Masový příliv imigrantů z rozvojových zemí do Evropy má mnohočetné demografické, sociální, ekonomické i ideologické, a v konečném důsledku geopolitické konsekvence. Jedním z dílčích dopadů je například ten, že přistěhovalci snižují vzdělanostní úroveň společnosti. A přitom stávající ekonomické a politické světové jedničky vděčí za své postavení právě „mozkům“, tj. vědecko-technickému rozvoji. O tom žádná. Mozky se ve 20. století prakticky staly přímo komoditou, a například imigrační systémy všech zemí je vysoce zohledňují, ba přímo lákají. Nicméně, vysoce vzdělanému a tudíž hospodářsky úspěšnému Západu dnes hrozí inteligenční, a posléze ekonomické a geopolitické ochromení imigranty z nedemokratických kultur třetího světa.
Dokazují to školní výzkumy a statistiky vpodstatě všech západních zemí postižených masovou imigrací z rozvojového světa. Na jeden z posledních poukázal např. rakouský Die Presse. Studie rakouského Spolkového institutu pro výzkum vzdělávání dokládá, že žáci přistěhovaleckého původu jednoznačně zaostávají v prospěchu, a to zejména v matematice a přírodních vědách. Ještě závažnější je fakt, že je-li cizineckých žáků ve třídě více než 30 %, pak již zaostává celá třída! Tím jsou postiženy zejména základní školy ve Vídni a na cizineckých předměstích velkoměst. Národní vzdělávací systémy tak čelí kardinální výzvě: zachovat se sociálně, a smíšené cizinecko-tuzemecké třídy ponechat, a připustit tak snížení vzdělanostního potenciálu země, anebo udržet vzdělanostní rozvoj a většinu přistěhovaleckých dětí de facto sociálně vyautovat. U mulimských dětí se k tomu ke všemu ještě pojí fakt, že zřejmě tím, jak jsou v islámské společenské etice ženy upozaďovány za muže, dosahují dívky ještě horších výsledků než chlapci.
Například kancléřka Merkelová při pojednávání této výzvy v Německu, vyjádřila názor, že společnost si nemůže dovolit zanedbat a nevyužít inteligenční potenciál mladé generace, včetně přistěhovalecké (kde je ovšem takový jaký je). Znamenalo by to totiž v zájmu solidarity s přistěhovaleckými dětmi udělat z německých stejně vzdělanostně rozvinuté, resp. zaostalé a faktickou vzdělanostní degradaci. A to si ani Německo nemůže dovolit. Ostatně, již kterýsi antický filosof pověděl, že „je potřebné se věnovat té lepší části mládeže, která tíhne k filosofii“.
České ministerstvo školství se s touto výzvou poměrně lišácky potýkalo u zvláštních škol, kde převládala rovněž jistá národnostně-kulturní menšina. Existují dokonce případy, kdy takovéto menšinové společensky úkosné skupiny soudně žádaly po státu odškodnění, že se jim nedostalo stejného přístupu ke vzdělání a tím stejně vysokého vzdělání a ekonomických příležitostí. Na základě studií, je však otázkou, zda stát nemá právo žádat po těchto skupinách odškodnění, za to že ho ukracují na vzdělanostním a tím i ekonomickém a geopolitickém potenciálu, jednak tím, že zanedbávaly povinnou školní docházku a řádnou přípravu, a tím rozvinutí a nasazení svých inteligenčních daností a jednak snižovaly (při svém vyšším procentuálním zastoupení) výkonost a prospěch ostatních tříd a žáků jako celku.
zdroj, zdroj, zdroj, zdroj
-bj-
www.eurabia.cz