Eurodaně pro banky? Ne!
Francouzský eurokomisař Michel Barnier nedávno oznámil, že Evropská komise se chystá zavést zvláštní novou bankovní daň pro celou Evropskou unii. Návrh bude předložen Radě ještě letos v létě a Parlamentu na podzim. Barnier, označující sám sebe za "levicového gaullistu", tak plní zadání svého přítele, francouzského prezidenta Sarkozyho. Tento nápad je nutné hned od samého počátku odmítnout. Je totiž šílený a ničemu nepomůže. Naopak zruinuje poslední zbytky evropského bankovnictví.
Barnier oznámil, že je zastáncem myšlenky, že "znečištovatel platí", a proto dle jeho logiky musí banky začít platit novou evropskou daň. Zcela opomíjí skutečnost, že banky nic neznečisťují. Návrh vychází ze skutečnosti, že v posledních měsících řada evropských států sanovala ze svých rozpočtů významné bankovní domy. Tyto výdaje se mají v budoucnu "pokrýt" dle Barnierova plánu z výnosu bankovní eurodaně. Ten má ročně činit až 5 miliard eur, co rozhodně není zanedbatelná částka.
Pojďme se na to podívat podrobněji. Především je nutné zdůraznit, že Evropská unie dosud nesanovala žádnou banku. Pro Evropskou unii jako organizaci s vlastním rozpočtem tedy sanace bank dosud neznamenala výdaj ani euro. Přesto tato organizace hodlá vybírat od všech bank působících na území EU novou daň. A potom tyto peníze dle nejasných kritérií někomu přidělovat. Jakou to má logiku? Žádnou, respektive levičáckou a přerozdělovací.
Je třeba jasně říci, že EU banky nesanovala. Pravda je taková, že některé banky dostaly veřejnou podporu od některých států EU. Například Česká republika dosud neposkytla veřejnou podporu při poslední hospodářské krizi (2008-2010) žádné bance. Naše české veřejné výdaje kolem sanace bank při poslední krizi tedy byly 0 Kč. Proč by tedy české banky měly platit eurodaň, jejíž výtěžek bude použit na sanaci bank z jiných států EU? Jakou to má logiku? Žádnou. Navíc je nutné říci, že dozor nad bankami je prováděn na národní úrovni, takže EU je zde zcela mimo hru.
Rovněž je nutné uvést to, že státy žádnou veřejnou pomoc bankám poskytovat nemusely. Nebyl na to žádný právní, ekonomický nebo politický nárok. Jednalo se tedy o jejich zcela svobodné rozhodnutí, které si musí obhájit před svými vlastními voliči. Pokud se tyto státy rozhodnou, že svou vlastní sanaci bank si vyberou od svých vlastních občanů, tak je to jejich legitimní rozhodnutí. Nezakládá to ale žádný důvod k tomu, aby se bankovní eurodaň jako záloha na budoucí sanace bank uvalila na všechny evropské banky včetně těch, které žádnou veřejnou podporu neobdržely.
Konečně poslední důležitá věc spočívá v tom, že Evropská unie pravomoc vybírat jakékoliv daně nemá. Tuto pravomoc mají jen členské státy. Pokud by taková celoplošná eurodaň byla nějakou podivnou procedurou zavedena, tak by následky byly následující:
1. Bankovní služby by se v celé EU zdražily. 2. Některé bankovní služby by úplně zanikly nebo by byly pro velké skupiny klientů finančně nedostupné. 3. Dobře hospodařící banky by byly trestány za své dobré hospodaření a špatné banky by naopak měly důvod k další existenci. 4. Ze sanace bank by se stal nový penězovod směřující peníze od efektivních firem směrem k firmám neefektivním. 5. Nová bankovní daň by žádné budoucí krizi nezabránila.
Ze všech výše uvedených důvodů mohu již nyní oznámit, že Barnierovu bankovní eurodaň při hlasování v Evropském parlamentu v žádném případě nepodpořím.