Foldyna z ČSSD: Klause si vážím a nezřídka s ním i souhlasím
Přinášíme vám exkluzivní rozhovor pro EUportal.cz s poslancem ČSSD Jaroslavem Foldynou, kterého asi není třeba blíže představovat. Oblíbený politik ze severu Čech je známý svým přímým jednáním a mnohdy jím popuzuje i samotné špičky vlastní strany. Námořník, boxer, držitel vyznamenání za pomoc srbským dětem při bombardování někdejší Svazové republiky Jugoslávie. Každopádně velmi zajímavá osobnost. Právě proto jsme poslanci s "dobrodružnými" položkami v životopise položili několik otázek.
Nedávno se Vaše jméno opět objevilo v tisku. Tentokrát v souvislosti s černou vlajkou , kterou jste „vyvěsil“ na vašem facebookovém profilu, coby vyjádření smutku nad vznikem nové vlády. Je mi jasné, že opoziční politik musí vládní administrativu tepat již z podstaty svého poslání, ale přesto – není Vám sympatické alespoň to, že vláda se snaží poměrně rychle otevřít ožehavá a dříve spíše obcházená témata ?
Ta vlajka na mém facebookovém profilu byla jen symbol, je slušné nechat nové vládě oněch 100 dní. Sto dní je dlouhá doba, ale některé předem vyřčené cíle této vlády, jako školné a zvýšení poplatků u lékaře či sociální škrty, díky kterým chce nová vládní koalice snížit schodek veřejných financí o 11 miliard korun a to škrty na chudých rodinách s dětmi a zdravotně postiženými. Tak to si tu černou vlajku zaslouží už teď.
Ovšem musím podotknout, že některá opatření v oblasti zpřísnění vyplácení sociálních dávek např. v souvislosti s postihem, těch, jejichž děti nechodí do školy, jsou mi sympatická.
Nová vláda také oznámila omezení nejrůznějších „výhod“ poslanců, senátorů a některých dalších ústavních činitelů. Proč podobné impulsy nevzešly od žádné ze sociálně demokratických vlád, které vždy dávaly okázale najevo svou „lidovost“?
Pokud si vzpomínám, vzešly, a to opakovaně několikrát, ale nikdy k takovýmto opatřením nebyla politická vůle ve sněmovně a to napříč politickým spektrem. Bylo to dáno politickou aritmetikou, pan Kalousek si jistě vzpomene, na období, kdy ČSSD navrhovala krácení odměn poslanců s ohledem na jejich například neomluvenou neúčast na jednání sněmovny. Osobně se škrty souhlasím, pokud si mají utahovat opasky voliči, proč, by ne poslanci a senátoři, vláda i prezident.
Když se Vás někdo zeptá proč jste sociálním demokratem a co pro vás příslušnost k sociální demokracii znamená, co odpovíte ?
Pro mě je to zejména reflexe na životní zkušenost. Vyrůstal jsme v komplikované době a ještě komplikovanějších podmínkách.
Sociál demokratizmus je víc jak politická strana, je to životní filozofie, je to určitý postoj. Děda byl prvorepublikový horník, sociální demokrat, ne komunista. Táta takzvaný baťův mladý muž a maminka ta …ta znala jen bídu a utrpení, chudá holka, která skončila v srbských horách u partyzánů a pak ve fašistickém lágru ve Winerneustatu, kde se seznámila s mým otcem, který tam byl také zavřený.
Když jsem se plavil na lodích ČSPL a pracoval v přístavu Hamburg, měl jsem možnost vidět politiku sociální demokracie v realitě, SPD a odbory v přístavním městě významně ovlivňovaly úroveň života, významně pozitivně, tak i to mi po roce 1989 dalo směr sociální demokracie.
V souvislosti s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny se zasazujete o radikální změny v ČSSD. V čem by měly spočívat a proč je považujete za nutné ?
Sociální demokracie měla ideální klima ve společnosti a přesto jen utrpěla vítězství. Očekávaný volební výsledek přes třicet procent nepřišel. Pod vedením Jiřího Paroubka a jeho pravé ruky Jaroslava Tvrdíka za mediální instruktáže pana Dimuna, se dostala ve verbálním vnímání na úroveň komunistů.
Proto dnes je třeba výrazně změnit hodně věcí v ČSSD. Její verbální projev, od oné oranžové spolu s logem, po reálné programové cíle, které budou vycházet ze základních sociálně demokratických hodnot, …tedy solidarita, reálné zastání těch vrstev obyvatelstva, které žijí ze své každodenní práce. Míra populizmu překročila v některých prohlášení únosnou mez. Na druhou stranu je třeba prosazovat výraznou ingerenci státu v oblasti zdravotnictví, školství. V klíčové otázce monopolních energetických firem, je třeba zachovat státní formu. Konkrétně firma ČEZ by měla v budoucím programu být nikoli jen se státním podílem, ale troufnu si říci se 100procentním státním podílem.
Současné minoritní soukromé akcionáře by měl stát vykoupit a zcela určovat cenu energie z hledisek potřeb společnosti, nikoli úzké skupiny managementu a privátních akcionářů.
Pro nás i nadále je důležitější učitel jak bankéř, řečeno zkratkovitě :o) , dostupnost vzdělání bez sociálního síta, které se jmenuje školné.
V našich programových cílech musí akcentovat sociální bytová výstavba, jako součást sociální politiky.
Toto jsou těžká témata, nikoli hesla a slogany .. „zajistíme snížení státního dluhu na polovinu“
Významná změna by měla nastat ve Stanovách a volebních řádech ČSSD, standardní tzv. většinová demokracie se v otázkách vnitřního rozhodovacích procesu strany přežila. Je třeba jí kombinovat s koeficienty politické úspěšnosti. Je třeba nastolit pevný kariérní řád, nikoli volnou ruku tzv. dohodám ambiciózních skupin, bez neformální politické autority.
No a v neposlední řádě se domnívám, že by měla přijít výrazná personální obměna vedení ČSSD, ta by měla být i jakou si i generační obměnou.
Velmi často zmiňujete důležitost a potřebu národní identity a zemských tradic. To je u sociálního demokrata ne zrovna obvyklé. Sociální demokracie byla historicky vždy stranou internacionálního rázu a dnes patří sociálně demokratické strany obecně k největším zastáncům centralizace či alespoň federalizace EU. Jak se díváte na českou suverenitu a identitu v rámci evropského integračního procesu ? Jste zastáncem Lisabonské smlouvy jako Vaši kolegové z ČSSD ?
Já nepochybuji ani na okamžik o správnosti cesty integrace Evropy a tvorby společných evropských struktur. Mě někdy zaráží s jakou lehkostí a řečeno nediplomaticky až servilností někteří čeští političtí představitelé vzhlížejí k určitým evropským institucím, které mají do jisté míry nahradit národní instituce a vlastní suverenitu. Paměť našeho národa v kapitolách z let 1938 před nimi i po nich je ještě čerstvá.
Širší veřejnosti jste znám mimo jiné pro svou podporu Srbska. Účastnil jste se aktivit proti uznání samostatnosti Kosova, jste funkcionářem občanského sdružení „Přátelé Srbů na Kosovu.“ Co Vás přivedlo k srbské a jugoslávské problematice ?
To je pro mě jednoduchá odpověď, polovina mého srdce je po mojí mamince srbská. Moje maminka sem přišla spolu s mým otcem, Moravákem z fašistického lágru, byla před tím u partyzánů v srbských horách a její život by byl určitě námětem na absurdní drama, ale to je dlouhá historie. Miloval jsem a miluji tak jako svojí rodnou českou zem, Srbsko. Nesnáším příkoří, lež a pokrytectví, to vše, však bylo v posledních desetiletích vědomě pácháno na srbském národě a Srbsku samotném. Ostatně nechci se tady nacionalisticky nijak vymezovat, já jsem obdivoval Jugoslávii a věřte mi mám moc rád lidi …slušné a dobré lidi všech národů, bývalé Jugoslávie.
Která současná politická síla v Srbsku je Vám nejbližší a z jakého důvodu ?
Osobně velice obdivuji současného ministra zahraničí Srbska Vuka Jeremiče, mladý, vzdělaný a energický politik, který je schopen vnímat realitu a současně obhajovat srbské národní zájmy a práva. Dále Borise Tadiće a jeho stranu, která hájí zájmy Srbska při tom vychází ze současné reality.
Musím přiznat, že mi je sympatický i Vojislav Koštunica, jehož akcent srbských zájmů je poněkud důraznější.
Vnímání politiky a její střet s realitu je těžký a složitý.
Nejlépe to asi vystihuje nositel Nobelovy ceny Ivo Andrič (srbský spisovatel, pozn.red.) , když říká „Srdce produkuje myšlenky, jež jsou rozumu nepochopitelné.“
Srbské uvažování je příliš přímé a čestné na současnou Evropu !
Mohl byste říci čtenářům něco bližšího o „Přátelích Srbů na Kosovu“ ?
Když jsem se svými přáteli toto sdružení zakládal, chtěli jsme Srbům na Kosovu obrazně říci , jsem s vámi, budeme vás hájit, ale také pro vás něco uděláme, pomůžeme vám. Ta reálná pomoc je jen kapkou v moři, toho utrpení, kterým jsou Srbové žijící v enklávách ve vlastní zemi obtěžkáni. Myslím si, že větší význam má ten pocit, že my Češi, Srbové a ostání jsme se k nim neotočili zády.
Češi a Srbové měli – minimálně po dobu dvou staletí – oboustranně nadstandardní vzájemné vztahy. Jak si vysvětlujete, že Topolánkova vláda tyto „přátelské svazky“ ohrozila uznáním Kosova a to i přes protesty prezidenta a většinovou nevoli české společnosti?
Vyhlášení samostatnosti Kosova je v rozporu se mezinárodním právem, ale uznání Kosova českou vládou, tou českou vládou, jejíž ideový základ státnosti tvoří myšlenky T.G. Masaryka, je hanebný a odsouzeníhodný čin. Je to vrchol servility!
Vedle všeho, říkáme si tím o velký problém, vždyť „my“ jsme tím vlastně řekli, že i Mnichovská dohoda je platná. …Dále tady nechci vyjmenovávat všechny ty naše a Srbsko jugoslávská společná historická data.
Jak hodnotíte postoje prezidenta republiky v otázce Srbska a Kosova ?
Pan prezident Václav Klaus se v otázce Srbska a Kosova zachoval jako čestný muž, politik hodný titulu, prezident republiky.
Předchozí otázka si říká o zobecnění – jak byste celkově hodnotil působení Václava Klause v prezidentském úřadě ?
V dobách Václava Klause premiéra, předsedy ODS jsem stál a stojím na druhé straně pomyslného stolu, nikdy jsme s jeho kuponovou privatizací nesouhlasil a nesouhlasím, ale ve funkci prezidenta republiky si její vážím a nezřídka s ním i v řadě věcí souhlasím.
Otázka na závěr - Jste bývalým boxerem a zároveň současným ředitelem boxerského klubu v Děčíně. Máte nějakou oblíbenou boxerskou celebritu, ať už z historie či přítomnosti tohoto sportu ?
Box je tvrdý sport, je férový a ti nejlepší boxeři, opravdu dobří boxeři jsou féroví chlapi. Začínal jsme u olympionika Ládi Kučery,další, kterých si velmi cením jsou někdejší reprezentant Václav Vít, současný prezident boxerské asociace Sváťa Žáček a můj přítel boxer a trenér Václav Němeček.
