Požaduji referendum o zavedení eura v České republice
Británie odmítla euro od samého začátku, občané Dánska a Švédska jej odmítli v referendu. Díky tomu EU zakomponovala povinnost jeho přijetí raději už do přístupových smluv jako politický, nikoli ekonomický cíl.
Nové členské státy z EU10 dostaly euro jako jednu z hlavních podmínek svého členství. Díky této podmínce a neschopnosti či neochotě vyjednat si výjimku, máte tedy tento závazek ve své smlouvě i my. Pojďme si tedy dnes samostatně napsat pár řádků k euru v Evropě.
Výše uvedené státy, tedy Británie, Švédsko a Dánsko mají vyšší růst HDP než eurozóna, mají také nižší inflaci a nižší míru nezaměstnanosti než eurozóna. Jak jsem již zmínil, Británie byla a je proti zavedení společné měny již od počátku. Švédsko odmítlo euro v referendu již před lety a podle posledních průzkumů mu nedůvěřuje stále více lidí. Pravidelné průzkumy veřejného mínění na toto téma konají již od roku 1997. V tom posledním, květnovém, se proti zavedení eura vyslovilo 60% Švédů, což je nejvíce za celou dobu. Jen od loňského listopadu stoupl počet odpůrců o 18%.
Němci nebo Nizozemci nechtějí většinově doplácet na řecké dluhy. Řada lidí už navíc euru přestává věřit a přeje si návrat národní měny. V průzkumu nizozemského deníku De Telegraaf se před pár měsíci vyslovilo asi 92% z 5 300 respondentů pro odchod Řecka z eurozóny. Více než 90% z nich však bylo také pro to, aby z eurozóny odešlo i Nizozemsko spolu s Německem. Konečně si také nálady v České republice všimla média. Jako první, tuším, Lidové noviny. Česká veřejnost většinově odmítá přijetí eura. Podle průzkumu společnosti CVVM aktuálně odmítá přijetí eura 55% českých občanů, 38% je pro přijetí eura a 7% neví. A to je poměrně velký posun od roku 2009 kdy euro odmítalo 47% občanů.
Jsme jistě demokratická společnost, kde by politici měli ctít názor občanů a v zásadních otázkách jednoznačně přihlédnout k jejich postoji. Švédové a Dánové uspořádali referendum. Projekt společné měny propadá a stále více lidí v Evropě je k němu skeptických. Kdyby nebylo bezprecedentně vysokých dotací na jeho záchranu, už by bylo velmi pravděpodobně jen položkou v historických análech. Ať lidé v České republice sami v referendu rozhodnou, zda euro chtějí, když už se politici neodvážili uspořádat všelidové hlasování při přijímání Lisabonské smlouvy. Nejde totiž o nic méně, než o ně samotné a jejich budoucnost.
Závěrem mi dovolte citovat slova Margaret Thatcherové. „Federalisté se neustále snaží předstírat, že jsou jaksi evropštější než my ostatní. To rozhodně nejsou, jsou pouze federalističtější. Na federální struktuře není nic specificky evropského – je tomu spíše naopak: jestli je něco evropské, pak je to národní stát.“ A já dodávám, že jedním ze základních prvků, podílejících se na existenci národních států, je právě národní měna. Nenechme se připravit i o ní.