reklama
reklama
BulletPřihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

BulletInformační servis
Zasílání novinek e-mailem
BulletČlánky autora
BulletVyhledávání

BulletReklama
Václave, stojíme za tebou
BulletReklama
www.tv7.cz
BulletPočítadlo dluhu
BulletStáhněte si knihu
BulletDoporučujeme knihy
Lukáš Petřík - Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana

Margaret Thatcher: Umění vládnout

Peter Schweizer: Reaganova válka

Gonzalo Vial: Pinochet

Evropské otazníky

Křesťanství a ateismus

Jak katolická...
BulletPrůzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď

BulletPoliticky nekorektní trička
Objednejte si politicky nekorektní trička
BulletReklama
BulletReklama
BulletDoporučujeme
Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Desatero Mladé pravice

Pat Buchanan

Ron Paul

Hnutí pro život

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Standing Together with Israel

Československo 2008 tour

Učitel financí

Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?

Autor: Hynek Fajmon | Publikováno: 12.5.2010 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace

Tak přesně takto zní otázka dne v eurozóně. My tam naštěstí dosud nejsme a tak zatím platit nemusíme. Naši východní sousedé Slováci ale už euro mají a platit budou muset. Podle "záchranného plánu", který společně dal dohromady Mezinárodní měnový fond a Evropská komise by mělo Řecko během nadcházejících třech let obdržet "pomoc" v rozsahu 110 mld. euro, tedy třikrát více než se původně ještě před několika dny předpokládalo. Eurozóna má Řecku poslat 80 mld. euro a zbytek má dát k dispozici MMF. 

Slovensko by mělo dodat na pomoc předluženému Řecku 800 milionů eur. To je více než 20 miliard českých korun. Pokud si tuto částku převedeme na jednoho Slováka, tak by každý z nich měl na pomoc Řecku poslalt 150 euro, tedy zhruba 4000 českých korun. Slovensko ale tyto prostředky k dispozici nemá. Bude si je muset půjčit. Zadlužené je přitom už nyní dost a stejně jsou na tom i ostatní členské státy eurozóny.

Na tomto masivním transferu peněz z eurozóny do Řecka je zajímavé několik věcí. Především je to skutečnost, že Řecku jeho špatné hospodaření všichni tak dlouho tolerovali. Nyní se mluví o tom, že Řecko falšovalo své ekonomické statistiky. Přitom tato skutečnost byla známa již v době, kdy Řecko vstupovalo do eurozóny. Přesto s tím nikdo nic nedělal. Proč?

Řecko si zcela očividně žilo řadu let nad poměry svého hospodářství. Přebujelý veřejný sektor s 13, 14 a 15 platy, odchody do důchodu hluboko pod hranicí 60 let a příplatky za včasný nástup do práce jsou toho nejlepšími důkazy. A když se na tyto zjevné nesmysly sáhne, začne se v Řecku stávkovat s rudými prapory se srpy a kladivy za "sociální práva pracujících". A říká se tomu "evropský sociální model".

Zdaleka nejzajímavější ale je na celé této kauze to, že Řecku mají z bryndy pomáhat ekonomicky ještě slabší státy jako například Slovensko. Řecko má totiž oproti Slovensku třikrát vyšší průměrné platy a čtyřikrát vyšší důchody. Otázka potom zní, proč má chudší Slovák posílat peníze mnohem bohatšímu Řekovi. Nikoho proto nemůže překvapit, že se Slovákům do půjčování peněz Řekům nechce. Navíc je na Slovensku před volbami a premiér si je vědom toho, že jde o velmi nepopulární téma. Snaží se proto hlasování o této věci posunout až za volby.

Jak to dopadne bude moc zajímavé sledovat i v Německu a dalších státech eurozóny. Nás může těšit to, že nás se posílání peněz Řecku zatím netýká. Pokud bychom v eurozóně byli, tak by náš účet za "pomoc Řecku" zněl na zhruba 45 mld. českých korun. Chvála Bohu je platit nemusíme. Ale možná by místní zastánci eura v čele s Tomášem Sedláčkem a Martinem Jahnem mohli ze svého nějaké peníze Řecku poslat - aby se ta jejich vysněná měna zachránila.

reklama
1756 čtenářů | 9 komentářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení
Další články od tohoto autora:
Komentáře


Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Robin, 12.5.2010 2:01:11)
Odpovědět
Nějak mi ty informace o Řecku neštymují - mají platy a důchody 3x až 4x vyšší než Slováci a v podstatě i my - ale patří mezi nejchudší státy EU, dá se říci i chudší než my. Většina lidí tam má pravděpodobně nižší životní úroveň než je u nás průměr, je tam i vyšší nezaměstnanost. Ty prachy asi nespotřebovala věšina obyčejných Řeků, ale byly rozkradeny politickými a finančními špičkami v Řecku za mezinárodní pomoci. A část státních úředníků se měla velmi dobře, aby mlčela. Tedy žádné rozhazování levice, řecký socialismus - ale podvody a zlodějna s radami Goldman Sach ap.
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Alberto Kvěch, 12.5.2010 8:43:30)
Odpovědět
Euroskeptiku Fajmone,odejděte z parlamentu EU.K ničemu tam nejste!!!
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(C.Q.Lafayette, 12.5.2010 8:55:29)
Odpovědět
Robin je Fajmon???
Kašpárku Kvěchu, Vy jste už totálně mimo... :-)))
Eurohujerům
(richard, 12.5.2010 9:01:01)
Odpovědět
Kvěchu tak kolik dáš na řecko ? A ty Dane, měl bys rozbít prasátko. Teto večírek bude drahý.
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Lukáš Petřík, 12.5.2010 9:21:16)
Odpovědět
Rozhovor s bývalým řeckým ministrem (Stefanos Manos), který mluví za vše.

Letitý zvyk řecké vlády kupovat si voliče tím, že je zaměstná. Typický mladý Řek touží být státním zaměstnancem. Přijde vám to zvláštní? Jemu ne. Protože jakmile získá místo ve veřejném sektoru, získává definitivu. Už ho nikdy nevyhodí, až do důchodu.
Tu definitivu má od prvního dne v práci?
Jistě. Formálně sice běží šestiměsíční zkušební lhůta, ale po jejím uplynutí nikdy nikoho nepropustí. Tudíž člověk, který v 25 letech vstoupí do státní služby, má před sebou 35 let garantovaného platu. A celoživotní penzi. Až umře, přejde penze na jeho manželku. A pokud by po něm zůstaly neprovdané dcery, dostanou státní penzi taky.
Kdy se celoživotní garance pro státní zaměstnance zavedla?
To je už dávno. Je dokonce zakotvena v ústavě. Ovšem v ústavě se připouští i možnost ztráty místa ve veřejném sektoru, pokud by bylo zrušeno. Jenže místa ve veřejném sektoru se zásadně neruší, a když ano, tak za cenu ohromného odstupného. Bývalý ministr hospodářství jednou výslovně řekl, že PASOK ve svém slovníku nemá výraz propustit.
Jaké jsou ve veřejném sektoru platy?
V průměru 2,5krát větší než v soukromém. A u vás?
Kde ve státním sektoru byste nejvíc škrtal?
Největší skupinu státních zaměstnanců tvoří učitelé. Řecko na školách prvního a druhého stupně zaměstnává čtyřikrát víc učitelů na žáka než Finsko. A pokud je finské sekundární školství považováno za evropskou špičku, ptám se, k čemu my potřebujeme čtyřnásobek učitelů. Nový premiér Papandreu se sice tváří, že proškrtá výdaje, současně ale oznámil, že přijme sedm tisíc nových učitelů. Přitom jich už teď máme asi o 80 tisíc víc, než by bylo třeba. No a když si vydržujete tolik učitelů, nakonec pořádně nepracuje žádný.
Teoreticky můžete třídy rozdělit na čtvrtiny a každý učitel bude mít práci ?
Někde by nepomohlo ani to. Před několika měsíci například vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozují školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky.
Co ti nadbyteční učitelé dělají?
Pobírají plat, ale neučí. Někdo třeba v pracovní době jezdí s taxíkem, spousta jich je v turistických službách. A ti, kteří opravdu učí, učení často odbývají tak, že rodiče musí dětem platit odpolední soukromé doučování. Doučují je zpravidla učitelé ze státních škol. Takže lidé, kteří nedělají to, za co je platí stát, pobírají dva platy. A žádná vláda se na to neodváží sáhnout. Abych ale nemluvil jen o učitelích – přezaměstnanost panuje ve všech státních podnicích. Třeba řecká národní banka – schválně, kolik lidí pracuje v České národní bance?
Z hlavy nevím.
Jsme zhruba stejně velké země, vy máte deset milionů obyvatel, my jedenáct. Naše centrální banka zaměstnává 3000 lidí. Jsem si jistý, že vaše centrální banka je menší (ČNB udává počet 1484 zaměstnanců – pozn. red.), a protože nejste v eurozóně, má objektivně víc práce. Za řeckou centrální banku dnes všechno důležité rozhoduje Frankfurt. Vystačila by s 200, 300 lidmi. Ostatní jsou zbyteční.
To je jeden centrální úřad, propustit 2700 zaměstnanců by asi stát nevytrhlo.
Ne, to je jeden typický příklad. Mohl bych s vámi probírat úřady jeden po druhém. Za posledních pět let – a to vládla pravice – se počet pracovníků parlamentu zdvojnásobil. Jak to? Poslanců jsme před pěti lety měli stejně jako dnes. Zaměstnanci parlamentu nepobírají 14 platů ročně, jak je běžné jinde, ne, oni berou 16 platů. Navíc se jim patnáctý a šestnáctý plat nedaní.
Vlastní stát nějaké firmy?
Tam je to totéž v bleděmodrém. Například Olympic Airways – před restrukturalizací v roce 2003 to byla státní letecká společnost, která prodělávala milion eur denně. Oni zaměstnávali dvakrát víc lidí, než bylo třeba. Přebytek pilotů se maskoval redukcí nalétaných hodin, ale taky třeba nařízením, že pilot, který letí do New Yorku, tam musí dvě nebo tři noci přespat. Aby nebyl v Řecku na očích.
Co s tím vláda udělala?
Zabralo jí to pět let a problém se podařilo vyřešit až za cenu ohromných finančních kompenzací. Dnes houfy bývalých pilotů sedí doma a pobírají 14 tisíc eur měsíčně za to, že nedělají nic. Takových příkladů jsou stovky. Ve státním Telekomu zaměstnávali 25 tisíc lidí, až jeho výkonný ředitel prohlásil, že jich potřebuje jen 12 tisíc, jinak ho zničí soukromá konkurence. Jenže vláda za žádnou cenu nechtěla vypadat jako ten, kdo vyhazuje lidi z práce. Takže každý zaměstnanec, který souhlasil s odchodem, dostal v průměru 200 tisíc eur kompenzace.
Ovlivňuje výše odstupného ve veřejném sektoru odstupné v soukromém sektoru?
Souvisí to spolu. Zákon podnikatelům nařizuje vyplácet dlouholeté zaměstnance tolika měsíčními platy, kolik ten člověk ve firmě strávil roků. Což je na evropské poměry velkorysé. Jaké odstupné předepisuje zákon v České republice?
Tři měsíční platy.
U nás je pro dlouholeté zaměstnance v soukromém sektoru stanoveno minimum 24 platů. Státním zaměstnancům se to ovšem zdá málo, takže dostávají někde 72, jinde 100 měsíčních platů. Peníze pro lidi, které stát ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, neberou konce. A to je ústřední problém Řecka. Bohužel v Bruselu stav věcí v Řecku není znám. Ještě jim to nedošlo.
Jak to? Unie má přece v Aténách své lidi, Řecko není v izolaci.
Předpokládám, že i kdyby ty souvislosti znali, nebudou tomu prostě schopni uvěřit.
Co s tím?
Celá ta řecká nemoc by se dala snadno vyléčit, kdyby politici našli odvahu sáhnout do veřejného sektoru. Kdyby se zbavili nepotřebných lidí, deficit by se vypařil. Náš stát na sobě nese ohromné množství tuku, který by šlo rychle shodit.
A bude nová vláda shazovat tuk?
Spíš bych si tipnul, že zvýší daně, aby se vyhnula sociálním nepokojům. A to je katastrofa. Předpokládám, že neudržitelnost situace si uvědomí trhy – možná ne za měsíc, ale někdy v příštím roce. A pak peníze, které si vláda musí půjčovat, podraží ještě víc.
Řecký dluh ohrožuje celou eurozónu. Co by teď bylo od EU nejchytřejší?
Teď zrovna se naskýtá jedna příhodná chvíle, protože vláda do Bruselu poslala návrh úspor a čeká na jeho schválení. Já na místě unie bych ten návrh okamžitě poslal zpátky k přepsání. Řekl bych: Skutečné rozpočtové škrty, prosím.
Přiměje řeckou vládu šetřit, když jí ostatní země eurozóny pohrozí, že žádná pomoc nebude?
Takové obecné řeči nám moc nepomůžou. Řekové totiž často reagují dětinsky. Lepší by bylo, kdyby Evropská komise nebo třeba německá vláda vyžadovaly od naší vlády odpovědi na konkrétní otázky. Proč si ksakru vydržujete takový veřejný sektor? Ať jasně řeknou: Nepomůžeme vám, dokud nesnížíte počet učitelů.
Kde by ti učitelé sehnali práci? Řecko nemá žádný průmysl.
Ať jdou třeba do turistických služeb. Podle kvalifikovaných odhadů tvoří 30, možná 40 procent našeho HDP šedá ekonomika. Spousta lidí by jenom zlegalizovala své příjmy z šedé ekonomiky. Akorát už by k nim nepobírala plat od státu.
Kdy vlastně přezaměstnanost ve veřejném sektoru začala? Za starého Papandrea?
Papandreu starší (Andreas P., otec dnešního premiéra, vládl v letech 1981-1989 a 1993-1996 -pozn. red.) opravdu zavedl většinu věcí, které nás teď tíží. Třeba názor, že stát je třeba ovládnout svými lidmi – čímž se mimochodem podobal vašim komunistům. Člověk musel být členem strany, aby získal určité místo. Posiloval odbory. Profesoři na univerzitách se už nevybírali podle svých kvalit, volí si je studenti. Starý Papandreu, hrůza hrůz.
V roce 1981, kdy začala jeho éra, Řecko také vstoupilo do Evropských společenství. Jak vás to změnilo?

Naše členství bych rozdělil do dvou fází. První je ohraničena vstupem v roce 1981. Vzápětí začaly přitékat dotace, které změnily hlavně venkov. Díky nim se zásadně rozšířila silniční síť.

U nás unijní dotace evidentně podporují korupci. Co v Řecku?
Samozřejmě se nám to stalo taky. Evropa posílala peníze, na místě ale bylo potřeba úředníka, který je rozděloval. A který zhruba deset procent kasíroval pro sebe. Fakt je, že časem bylo vyplácení dotací zpřísněno. Nejdřív stačilo zažádat si, řekněme, o dotaci na vypěstování 100 tun oliv, a nikoho nezajímalo, jestli náhodou neprodukujete jenom 10 tun. Pak se začaly počítat olivovníky a korupce trochu poklesla. Předpokládám ale, že i úředníci v Bruselu vyčlenění pro styk s Řeckem se časem nechali zkorumpovat. Nicméně celkově byla první fáze pro Řecko extrémně výhodná.
Druhá fáze začíná vstupem do eurozóny?
Ano, v roce 2001. Vstup skýtal velké šance. Poprvé v historii jsme měli stabilní měnu. Firmy ani jedinci už nemusí kalkulovat s devalvací. Dřív spousta Řeků držela z opatrnosti úspory v cizině, ne v drachmách, ale v dolarech a švýcarských francích. Díky euru se Řecko stalo místem, kde si člověk může ukládat peníze. Investoři už se nemuseli bát, že jim devalvace znehodnotí investice. Těchto šancí jsme ale nevyužili. Zahraniční investice se blíží nule, Bulharsko jich dokázalo přilákat desetkrát, možná patnáctkrát víc než my. My jsme euro využili jen ke zdražování.
Neznervózňuje normální Řeky pomyšlení, že se stávají terčem posměchu napříč Evropou?

Ale ano, bohužel ne dostatečně.
Jaký má vlastně Řecko poměr k západní Evropě? Považuje se za její součást, nebo spíš přemýšlí v kategoriích my-Západ?
Blíž má k tomu druhému.
Odhadl byste, co bude za rok?
Jsem pesimista, ačkoliv situace je naprosto zvládnutelná. Bohužel nemáme politiky, kteří by ji chtěli seriózně zvládnout. Dál stoupne cena, za kterou si stát půjčuje peníze. Očekávám i sociální nepokoje.
Může být Řecko do roka vyloučeno z eurozóny?
Nemyslím. Ale kdybychom vypadli z eurozóny, vypadneme i z Evropské unie. A to by pro nás byla katastrofa.



Kdo je... Stefanos Manos.
Ekonom, politik a mnohonásobný ministr se narodil v roce 1939. Vystudoval strojírenství, má i titul MBA z Harvardu. Manos se do parlamentu poprvé dostal v barvách pravicové Nové demokracie v roce 1977. Celkem pětkrát potom sloužil jako ministr, počátkem osmdesátých let byl z funkce ministra průmyslu průkopníkem řecké privatizace. V roce 1998 byl těžko zařaditelný Manos vypuzen z Nové demokracie a do dalšího parlamentu se nechal zvolit jako nezávislý na kandidátce socialistů. Před rokem založil malou liberální stranu Drasi. Je známou osobností řeckého veřejného života.
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Robin, 12.5.2010 12:35:47)
Odpovědět
Jo a taky kromě toho 40% Řeků nemá na to aby jelo na dovolenou, 20% Řeků tj. více než 2 miliony žije pod hranicí bídy, 30% obyvatel má problémy zaplatit běžné faktury bydlení a základních životních potřeb, Řecko je jako celek jedna z nejchudších zemí Evropy (průzkum Atenského deníku Ta Nea). Tak kde je pravda?
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Karnwield, 12.5.2010 14:47:54)
Odpovědět
Asi to bude tak, že tie percentá nie sú štátni zamestnanci.
Tak trochu použiť mozog?
Okrem toho, je známe, že Gréci míňajú strašne veľa. Takže je logické, že nemajú nazvyš :)
Re: Platíte eurem? Tak kolik dáte na řecké dluhy?
(Robin, 13.5.2010 5:20:56)
Odpovědět
Karnwielde použijte mozek sám. Víte co je to statistika, statistický soubor, evropské kriterieum chudoby? Asi ne. I ta Vaše slovenčtina je nějak divná.
Brusel vzkázal Česku: Na euro zapomeňte, neplníte podmínky a nemáte pořádný plán
(Peter, 12.5.2010 13:39:46)
Odpovědět
Česko podle Evropské komise neplní podmínky k přijetí eura. ČNB se zprávou nesouhlasí. Eurozóně v roce 2011 přibude jediný z devíti kandidátů, vzorné Estonsko

Česko neplní podmínky potřebné k přijetí eura, uvedla ve středu Evropská komise. Brusel ve zprávě, kterou vypracovala Evropská centralní banka (ECB), o připravenosti devíti zemí EU na vstup do eurozóny Praze vytýká nedostatek ambicí ve fiskální strategii. Český plán na nápravu nadměrného schodku v letech 2011 a 2012 neobsahuje dost konkrétních opatření, dodala komise.

"Fiskální strategie na příští roky postrádá ambice a fiskální cíle jsou předmětem rizik jak na příjmové, tak na výdajové straně," píše se v materiálu u ČR.

Zpráva hodnotí pokrok na cestě k euru u devíti členských zemí EU, kromě ČR u Estonska, Bulharska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska. Ty jednotnou evropskou měnu zatím nepřijaly, avšak v přístupových smlouvách se k tomu zavázaly, ač bez data, kdy by se tak mělo stát. Británie a Dánsko se k přijetí eura nezavázaly.

ČNB se zprávou nesouhlasí

Česká národní banka (ČNB) se proti zprávě ECB ohradila nesouhlasným stanoviskem. "Konkrétní výhrada se týká nového pohledu ECB na finanční nezávislost národních centrálních bank konstatujícího, že záporná výše vlastního kapitálu 'může nepříznivě ovlivnit' schopnost centrální banky plnit její úkoly," uvedla banka v prohlášení.

Centrální banka upozorňuje, že ztráty vzniklé v minulých letech z účetního přecenění devizových rezerv za celou dobu její existence nepodlomily její nezávislost a důvěryhodnost, které jsou i v mezinárodním měřítku hodnoceny jako velmi vysoké. „Začlenění tématu kapitálu centrální banky do Konvergenční zprávy ECB je neopodstatněným odklonem od zásady Evropské unie o rovném zacházení,“ uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

„Tímto tématem se nezabývala žádná z předchozích konvergenčních zpráv, ačkoli problematika neuhrazených ztrát není nová a ze zemí EU se týká kromě České republiky rovněž Slovenska,“ dodal.

Banka v prohlášení uvádí, že požadavek na kapitálové vybavení národních centrálních bank byl do zprávy ECB doplněn teprve v pokročilé fázi jejího projednávání. Navíc k němu vznesla řadu připomínek, kde dokazuje, že záporná úroveň vlastního kapitálu neohrožuje finanční nezávislost centrální banky.

"ČNB považuje za zcela nepřijatelné konstatování v části týkající se přímo České republiky, že 'záporný kapitál může nepříznivě ovlivnit schopnost národní centrální banky plnit úkoly v rámci ESCB i na národní úrovni'...," stojí v prohlášení banky, kde dále uvádí, že kumulované ztráty nikdy neměly vliv na její měnovou politiku. Podle ČNB je schopna banka tyto ztráty postupně umazat z budoucích zisků

„Doporučení ECB se neopírá o žádný právní předpis ani není konvergenčním kritériem. I z těchto důvodů – a také s ohledem na věcnou situaci ČNB, kterou naše argumentace odráží – nesouhlasíme s jeho začleněním do Konvergenční zprávy,“ uzavřel odmítavé stanovisko Tůma.

Vzorné Estonsko

Jediným státem ze zmiňované devítky zemí, který podmínky plní, je Estonsko. U něj Brusel doporučil, aby rozšířilo řady nyní 16členné eurozóny od ledna 2011.

Země podle komise "díky rozhodnému a účinnému úsilí estonské vlády a estonských občanů kritéria jasně dodržuje".

Doporučení komise ještě musí schválit všechny členské státy EU na červnovém summitu, všeobecně se ale předpokládá, že tak učiní.

Ostatní země nesplňují některé či vícero z hospodářských podmínek pokrývajících stav veřejných rozpočtů, cenovou stabilitu, stabilitu směnného kurzu a dlouhodobé úrokové sazby.