Kdo vzkřísí uhynulé kořínky ODS? Volby 2010 znamenaly pro ODS debakl
Volební kongres ODS bude o nadcházejícím víkendu bránit její dvoucifernou politickou identitu, po léta branou coby samozřejmost a základ sebevědomí průměrného člena ODS.
Ještě teď jsou v ODS mnozí, dokonce i vysoce postavení politikové, kteří se s propadem v nedávných volbách mentálně nevyrovnali, nevěří, že jde o trend, a myslí si, že stačí vyměnit lidi. Další nemalou skupinu představují v ODS lidé, kteří jsou vcelku ochotni „skromné časy" připustit, jako by dno už nemohlo být hlubší. To, co se s ODS stalo od roku 2002, kdy se jí ujal expředseda Topolánek (či spíše, kdy přestal být předsedou Václav Klaus), není otázkou „neúspěšné strategie", jíž je možné jednoduše změnit, ani otázkou stejně prosté personální obměny. Pravou příčinou pádu ODS je to, že nechala zpustnout chrám konzervativní moudrosti. Ideologie mají kořínky citlivé, a když se léta nezalévají (což se stalo), hynou.
Více víry, méně feudálů
Hledá se tedy tým, který se chrámu nebude štítit, nebude se mu posmívat, tvrdit, že nepatří do naší doby, a především bude chápat jeho smysl. Těm, kdo se pokusí odemknout jeho zrezivělý zámek a opravit ho, komentátoři přisuzují těžký, skoro až krvavý úkol. Výsledek kongresu přitom jeho perspektivu nemusí určit s jistotou. ODS bude jako vládní strana nadále v pokušení. Hlavní vnitřní politickou překážkou procesu legitimizace politiky ODS bude existenční odpor těch členů, kteří z různých důvodů neodolali a zapojili se vědomě do těžko postřehnutelných mocenských řetězců sloužících udržení moci samé nebo „externím subjektům". Nejvíce ze všeho to připomíná původní princip středověkého feudalismu. Aby „přežili", slouží, další slouží jim, a tak kolem sebe všechno pohlcují. Hlavní neznámou je, o kolik takových členů ODS se jedná.
Střet s feudály nemá být banální naivní agresí, mnohdy neupřímnou a přinášející vysoké riziko války v ODS. Posílit ji do budoucna může jen přiměřené zpracování korupčního traumatu. Věc se stala, vyvíjí se celá, dlouhá léta komunismem pustošená společnost. ODS nabízela nejvíce cukrátek, protože kladla důraz na roli podnikání a jeho ochranu, tj. myšlenky, které lze lépe zneužít než pochopit. Uvést vlastní ideologii do objektivních souvislostí, vysvětlit ji vlastním členům, je v podstatě hlavním úkolem nové garnitury ODS. Důvodem pro prozíravý postup je i to, že určité procento lidí není v ODS kvůli politice, a tlaku na své pozice se mohou bránit bez jakýchkoliv ohledů. Politická strategie, jak očekávaný odpor překonat, by proto měla být graduální - a radikální jen v nutných případech.
Myšlení: repelent proti škrtičům
Nejrůznější vnější (pracující pro podnikatele) a vnitřní (úředníci) „zařizovači" věcí, kterými se to na českých radnicích, krajských úřadech a ministerstvech jen hemží, musí v čele těchto institucí, nejlépe i v malých městech a obcích, narážet na intelektuály nebo alespoň na lidi s určitým zaujetím o politiku samotnou. Pokud budou úředníci disponovat názory, politika je bude bavit a motivovat, odolají spíše nabídce výhod, které mají toliko hmotný podtext. Být v ODS by mělo znamenat alespoň minimální orientaci v politologii, ekonomii a historii, nestačí jen „být napravo" nebo vyjít vstříc šéfovi, protože je také v ODS. Ideové konference jednou za pět let jsou málo, chybí ne-mocenský alternativní prostor pro využití potenciálu mladých členů. Pohled na předčasně zestárlé pětadvacetileté rutinéry z radnic je v lecčems dosti smutný.
Jestli se ODS nepovede povznést nad prázdný kult praxe, její nahlodaný základ zůstane týž jako dosud. Půjde slepě, bez kompasu, kamsi doprava, obtočená škrtiči, až se pod jejich stiskem zcela rozplyne. A strany jako TOP 09 ji postupně v souladu s přírodními zákony rozcupují. Škrtiči se pak bez sentimentu přesunou jinam. Odvrátit to lze na prvním místě tradicí strany. Bude to znít legračně, ale podpořit ji mohou konkrétní projekty zaměřené na legitimizaci zdroje moci v ODS upevňující její vnitřní demokracii. Může jít například o aktivizaci mladých členů, systém debat a práce na úrovni místních sdružení, soutěžení talentů ODS, volební kampaně v ODS a další nápady upevňující stranickou kulturu. Takové impulsy budou motivovat všechny členy, musí zaujmout a přivést akademiky. Ideová „výztuž" doma znudí lobbisty a v zahraničí se prosadí proti dalšímu škrtiči: EU.
Volby 2010 znamenaly pro ODS debakl. Díky Bohu ale prokázaly jednu úžasnou skutečnost, kvůli které stojí za to bojovat dál: že existuje spojitost mezi tradicí, korupcí a voličkou přízní.
Autor je historik a člen ODS v Praze 6.
Revue Politika 6/2010