Cikáni jsou už jiní?
Až do svého pětadvacátého roku jsem žil na okraji brněnského Bronxu. Je to čtvrť, ze které mají mnozí Brňané strach. V takzvaném Bronxu mezi ulicí Cejl a Bratislavskou vzniklo podle nedávného průzkumu romské ghetto, kde devět z deseti obyvatel nemá práci a kde se daří zločinnosti, prostituci a užívání drog. Do školy se mnou chodili také hoši z tohoto etnika - tehdy to byli ještě cikáni. A měl jsem mezi nimi i kamarády. A proč ne. A tak si myslím, že o Romale něco vím. A proto tvrdím, že celá ta šaráda okolo Romů je o lidech a ne o etniku. Různí multikulti dobře placení chytráci hledají řešení, ale ani za nic by nebydleli tam, kde jsou problémy, které formují názor veřejnosti zcela odlišně od ochránců těch, kteří by zasloužili pětadvacet na zadel a ne státní peníze.
Jeden z těch, kteří překročili onu pomyslnou hranici my-oni, jistý pan Holomek si na Aktuálně zablogoval na téma Lada a kocour Mikeš. A kupodivu sepsul autory námětu na stažení Ladovy knížky ze škol pod titulkem "Na blbosti je člověk užije!" Své jinak rozumné dílko však korunoval větou, která přinejmenším u mne vyvolává otazníky. Napsal:"Spíše jde o to, zda učitelé ve školách, kde tuto knihu používají, dokáží dětem vysvětlit, že dnes už je doba jiná a že i ti Cikáni jsou už jiní."
A zde je jádro pudla. V této větě chybí slůvko "někteří". Ano, někteří jsou jiní. Bohužel, je to ta tichá menšina, kterou vnímáme jako své sousedy či parťáky pro tenis, golf, či potápění. A o těch ostatních se pod vedením Džamil a Michaelů taktně mlčí. Říká se tomu politická korektnost.
"Politická korektnost by se dala nejjednodušeji popsat jako myšlenková tyranie vůči normální většině, fungující tak, že předstírá ohleduplnost a soucitnou laskavost vůči všem možným nenormálním menšinám, které vnímá jako tak či onak znevýhodněné, a musí je proto zvýhodnit,“ píše například známý publicista Benjamin Kuras. „Těch si dokáže navymýšlet tolik, až z nich udělá privilegovanou většinu a z normální většiny znevýhodněnou menšinu".
Město Brno zkouší nyní pomocí stamilionů evropských peněz opravit ty nejkřiklavěji vybydlené domy a civilizovat prostor, který jsem popsal v úvodu. Starosta této městské části má však trošku jiný názor. Pan starosta dodává: „Pokud Romové nezmění historický přístup spočívající v tom, že přechytračí gadža, jejich situace se ve společnosti nezmění.“ To je úvaha, která se zabývá něčím, co bychom mohli nazvat prvkem romské kultury: někoho doběhnout. Vidí to tak, že Romové hledí jak přechytračit gadža.
A tak jde pane Holomku jen o jedno. Aby Vaše věta že " doba je jiná a že i ti Cikáni jsou už jiní" platila pro stále větší počet vzdělaných Romů (pokud je budou rodiče nutit chodit do školy). Aby přestal platit onen otřepaný vtip: Jaká jsou 3 nejhorší slova, která vám cikán může říct? "Dobré ráno, sousede." Je třeba rozetnout ten bludný kruh v němž se motá vztah Čechů a Romů. Romové se nezmění, dokud se na ně většinová společnost nezačne dívat jinak, a většinová společnost se na ně nezačne dívat jinak, dokud se Romové nezmění. Ale kdo se má změnit? Mají se změnit Romové, nebo gadžové?
K tématu je vložena nová anketa:
http://www.paulczynski.cz/anketa.htm