Jak argumentovat proti homosexuální propagandě
Úkolem tohoto materiálu není podávat podrobný popis všech možných aspektů homosexuality, ale poskytnout argumentaci pro běžné debaty, které spontánně vznikají při sledování televize, hodinách konverzace v jazykových kurzech, v hospodách, ale i proti propagandě, kterou budou muset učitelé provozovat s pomocí Kocábovy příručky „Homofobie v žákovských kolektivech“. Tento materiál pojednává o mužské homosexualitě, pokud není uvedeno jinak.
Přejděme proto rovnou k nejčastějším argumentům, které propagátoři homosexuality používají:
Homosexualita nikomu neškodí.
Homosexualita je pro homosexuály velmi nebezpečná. 66% všech nově nakažených v ČR za rok 2009 bylo nakaženo při homosexuálním styku. Znamená to, že na 4% homosexuálních mužů připadlo 2/3 všech případů a na zbývajících 96 % populace pouze 1/3. Podobně je u gayů zjišťován mnohonásobně vyšší výskyt nákazy syfilitidou, viry infekční hepatitidy a dalšími nemocemi. Transfuzní stanice mnoha zemí světa odmítají krev homosexuálů, protože testy nemusí v určité fázi onemocnění zjistit a jako vše ostatní i testy někdy selhávají. Propagandisty homosexuality však zdraví pacientů nezajímá a tak nutí transfuzní stanice krev od homosexuálů přijímat. V homosexuálních komunitách je též statisticky rozšířenější užívání drog, např. poppers, který bývá označován jako „gay droga“
Homosexualita je normální variantou chování jako třeba levorukost. Homosexuální vztah se svou kvalitou plně vyrovná heterosexuálnímu.
Výskyt hemofilie (poruchy srážlivosti krve), nebo rozštěpu rtu u určitého procenta populace je také normální, ale to neznamená, že bychom je proto neléčili. Podle důkladné práce Bella a Weinberga 74% mužských homosexuálů uvedlo, že mělo během svého života více než 100 partnerů, 41% více než 500 partnerů a 28% více než 1000 partnerů!!! Kde shledávají rovnocennost, když „výkonnost“ homosexuálů je cca 100 x vyšší, než u heterosexuálů?
Homosexualita byla popsána u mnoha druhů zvířat, což znamená, že je normální.
U zvířat byla popsána téměř každá deviace, která se vyskytuje u člověka. Na anglické Wikipedii se dočteme pod heslem „animal sexual behaviour“, že byli pozorováni sloni znásilňující nosorožčice, krtky pářící se se svými novorozenci, kachnu pářící se s mrtvou kachnou, kudlanky požírající během páření samečky a mnoho dalších pikantností. Znamená to tedy, že homosexuálové chtějí legalizovat také zoofílii, pedofílii, nekrofílii a sexuální kanibalismus?
Problémy homosexuální komunity vyplývají z toho, že musí své vztahy skrývat a nejsou společensky akceptováni tak jako heterosexuální vztahy.
V tom případě bychom museli pozorovat stabilizaci homosexuálních vztahů v místech jako Nizozemí, San Francisko nebo Londýn, kde jsou homosexuálové již dlouho široce akceptováni. Britský homosexuální novinář Simon Fanshawe říká zjednodušeně následující: Bojovali jsme proti diskriminaci a předsudkům a jediným výsledkem je že se ničíme drogami a nespoutaným sexem. Gayové jsou tak zafixováni na vyhledávání sexu, že už prakticky není možné najít pravé sblížení. Někteří přitom jdou až tak daleko že si nechávají voperovat plastické implantáty aby vylepšili svůj vzhled. Jsem zděšen nedostatkem citů ve vztazích a ochotou mužů provozovat nebezpečný sex.
V demokratické společnosti si může každý dělat co chce, omezování homosexuálů by bylo v rozporu s lidskými právy.
My nechceme dospělým nic zakazovat. Stát však běžně varuje prostřednictvím informačních kampaní např. před nadměrnou konzumací potravin s vysokou hladinou cholesterolu. Chceme podobně varovat, že při homosexuálním styku je cca 40x větší pravděpodobnost, že partner bude nakažen virem HIV nebo jinou pohlavní chorobou. Pokud jde o mladistvé, tak chceme, aby byli před všemi výše zmíněnými riziky varováni oni i jejich rodiče, stejně tak jako se stát snaží omezit kouření a konzumaci dalších drog.
Homosexualita je vrozený celoživotní stav se kterým se stejně nedá nic dělat.
Homosexualita je jen částečně podmíněna dědičně. Mnozí lékaři uvádějí, že ji v řadě případů léčit lze. Pacient však musí mít sám vůli k léčbě, podobně jako obézní člověk ke zhubnutí. Pokud léčebné metody dosud nejsou uspokojivé, tak předpokládáme, že brzy budou vynalezeny dokonalejší metody, podobně jako v to doufáme u lupénky nebo Parkinsonovy nemoci.
Odpůrci homosexuality jsou nevzdělaní bigotní hlupáci, kteří nechtějí uznat soudobé vědecké poznatky.
Jsou to naopak homosexuálové, kteří potlačují vědecké poznání. Když oregonský biolog Roselli prováděl výzkum léčby homosexuality u ovcí, tak to byli právě homosexuálové vedení bývalou tenistkou Martinou Navrátilovou, kteří požadovali zastavení výzkumu.
V Kocábově příručce se píše, že „propojování tématu homosexuální orientace a problematiky přenosných chorob, včetně HIV/AIDS, není vhodné. Podobně jako při přílišném akcentování medicínských hledisek“.
Oni dobře ví proč tato témata nepropojovat – protože lžou a poznatky vědy popírají.
Křesťané jsou proti homosexualitě jen proto, že to mají napsané v Bibli.
V Bibli v knize Genesis se píše: Dříve než ulehli, mužové tohoto města, muži sodomští, lid ze všech koutů, mladí i staří, obklíčili dům. Volali na Lota a řekli mu: „Kde máš ty muže, kteří k tobě této noci přišli? Vyveď nám je, abychom s nimi mohli mít sex!“
Již Starý zákon tedy popisuje homosexualitu jako spojenou s promiskuitním a skupinovým sexem. Tehdejší náboženství usilovalo o vytvoření stabilního prostředí pro výchovu dětí - rodiny. Navíc zvláště v době, kdy neexistovala antibiotika představovaly pohlavní nemoci smrtelné nebezpečí pro každou společnost.
Homosexualita je vrozená a proto není důvod se obávat, že se bude počet homosexuálně se chovajících jedinců v populaci zvětšoval.
Přímo na webových stránkách homosexuálů se uvádí příklady kultur, kde byla homosexualita velmi rozšířená. To svědčí o tom, že výskyt homosexuality je do značné míry podmíněn výchovou a vzory ve svém okolí. Dokazuje to také, že mnohé homosexuály je možné výchovou a psychologickou terapií vyléčit.
Není důvod bát se adopcí dětí homosexuálními páry
Kromě pádného argumentu, že chybí vzor druhého pohlaví je ještě další závažný důvod. Vzhledem k nízké stabilitě homosexuálních párů je malá pravděpodobnost, že svěřené dítě bude vychováváno stejným párem po celé dětství. Navíc i homosexuální páry, které spolu žijí po období více let obvykle nedodržují věrnost a běžně navazují další souběžné vztahy. Proto zde vzniká velké riziko zneužívání dětí nebo dospívajících ze strany dospělých kteří o ně pečují. Kult mládí a touha po sexu s pubertálními chlapci jsou mezi gayi velmi rozšířené.
Vy jste homofob!!!
Na toto obvinění s klidem hrdě odpovězte: Ano, já jsem homofob, při představě, že se mě na intimních místech dotýká jiný muž, nebo že se mnou chce provozovat anální sex se mi dělá husí kůže po celém těle.
Vaše názory našim homosexuálním spoluobčanům uškodí.
Naopak, jsme pro to, aby bylo v příštích letech vyčleněno několik desítek milionů na výzkum léčby a prevence homosexuality. Díky tomu mohou být spousty lidí zachráněny před nebezpečnými nákazami a umožní jim to založení stabilních rodin, plození a výchovu vlastních dětí. Nejsme ideologicky zaujatí a v první řadě myslíme na tělesné a duševní zdraví všech spoluobčanů a prosperitu celé společnosti. K těm, které vyléčit neumíme, nebo léčbu odmítají budeme tolerantní.
Literatura:
PaCe (jméno autora není vzhledem
k netolerantním homosexualním aktivistům zveřejněno)
www.homosexualita.cz