Evropská unie chce její vlastní přímé daně. A co Vy, milí občané? Chcete přidat Bruselu?
Tak jako česká vláda zneužila povodní k obhajobě vyšších daní, Unie zneužila krize, do které nás dostala, k oprášení daní Unijních. Zdají se Vám české daně malé, je jich málo, mělo by jich být víc a měly by být vyšší? Evropská unie si to myslí.
Neříká to jen tak někdo. Přichází s tím jeden ze sedmadvaceti nevolených komisařů, který má na starost unijní rozpočet, Janusz Lewandowski. Koneckonců Unie má ve svých zakládacích dokumentech teze o své samofinancovatelnosti, což převzala i Lisabonská smlouva. Vzhledem k tomu, že nic nemá, nic nevlastní, nic neprodukuje, ale hodně toho spotřebuje, bylo všem jistě jasné, že jinak než přímými unijními daněmi toho dosáhnout nelze. „Kdyby měla EU víc vlastních příjmů, pak by mohly být omezeny převody z národních rozpočtů. Z několika hlavních měst včetně tak důležitých jako Berlín, slyším, že by rádi omezili své příspěvky,“ říká nám komisař. Už vidím ty dnešní „pseudosociální státy“, jak snižují občanům vlastní daně proto, že snížily odvody do Unie. Utopie. Asi stejná, jako že v České republice se po volbách nebudou zvyšovat daně.
A aby té sociální „spravedlnosti“ v pojetí Unie nebylo málo, Lewandowski navrhuje, že daň pro EU by nemuseli platit všichni. Za ideální označil například „leteckou daň“, kterou by platili cestující a firmy, využívající letecké dopravy, a „daň z finančních transakcí“, kterou by zdanil finanční sektor v Unii. Další daní má být „daň z prodeje emisních povolení“. Unie si totiž odsouhlasila, tedy v postatě si připravila ekologistickou regulací půdu pro další byrokratické legální výpalné, že od roku 2013 prudce vzroste a průmyslové podniky budou povinny kupovat stále více povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů.
Zatím jsou to prý jen úvahy, ovšem realisté již jistě dokáží správně přečíst další vzkaz: Návrhy na jednotlivé přímé daně do rozpočtu Unie předloží Lewandowski již na konci září tohoto roku. K samotnému zavedení bude muset být sice souhlas celé sedmadvacítky, ovšem když si vzpomeneme, jak s občany členských států politici doslova „vyjebali“ ve věci Lisabonské smlouvy po fiasku se schvalováním Evropské ústavy, není třeba si dělat iluze, že nové přímé daně neprojdou, a že u těch navrhovaných to snad skončí. Vymýšlet stále nové daně je totiž o mnoho snazší, než hledat skutečné úspory, přestat vyhazovat dotace na křivení trhu, nebo nedej Bože nechat peníze lidem, co si je vydělali. Národy, složené z jedinců, kteří si rozhodují o svém a za svoje, jsou pro unijní sociální inženýry totiž nesmírně nebezpečné.
Posledních pár dnů aby člověk marně hledal nějaké informace z Unie. Po problémech Řecka a dalších států se tak nějak mediálně slehla zem. Zjevně to ale není nic jiného, než pověstné ticho před bouří. Jen si tak přemýšlím, jak dlouho si 500 milionů lidí nechá ještě kálet na hlavy.
PS: O tom, jak Brusel a evropští politici zacházejí s penězi občanů, jsem psal už dříve. To proto, abych se pokusil otevřít na konkrétních případech a faktech oči těm, kdo se bláhově domnívají, že svěřit naše peníze Bruselu je lepší, než hlídat si vlastní národní politiky:
1) Evropská unie, aneb když peklo káže a lidé nechtějí vidět a slyšet
2) Prý nám EU uklidí český bordel. A kdo před tím uklidí ten její?!