Říká se, že chlapi nebrečí. Reportáž z pohřbu Milana Paumera
4.8.2010 20:01 - Dnes proběhl v poděbradském divadle pohřeb legendy třetího odboje proti komunistické totalitě Milana Paumera, který patřil do skupiny bratří Mašínů. ParlamentníListy.cz přináší rozsáhlou reportáž přímo z místa.
Na poslední rozloučení s Paumerem dorazilo mnoho především pravicových politiků. Při obřadu promluvili předseda Senátu Přemysl Sobotka, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a předseda vlády Petr Nečas.
Prohlédněte si FOTOGALERII
Politici hlavně z ODS
Redakce na akci dále zahlédla například také senátora ODS Jiřího Lišku, bývalého poslance a kandidáta do Senátu na Praze 6 Petra Bratského, šéfku kancléře předsedkyně sněmovny Alenu Páralovou, manželku Mirka Topolánka Lucii Talmanovou, který Mašíny a Paumera vyznamenal, či místopředsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu.
Objevili se i členové TOP 09 a VV
Z koaličních partnerů se na pohřbu objevil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP 09 a ministr vnitra Radek John z Věcí veřejných. Místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová nedorazila s omluvou, že se jí udělalo nevolno. Naopak byl přítomen expředseda KDU-ČSL a senátor Jiří Čunek a bývalý vicehejtman Středočeského kraje Josef Vacek.
Redakce na první nádvoří zámku dorazila něco po deváté. To zde již byly shromážděny džípy americké armády a členové klubů vojenské historie v uniformách americké armády, kteří prováděli pořadatelskou a činnost a dělali čestnou stráž u rakve bývalého vojáka U. S. Army Milana Paumera.
Na Paumera se těšili naši vojáci v Afghánistánu
Asi v půl desáté jsme ke krátkému vyjádření, proč dorazil na pohřeb, odchytili exposlance Petra Bratského. „My jsme s Milanem byli velcí přátelé. A asi rok po jeho návratu se na mě obrátili kamarádi, že Milan ve své vlasti nemůže mít řidičský průkaz, ačkoli ve Státech měl vlastní soukromou autoškolu. Tak jsme se mu snažili pomoci a od té doby jsme se stýkali velmi často. V poslední době jsme ještě plánovali, že by Milan zajel podpořit naše vojáky v Afghánistánu a ti se na to těšili. Bohužel už k tomu nedošlo, což mě mrzí. Byl to správný chlap, hrdina a vlastenec. Čest jeho památce," řekl ParlamentnímListům.cz Bratský.
Pro Milana jsem slzu uronil
Politický vězeň Husákova režimu a člen Konfederace politických vězňů Michal Drabík řekl redakci, že Milan Paumer byl člověkem jeho krevní skupiny a že oceňuje jeho odboj proti komunismu. „Říká se, že chlapi nebrečí. V kriminále jsem neprolil ani slzu, ale pro Milana hodně," řekl redakci Drabík.
„Dnes jsem přijel vzdát poctu svému příteli Milanu Paumerovi, se kterým jsem se dlouho znal. Já jsem podobně jako on emigroval v padesátých letech do Kanady. Byl to fantastický člověk," řekl vojenský veterán nadporučík Vasil Olach, který bojoval proti nacistickému Německu v československé jednotce v Sovětském svazu.
O Mašínech by měl vzniknout nový film
Pořadatel pohřbu Martin Vadas řekl ParlamentnímListům.cz, že je velmi spokojen s tím, že na rozloučení s Paumerem přišlo mnoho lidí. Vadas je dokumentarista, kameraman a režisér. V roce 1992 byl šéfredaktorem redakce zpravodajství Československé televize. Natočil například dokument o bratrech Mašínech či disidentovi Vladimíru Hučínovi.
Nyní plánuje dokument o kontinuitě rodu Mašínů, kdy otec bratří Mašínů Josef bojoval již v prvním odboji v legiích a poté ve skupině Tří králů proti nacistické okupaci a jeho synové bojovali proti totalitě komunistické. Postesknul si, že Česká televize neprojevila o tento dokument žádné zvláštní zaujetí.
„S Milanem Paumerem jsem se znal dlouhá léta a velmi jsem si ho vážil," řekl senátor ODS Jiří Liška, který v Senátu prosazuje zákon o Třetím odboji.
Na rozloučení přišly stovky lidí
Mezi desátou a jedenáctou byla síň otevřena pro širokou veřejnost, aby se příznivci a známí Milana Paumera, kteří nebyli pozváni na samotný obřad, mohli s bojovníkem proti komunismu naposledy rozloučit a zapsat se do kondolenční knihy. Přišly stovky lidí, čili se doba musela prodloužit. U Paumerovy rakve stála čestná stráž složená ze skautů a uniformovaných členů klubů vojenské historie.
Ve dvanáct hodin měl začít vlastní obřad. V pravé poledne na počest Paumerovy památky zazněla v městě siréna. Pak již probíhaly vlastní proslovy. První měl řeč evangelický farář Marek Zikmund. Paumer byl totiž konfirmovaným členem evangelické církve. Pak zazněla píseň o amerických parašutistech Green berets. Neboť Paumer byl v americké armádě mezi parašutisty ve Special Forces.
Paumer byl hrdina, shodli se řečnící politici
Poté měl projev Přemysl Sobotka. Řekl, že je mu ctí, že Milana Paumera osobně znal a že Mašínové měli svaté právo pozvednout zbraň proti komunistické totalitě. Miroslava Němcová připomněla dojemným a rozechvělým hlasem rektora Karla Engliše a jak byl za komunistů z Karlovy univerzity odstraněn.
Podle Petra Nečase byl Paumer odvážný a rovný člověk. V době odboje Mašínů odpůrcům komunismu hrozila mnohdy i fyzická likvidace a proto je podle Nečase nemá právo nikdo soudit, snad kromě Soudce nejvyššího, před jehož soudem však podle premiéra Paumer obstojí. „Máme právo bojovat se zotročením všemi prostředky," zdůraznil premiér.Odboj proti komunismu byl podle Nečase stejně legitimní jako odboj proti nacismu.
Ten třetí odešel jako první
Paumerův přítel plukovník Eduard Stehlík z vojenského historického ústavu vzpomněl, že když se dozvěděl o Paumerově smrti jel k památníků protinacistického odbojáře a otce bratří Mašínů Josefa Mašína v Lešanech, aby mu v duchu sdělil, že „ten třetí", jak sám sebe nazýval Paumer, odešel jako první. Podle Stehlíka byla pro Paumera vlast, čest a hrdinství vším. Zastával názor, že národ, který nechce hájit svou svobodu, si ji nezaslouží.
Se slzami v očích četla poselství Josefa a Ctirada Mašínových dcera Josefa Mašína Sandra. Mašínové psali o věrném přátelství a o Paumerovi jako svém bratru, se kterým dýchali stejný vzduch i poté, co se vrátil z Ameriky zpět do české vlasti. Americký vojenský atašé předal rodině americkou vlajku, která se tradičně dává pozůstalým veteránů americké armády.
Otčenáš, hymna a čestná salva
Farář na závěr předčítal na rozloučení s evangelíkem Paumerem Otčenáš a pak zaněla československá hymna. Rakev byla přenesena do vozu za zvuků písně Amazing Grace, která se hraje na pohřbech vojáků. Členové klubů vojenské historie nakonec vypálili několik čestných salv a doprovodili vůz s Paumerovými ostatky ve svých džípech.