Ivo Strejček: Bankovní daň zvyšuje míru rizika
Bankovní daň či daň z finančních transakcí pouze zvyšují míru rizika. Finanční ústavy se nebudou bát jít do rizikových operací, protože jsou přesvědčené, že je z problémů pokaždé někdo dostane, řekl v rozhovoru pro Mediafax poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček (ODS).
Na posledním summitu prošla bankovní daň, resp. souhlas s tím, že bude zavedena, a Česká republika si vyjednala výjimku z tohoto usnesení. Jak tento postup hodnotíte?
Je to dobře, protože Česká republika si prostřednictvím premiéra Fischera našla odvahu trochu dupnout. Dali jsme najevo, že jsme suverénní stát. Jsem za tu výjimku rád i proto, že ačkoli ještě není zřejmé, jak přesně bude daň formulována, celkově toto opatření považuji za chybné. Bankovní daň nebo daň z finančních transakcí totiž nedělají nic jiného, než zvyšují míru morálního hazardu. Pokud z této daně bude vytvořen nějaký rezervní fond, budou mít banky pocit, že mohou podnikat jakékoli rizikové operace. Budou mít pocit, že je z případných problémů vždycky někdo vytáhne. A tento morální hazard je dle mého soudu velmi nebezpečný.
V tomto případě se řeší dvě věci: bankovní daň a daň z finančních transakcí. Summit se týkal zejména bankovní daně, která byla nakonec schválená. Nikdo ale podle všeho nezná přesný mechanismus výpočtu takové daně. Lze to tedy vnímat tak, že státy vlastně na summitu podepsaly bianco směnku a teď se teprve uvidí, co z toho vznikne?
Je to klasika evropských jednání. Jsou to všechno velké deklarace, v nichž politici schválí něco, u čeho v lepším případě znají jen obrysy, a pak se to předá úředníkům, aby to nějak vytvořili. V tom vidím demokratický deficit – politici si zkrátka cosi odhlasují, a pak to úředníci dotvoří sami bez kontroly veřejnosti.
V diskusi nastala určitá válka o slovo, u termínu bankovní daň se státníci nebyli schopní shodnout, zda jde o poplatky nebo o daně. Pokud by se tato daň začlenila mezi opatření vnitřního trhu, bankovní daň by se mohla zavést ve všech státech a byla by závazná, zatímco u daní mají státy autonomii. Je tato obava reálná?
Je to v každém případě hrozba. Zatím o tom však lze jen spekulovat, protože definitivní podoba bankovní daně není známá.
Když se podíváme na daň z finančních transakcí, ta by se měla řešit na zasedání G20 v Torontu. Zatím se zdá, že toto opatření nemá příliš velkou naději na úspěch, ale třeba prezident Obama již několikrát naznačil, že by mu nějaká nová verze Tobinovy daně nebyla proti mysli. Jak vidíte šanci, že se takové opatření skutečně zavede?
Jedna věc je, jak země deklarují své postoje, a druhá věc je, co jejich vrcholní politici opravdu dělají. V tomto jsem dost skeptický, protože už na posledním zasedání G20 se řada zemí k této dani přihlásila a bylo to zejména prostřednictvím Baracka Obamy. Já se tedy logicky obávám, že se vydají tímto směrem, ačkoli sám autor tohoto konceptu James Tobin řekl, že tato daň ve své podstatě v praxi fungovat nemůže.
Jak hodnotíte skutečnost, že Evropská centrální banka (ECB) vykupuje dluhopisy členských států? Není to nabourání nezávislosti ECB?
Ve výboru pro ekonomiku a monetární záležitosti, jehož jsem členem, vystoupí Jean-Claude Trichet, končící prezident ECB, a přesně na tohle se ho hodlám zeptat. Na odpověď jsem velmi zvědavý, protože mně to připadá jako porušení schválených pravidel. A také to podle mého soudu poškozuje vztahy mezi členskými státy.
Máte v souvislosti s tímto krokem obavu z inflace?
Velmi silnou, protože přesně takovéto kroky inflaci vyvolávají.
(Autor: Jiří Táborský)
PaedDr. Ivo Strejček, člen VR, předseda RS ODS Vysočina a předseda OS ODS Žďár nad Sázavou a poslanec EP
MEDIAFAX, 23.06.2010