Klaus: Volby jsou politickým zemětřesením. Boj Václava Havla a jeho stoupenců nepřestával diskreditovat politiku
Rozhovor prezidenta republiky pro Lidové noviny o volbách do Poslanecké sněmovny
Pane prezidente, jak čtete výsledky voleb? Co podle vás rozhodlo letošní volby?
Volby jsou politickým zemětřesením. Dá se říci, že nezůstal kámen na kameni. Dvě nejsilnější politické strany – ČSSD a ODS – oproti minulým volbám strašlivě ztratily. Ve volbách roku 2006 získaly dohromady 155 poslaneckých křesel, teď jen 109. ODS měla tehdy 35,3% hlasů, nyní 20,2%. ČSSD získala o čtvrtinu či třetinu hlasů méně než čekala. S výjimkou „stability“ KSČM a jejího předsedy Filipa za toto čtyřleté období padli všichni čtyři předsedové parlamentních stran – Topolánek, Paroubek, C. Svoboda a u zelených hned dva předsedové Bursík a Liška. Ve sněmovně nebudou tradiční poslanci Kasal, Langer a někteří další.
Důvodů je více. Začalo to patem roku 2006 a strašlivou nevstřícností a nepřátelstvím ODS a ČSSD. Vedlo to přes „specifičnost“ (abych to řekl neutrálně) chování a jednání M. Topolánka a přes vstup byznysu do horních pater politiky. Nepřetržitě to „živil“ způsob politiky J. Paroubka, kterého „paradoxně“ smetla likvidace jeho největšího rivala Topolánka – ČSSD tím ztratila cíl a voliči ČSSD dostatečnou emocionální motivaci. Výrazně k tomu dopomohla „mediokracie“ a role médií, které řadu politiků démonizovaly a tím je zničily. Boj Václava Havla a jeho stoupenců nepřestával diskreditovat politiku, atd., atd.
Vedla k tomu i šikovná politika M. Kalouska a R. Johna, ač nemají za sebou skutečné politické strany, i když je v tomto smyslu mezi TOP 09 a VV nepochybně velký rozdíl.
Jak hodnotíte úspěch dvou nových stran?
Tyto dvě strany zaznamenaly obrovský úspěch, v politice ve stabilizovaném prostředí (a takové to naše bylo) téměř neznámý. Dosud jsme měli ideově či ideologicky definované strany (což bylo obrovské plus), toto teď ztrácíme. U těchto dvou stran nemůžeme vědět, jak se budou v reálné politice chovat. Netuším, kolik mají lidí připravených do nesmírně zodpovědných funkcí členů vlády, ale i parlamentu. Nejsou mezi nimi žádná známá jména s veřejně publikovanými názory na problematiku zdravotnictví, starobních důchodů, obrany, vnitra, atd.
Jak se podle Vás volební výsledek projeví na podobě a dalším fungování zavedených politických stran?
Tyto strany budou muset se sebou něco udělat. Voliči volili neznámé tváře, ty známé odmítali. To je nová situace, spolu s rostoucí rolí internetu a s ním spojených úspěšných, ale politicky velmi nebezpečných a vlastně málo demokratických kampaní. Že teď mlčí někteří naši velcí bojovníci za demokracii? Internetový útok je věc velmi zákeřná, skoro jako vajíčkový útok. Zavedené velké (ale i malé) strany potřebují obrodu. Je to jen na nich.
Kdy hodláte vést politická jednání a s kým?
Politické povolební konzultace začnu vést hned v pondělí 31. května. Sejdu se s předsedy (či těmi, kteří dnes strany vedou) pěti stran, které se dostaly do sněmovny, v pořadí kolik dostaly hlasů. Věřím, že to mnohé napoví, i když vím, že může být mnohé skryto v detailech. A ty vyřešit může trvat delší dobu.
Překvapila Vás náhlá rezignace Jiřího Paroubka?
Překvapila i nepřekvapila. Minutu před skončením voleb bych něco takového vůbec nepředpokládal. Ale když se přiznám, v posledním týdnu jsem nějakým pátým smyslem cítil, že ČSSD rychle ztrácí. Jiří Paroubek „zvládl“ volební neúspěch v roce 2010 mnohem lépe než v roce 2006. Jeho rezignace byla kultivovaná a profesionální. Neúspěšný výsledek (i když to byla výhra) na nikoho nesváděl. ČSSD si svůj blížící se problém měla uvědomit dříve. Mluvíme-li o rezignacích, všude kolem sebe dnes slyším ocenění toho, jak se se svým volebním výsledkem vypořádal Miloš Zeman.
Lidové noviny, 31. května 2010