Právo na potrat? Nikoli, pouze legalizovaná vražda
O potratech a právu ženy na potrat bylo napsáno mnoho článku, jak od zastánců, tak od odpůrců, mezi něž se taktéž řadím. Potraty jsou téma, kde mnozí zdůrazňují „svobodu“ ženy a její osvobození od „tradiční“ role rodičky a matky. Tradiční v uvozovkách proto, že role ženy v historii nebyla zúžena pouze v uvedeném smyslu, ale byly to ženy, které mnohdy dalekosáhle ovlivnily vývoj dějin.
Přiznám se, že okolnosti, jež vedou zastánce potratů k jejich obhajobě, jsou mi cizí, zvláště když tato argumentace není postavena na etických základech a normách, ale na úvaze, že žena si se svým tělem může dělat, co chce, stejně jako poukázáním na „nechtěné“ děti.
Žádný z biologů na světě nemůže popřít, že život začíná početím. (aspoň neznám žádného, který by tuto skutečnost popíral). Už jenom tato skutečnost vede k logickému závěru, že potrat není ničím jiným než vraždou, tedy ukončením života, dnes eufemisticky nazývané přerušení těhotenství. Potrat je prostě odejmutí života, přestože zastánci potratů mluví pouze o shluku buněk.
Dalším argumentem obhájců legalizované vraždy je stanovisko, že plod stejně není schopen samostatného života mimo tělo matky a tudíž jej nelze nazvat životaschopným. Tento postoj má ovšem výrazné trhliny a otevírá dvířka do budoucnosti, protože samostatného života není schopno ani právě narozené dítě a v mnoha případech ani mentálně a fyzicky postižení lidé, stejně jako mnozí senioři.
Přívrženci kultu smrti však nezůstávají pouze u výše uvedených argumentů, ale dostávají se i na pole eugeniky, která byla odsouzena v Norimberském procesu s nacistickými zločinci. Podle tohoto jsou potraty přípustné a dle mnohých dokonce žádoucí, jestliže je zjištěno, že by se dítě narodilo s vadou a nebylo by schopno „normálního“ života. Je to argumentace, postavená na tupém a primitivním darwinismu, který se obhajuje, a pozor, zájmem dítěte, aby se svou případnou vadou, netrpělo a necítilo se ve svém životě méněcenné a to přes ironickou skutečnost, že onomu dítěti šance vyzkoušet si život je odepřena.
Z toho vychází další bod obhajoby legalizované vraždy a tím je právo na „kvalitní“ život. Několik jedinců zde rozhoduje, co je, a co není „kvalitní“ život a jak ten „kvalitní“ život má vypadat. Vzhledem k tomu, že jsem určitou dobu pracoval s mentálně postiženými a znám jejich radosti i starosti, jejich vitalitu a i nadšení při objevení něčeho, co je pro ně nové, mohu říci, že tito lidé se sami necítí neplnohodnotní a žijí svůj život se stejnou radostí jako „zdravý člověk“. Opravdu bych byl rád, kdyby mi někdo vysvětlil co je to ten „kvalitní“ život.
V rámci mé úvahy, mi v tuto chvíli nezbývá, než zdůvodnit můj osobní postoj proč jsem proti kultuře smrti.
Právo ženy na potrat z hlediska argumentu, že se jedná o její tělo, s kterým si může dělat, co chce nelze akceptovat. Tělo nenarozeného dítěte už není jejím tělem, přestože je žena během těhotenství nositelkou tohoto těla, nositelkou života. Navíc života, který nevznikl pouze její zásluhou, ale také přičiněním jejího partnera. Žena je v literatuře mnohdy nazývaná dárkyní života, když se žena rozhodne pro potrat, který v těchto případech je pozdější „antikoncepcí“, tak dárkyní přestává být a stává se tím, kdo život odebírá. Tedy vrahem. Je smutnou skutečností, že toto „právo“ ženy dělat si se svým tělem co chce, je doprovázeno dalšími „právy“ jako je právo na kariéru a seberealizaci. Ano, vražda zdůvodněná sobeckými zájmy.
A co když se dítě narodí s mentálním, nebo fyzickým poškozením? A co když ne? Je známo mnoho případů, kdy gynekologové na základě testů doporučovali potrat s odkazem na údajné poškození plodu, a narodilo se zdravé dítě. Navíc, v tuto chvíli si člověk nárokuje rozhodování o lidském bytí, o lidském životě. Nakonec, za hraní si na bohy byli nacisté také odsouzeni, holocaust nebyl nic jiného než darwinismus v praxi, snahou o zdokonalení lidské rasy. Je známým faktem, že mentálně postižení byli v nacistickém Německu likvidování stejně jako každý, kdo nesplňoval podmínky ideálního člověka.
Samostatnou kapitolou je znásilnění ženy a její následné otěhotnění. Z hlediska opodstatnění potratů je tento argument nejvíce průrazný, zvláště ve světle násilného činu a traumatizace ženy. Přesto vražda zůstane vraždou bez ohledu na vnější okolnosti. Jsem si plně vědom, že v tomto případě žena cítí hanbu, je společensky deklasována a dítě jako plod násilí je připomínkou tohoto násilného činu. Je nepopíratelné, že takováto žena se bude celý život vyrovnávat s aktem násilí na ní spáchaném a potrat je jen pomstou na násilníkovi. Vražda násilníka zastoupeného dítětem. Dítětem, které nenese žádnou vinu na tom, co se stalo. Možná mě někdo nazve cynikem. Cynická je však tato společnost, která takovým ženám nepodá pomocnou ruku, ale svým postojem tyto ženy odsuzuje. Shovívavý postoj společnosti k takovým potratům je jen alibismus, protože každý lidský život má stejnou hodnotu před Bohem.
V souvislosti s darwinismem a liberálními postoji se rozvinul i obor zvaný bioetika, vyjadřující se k potratům a k eutanazii, vyučovaný převážně lékaři. Bohužel, jejich závěry a výzkumy v této oblasti nejsou brány na zřetel, což je ke škodě naší společnosti. Nad právem na život stojí práva na kariéru, právo na „kvalitní“ život, právo dítěte, aby se náhodou nenarodilo s vadou. Právo na smrt, nikoli přirozenou, je mnohdy diktováno právem a dokonce povinností usmrtit, jestliže by tato „zdravá“ společnost měla být infikována „nezdravými“ jedinci. A to vše pod rouškou lidských práv. Kultura smrti převlečená do lidsko-právního hávu, obhajovaná advokáty vznášejícími námitky ve jménu zájmu člověka, humanity.
Žádný zájem však nemůže obhájit vraždu, kterou potrat prostě je. Ukončení života je vždy ukončení života. Potrat není nic jiného, než odmítnutí zodpovědnosti a útěkem od zodpovědnosti a to bez ohledu na důvody, navíc zaplacený cenou nejvyšší. Herodiáda posvěcená zákonem.
http://www.christianitas.cz/
 |
|
10. týden |
 |
|
10. týden |
 |
|
10. týden |
 |
|
11. týden |
 |
|
11. týden |
 |
|
11. týden |
 |
|
24. týden - legální z genetických důvodů |
 |
|
24. týden - legální z genetických důvodů |
 |
|
24. týden - legální z genetických důvodů |
