Vyhlašuji soutěž o Pomatence roku. Můj favorit: Michael Kocáb
Politici by měli jít v dodržování zákonů a předpisů příkladem občanům. Zejména tam, kde nejsou určeny automaticky sankce. Ale vysvětlujte tohle Kocábovi, který má starost o naše multikulturalistické blaho.
Ačkoli z dílny našich parlamentních politiků leze mnohdy jeden paskvil za druhým a některé legislativní normy musí i opakovaně novelizovat v jednom roce jen z toho důvodu, že udělali chybu, jsou i takové, které jsou jasné. Vynechejme nyní diskuse na téma kdo to platí. Zatím je to tak, že za zmetky v naší práci platíme my, ty zmetky ve sněmovně platíme… zase my. Tedy ty legislativní, samozřejmě.
Jedna z těch jasnějších norem, zákon o střetu zájmů, jasně ukládá povinnost členům vlády do měsíce od odchodu z funkce předložit veřejnosti přehled o změnách v jejich majetku a příjmech i závazcích za období ve funkci.
Michael Kocáb tuto povinnost měl také. Sankce za nesplnění této povinnosti však není automatická a vznikne až v okamžiku, kdy někdo z oprávněných podá podnět k zahájení přestupkového řízení. Pokud ho podá, hrozí politikům v přestupkovém řízení až 50tisícová pokuta.
Michael Kocáb tuto povinnost nesplnil. A zdůvodnění? No, stojí to zato. Možná se to hodí všem, kteří nepodají státu nějakou informaci ze zákona včas. Třeba daňové přiznání, co říkáte. „Já jsem to neudělal? Já nevím… Nevěděl jsem. Nikdo mi to neřekl. Já tohleto vůbec nesleduju. To je každý rok, že? Tak dodám,“ reagoval na otázku Novinek, proč do Sněmovny přehled o svém majetku a závazcích dosud nedodal. „Kdybyste mě na to neupozornili, tak to neudělám ani za pět let,“ přiznal. „V tom žádný pohyb není, já se tomu nevěnuju. Kdo by se zabýval nějakým majetkem. Tak tam zase něco vyplním, v podstatě opíšu ten papír z loňska a to je celý,“ prohlásil Kocáb.
Domnívám se, že Michael Kocáb by se měl místo toho, co pro nás všechny „dělá“, věnovat něčemu jinému. V každém případě je mým adeptem na „Pomatence roku“. A to je ještě, myslím, velmi mírný název pro soutěž.