Bill Gates a globální holocaust pod vlajkou OSN
V květnu se uskutečnila schůzka předních světových filantropů a financiérů v New Yorku, svolaná Billem Gatesem, aby se poradili, jak sjednotit síly k překonání politických a náboženských překážek, zabraňujících v přijetí efektivních programů celosvětového omezení populačního růstu ve světě. Svojí troškou do mlýna mj. přispěli finančníci David Rockefeller Jr., Warren Buffett a George Soros, starosta New Yorku Michael Bloomberg, mediální magnát Ted Turner a televizní celebrita a vyznavačka hnutí Nového věku Oprah Winfreyová.
Bill Gates je většině lidí známý jen jako zakladatel počítačové firmy Microsoft. Již méně se už ví o tom, že dlouhodobě podporuje programy populační kontroly a že jeho nadace patří k nejštědřejším sponzorům organizací vyvážejících „kulturu smrti“ do rozvojového světa. V tomto duchu byl vychováván i svým otcem, jenž vedl jednu z poboček propotratové organizace Planned Parenthood.
Otec Davida Rockefellera John sponzoroval prostřednictvím Kaiser Wilhelm Institute eugenickou politiku Hitlerova Německa a následně se postaral o to, aby špičkoví němečtí eugenici nebyli po válce potrestáni. Jejich „know-how“ se později hodilo při zakládání a řízení Mezinárodní společnosti pro plánování rodičovství.
Zakladatel CNN Ted Turner o potřebě redukce světového obyvatelstva hovoří také dlouho. V rozhovoru pro The Environmental Magazine poznamenal, že na Zemi by neměly žít více než dvě miliardy lidí. Doporučuje globální zavedení čínské „politiky jednoho dítěte“, spočívající v penalizaci rodičů při narození dalšího dítěte a „spanilých jízdách“ tajné policie a komisařů pro plánování rodiny, unášejících těhotné ženy k provedení násilím vynucených potratů na státních potratových klinikách.
Populační kontrola je od roku 1974 oficiální politikou Organizace spojených národů. V tomto roce se v Bukurešti konala první konference OSN o populační otázce, na níž zvítězil koncept prosazovaný Rockefellerovou nadací a Henrym Kissingerem, založený na kontrole obyvatelstva „třetího světa“ prostřednictvím cílené redukce jeho počtu. Od té doby je rozvojová pomoc podmiňována souhlasem vlád klientských států s účinným prosazováním „plánovaného rodičovství“, zahrnujícího volný přístup k potratům a levné antikoncepci. Vzpomínám si, jak se na Světovém kongresu rodin pořádaném Občanským institutem v roce 1997 v Praze rozhořčovaly účastnice z afrických států, že jsou sklady OSN přeplněné kondomy a nitroděložními tělísky, zatímco základní léky jsou pro obyčejnou populaci téměř nedostupné a místní nemocnice je shánějí na černém trhu.
Falešní proroci přelidnění však v poslední době poněkud ztrácejí dech, neboť je ze všech dostupných statistik zřejmé, že porodnost v posledních desetiletích v celém světě dramaticky klesá. Více než sedm desítek států je dnes pod úrovní prosté reprodukce, v Evropě bylo této míry naposledy dosaženo v šedesátých letech minulého století. Pokud by úbytek místního obyvatelstva nevyrovnávala migrace, většina evropských států by během jediné generace přišla téměř o polovinu svých příslušníků. Mírou prosté reprodukce je 2,1 dítěte na jednu ženu. Jižní a východní Evropa je dnes pod 1,3, Asie jako celek má 1,5 (ještě v roce 1970 to bylo 2,4), z asijských států má nejnižší porodnost Jižní Korea – 1,1. Početní nárůst obyvatel ve druhé polovině dvacátého století tedy není dán vyšší mírou natality, ale pokrokem lékařské vědy a s ním souvisejícím růstem průměrného věku.
Je také jednoznačně prokazatelné, že mezi hustotou obyvatelstva a nízkou životní úrovní neexistuje přímá úměrnost. V Etiopii, kde je častý hladomor, žije 25 lidí na kilometr čtvereční, zatímco v Nizozemí 347 a Singapuru dokonce 4122.
Příčiny hladu ve světě leží jinde než v počtu narozených dětí. Na vině jsou jak místní kulturně-civilizační návyky a postoje, tak politika OSN a s ní spjatí „filantropové“, zabraňující místním ekonomikám v rozvoji a spravedlivém přístupu na světový trh.
Vyznavači populační kontroly se tedy o demografická data příliš opírat nemohou, proto v posledních letech vyvíjejí maximální snahu prosadit svoje cíle za pomoci šíření poplašné zprávy o údajném globálním oteplování (čím více lidí, tím více skleníkových plynů) a prosazení takové politiky na nadnárodní úrovni, jež by jednotlivým rodinám bránila ve svobodné reprodukci a vládám přikazovala formy populační politiky umožňující plnou kontrolu obyvatelstva.
Michal Semín
Te Deum 3/2009