Tak prý u nás ubylo rasově motivovaných útoků. Myslíte si to také? Žádnej bílej se nebude roztahovat na našem teritoriu
Tady už nejde o politickou korektnost. Jde o klasickou manipulaci. Agentura EU pro základní práva představila včera Evropskému parlamentu pochvalnou zprávu. V ČR ubývá rasově motivovaných útoků.
Předně považuji za nutné opět uvést na pravou míru stav, kdy mluvíme o „rasově“ motivovaných činech. V České republice se jedná o činy, které mají příčinu v rozdílech etnických, nikoli rasových. Pokud už přistoupíme na teorii ras a jejich základní dělení (tedy na europoidní, mongoloidní, negroidní a australoidní), pak jak příslušníci většiny, tak největší menšiny, patří do jedné rasy. Jednotlivá etnika jsou vychovávána po staletí a své návyky, zvyky a obyčeje si přenášejí z generace na generaci. Žádný zákon, regulace, vyhláška nebo nařízení na tom nikdy nic nezmění, i kdyby se multikulturalisté přerthli. (Pro jednoduchost ale zůstaňme zatím u ustáleného pojmenování „rasově motivované“, aby neznalý čtenář netápal.)
Agentura EU si pro porovnání vzala jako bernou minci období od roku 2000 do roku 2008. V roce 2000 bylo prý v České republice celkem 364 rasově motivovaných činů. Vrchol přišel o dva roky později, kdy se počet takových činů vyšplhal až na 473. Od roku 2008 nám podle oficiálních statistik počet rasově motivovaných útoků prý už jen klesá.
Počet oficiálně registrovaných napadení však prý podle agentury nemusí nutně odrážet jejich skutečný stav, neboť 32% procent Romů žijících v ČR podle unijní agentury vypovědělo, že bylo terčem napadení, útoku či hrozeb, které měly rasistické pozadí. To prý dělá z českých Romů podle unijní zprávy jednu z nejohroženějších menšin v Evropě. Nechám stranou fakt, že v roce 2001 se při sčítání lidu přihlásilo k romské národnosti pouze 11 746 osob. Daleko důležitější je něco zcela jiného. Všimněte si, prosím, že zde není ani nejmenší zmínka, či snad jen náznak, o útocích Romů na příslušníky většinové společnosti v České republice. Zdá se tedy, že tyto útoky již z nějakého zvláštního principu nikdy rasově motivované nejsou?
Co považuji za naprosté fiasko? Ty umělé statistiky, doporučení politiků, aby média psala „politicky korektně“, novináře, nešťastné z takového zadání, nebo evidenci trestné činnosti a podmínky pro její vedení. Z těchto „oficiálních“ informací pak totiž vycházejí podobné komise a agentury, a to jak naše, tak unijní, když nám mažou med kolem úst a chválí nás, že máme méně rasově motivovaných útoků. Ano, jistě. Když do statistik zahrnete jen útoky na menšiny, převážně tedy Romy, o nichž se píše v médiích ostošest proto, aby zase někdo mohl vytáhnout ze státní kasy miliony na nějaký ten nový „program“, měří se to snadno.
Zapomeňte na případy Patrika z Duchcova, opakované útoky v Ředhošti, nebo stovky jiných napadení a výhružek, které příslušníci většinové společnosti, jichž se na názor unijní agentura pro základní práva zapomněla zeptat, ani nehlásí. Když budou naše média ještě o trochu politicky korektnější a policisté dostanou nějaký ten interní příkaz, aby do protokolů o etnické příslušnosti útočníků raději nic nepsali, protože to pak nevypadá dobře ve statistikách, dočkáme se možná další pochvaly z Unie, tentokrát ve znění: „Rasově motivované útoky v České republice zcela vymizely!“ Příslušníci většinové společnosti sice budou dál ležet v krvi na ulici, ale statisticky bude vše tak, jak má být. Jó, myslet se musí zase tak nějak politicky. Jak je to u nás s rasisticky motivovanými útoky nám konecnkonců předvedl v srpnu 2009 i Nejvyšší soud ČR. Přestože výrok „černá svině" je chápán jako rasistický, snížil tresty Romům, kteří neroma napadli násadami od lopat, surově ho zbili, jednu násadu o něj zlomili, nadávali mu při tom do „bílých sviní" a útok provázeli slovy „žádnej bílej se nebude roztahovat na našem teritoriu". Soud na těchto výrocích totiž nic rasistického neshledal.
Naštěstí v Evropě postupně získávají na síle takové politické strany, které si na politickou korektnost a manipulaci se statistikami ohledně většin a menšin nehrají a chtějí měřit všem stejně. Jde to pomalu, ale jde to. Gratulace dnes patří Gertu Wildersovi za jeho volební úspěch. Věřím, že to nakonec dorazí i k nám.