikne.
Ilusrační foto
Zvětšit obrázek

Ilusrační foto

FOTO: archív, Právo

Dnes 10:06

Během ranních hodin se euro pohybovalo kolem 1,3242 USD a předtím spadlo až na 1,3206 USD. Znovu se tak nachází v blízkosti ročního minima. V pátek v New Yorku se euro k dolaru prodávalo za zhruba 1,3313 USD.

Představitelé Řecka se po několikadenním maratonu jednání se zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu v neděli dohodli na podmínkách čerpání finanční pomoci. Atény tak mohou v příštích třech letech počítat s částkou asi 110 miliard eur (zhruba 2,8 biliónu Kč).
Euforie opadla, investoři mají opět strach

Euro v první euforii zamířilo vzhůru a vůči dolaru se dostalo až na 1,3359 USD, ještě v noci ale jeho růst ustal. Podle analytiků se začínají znovu objevovat pochybnosti, zda Řecko situaci zvládne, a řada investorů tak raději nakupuje jiné měny. Zájem byl například o australský dolar, ale i další takzvané komoditní měny.

"Je to klasický případ 'nakupuj spekulace, prodávej fakta'," poznamenal makléř finančního ústavu Arab Bank Australia David Scutt. Připomněl tak známé pravidlo, že největších zisků lze dosáhnou, když se objeví první náznaky příznivého vývoje, ale v okamžiku, kdy se spekulace potvrdí, začne řada lidí prodávat, protože už má vyděláno.

Prémie, kterou investoři vyžadují za to, že si místo bezpečných dluhopisů německé vlády koupí rizikové řecké dluhopisy, v případě papírů splatných za deset let, klesla na 616 bazických bodů. To znamená, že výnos z těchto cenných papírů je nyní o 6,16 procentního bodu vyšší než u srovnatelných německých dluhopisů. V pátek prémie dosahovala 662 bazických bodů.
Bankrot může přijít do několika měsíců

Relativní snížení spreadu, což je pro Řecko příznivé, ale nic nemění na tom, jak investoři situaci obecně vnímají. Patrné je to z vývoje úrokových swapů (CDS), které se po přechodném poklesu opět zvyšují. Aktuálně se pohybují kolem 685 bazických bodů, což znamená, že když si někdo bude chtít pojistit investici do řeckých dluhopisů v objemu deset miliónů eur, bude ho to stát 685 000 eur ročně.

Z vývoje CDS je tedy dál patrné, že riziko nesplacení závazků investoři v případě Řecka považují stále za mimořádně vysoké. Pojištění na jeden rok je přitom dražší, než pojištění na pět let. Z toho lze usuzovat, že riziko vyhlášení státního bankrotu investoři teoreticky vidí v blízké době, asi v řádu měsíců.

"Přijetí společné měny podporují především vysokoškoláci, mladí lidé do 30 let a ti s dobrou životní úrovní..."

vysokoškoláci - to jsou ti budoucí odborníci, kteří to přeci vědí a když se to posere, tak hned ti samí mají na všechno lék (pojdte, společně to zvládneme - vyvedeme vás z té krize, něco to ale bude stát)

letadla těžší vzduchu přece nemohou létat a země je placatá, že?

No, možná že to většinové odmítání má nějaké jiné důvody, ale my, odborníci od začátku víme, že to nemůže dlouhodobě fungovat. Situace jednotlivých ekonomik, potažmo lidského materiálu je příliš rozdílná. A ti oškliví Němci nemohou živit celou (socialistickou) Evropu.

nám je úplně u riti, jestli máte euro nebo nemáte, je to vaše svobodná volba, teda - svobodná, spíše demokratická volba :)

Ne, to je ta vaše touha nás předhonit, že si namlouváte, že euro je nějaký zázrak. Odmítáte si připustit, že my máme moc dobré důvody, proč se držet koruny.

:-))))) Jejda, vy jste mě rozesmál... No, v Řecku to euro mají, ale že by byli nějak ekonomicky vyspělí, to se mi nezdá :-)

Máte pravdu, mám z té moravské mládeže velkou radost a vůbec výsledky jižní Moravy jsou velmi pěkné, ODS, TO09, VV a KDU mají na jihu nadpoloviční většinu v preferencích !

A co jsem viděl SSO 0,7%, taky dobré, to bude ta dobrá práce EUportálu jak správně píše Felix :-)

Bohužel celorepublikově převládají rudooranžový euroskeptičtí levičáci, co si nepřejí euro..

Pan Sedlák mě nepřímo svým nařčením upozornil na ambivalenci mé poznmky: svaz byl nominativ, nikoliv akuzativ. Omlouvám se, pisatel musí dávat pozor.

Pane Sedláku, svým nařčením jste mě mě nepřímo upozornil na ambivalenci mé poznmky: svaz byl nominativ, nikoliv akuzativ. Omlouvám se, pisatel musí dávat pozor.

Jsem moravák a jsem proti EU a se mnou stovky moraváků.