Kočovné národy jsou neitengrovatelné. Však proto jsou také kočovné. Nezabírá nic. A proč by také mělo, když jejich způsob života je prostě jiný. Státy Evropy se snaží „řešit“ romskou otázku, vydávají ji za ukázkový boj o lidská práva a zcela přitom zapomínají, že lidská práva jsou od slova „lidé“, nikoli „Romové“. Je zcela arogantní, jak neuvěřitelným způsobem útočí aktivistické organizace, které rádoby bojuji za lidská práva, na Romana Jocha. Ještě horší je pak sledovat multikulturalismem naprosto vymyté hlavy reportérů, komentátorů a moderátorů všech televizí napříč, když si zvou do studia tohoto člověka, aby ho téměř zaživa upálili. Člověka, který po dlouhých letech přišel mezi tu politicky korektní elitu, jež si na „řešení“ romské problematiky mastí kapsy, aby řekl holou skutečnost a pravdu: zrušte úřad Michaela Kocába a všechny podobné.

Jak už bývá u politiků zvykem, tak dlouho (za hodně peněz nás všech) nic neřeší, až pak přijde poptávka od lidí, kteří toho už mají dost. Nejprve všichni otevřou hranice, aby splnili své multikulturalistické vize a plány, a když to zcela logicky nefunguje, začnou likvidovat jejich tábory a deportují je do jiných států, odkud původně přišli (jako například Francie dnešních dnů). Přitom by stačilo si prostě jen konečně přiznat, že integrace (nejen) Romů, prostě není správnou cestou. Že jsou jiní, na což mají plné a nezadatelné právo. Jsou jiní odnepaměti.

Všechny státy Evropy prý Romům škodí. Nemáme pro ně pochopení, děláme pro ně málo, nedáváme jim byty, když je potřebují. Prý by rádi a hojně pracovali, ale my jim nedáváme práci, přestože jsou šikovní, zdatní a fortelní, protože jsme prý rasisté a xenofobové. Také Roman Joch je prý rasista a xenofob. Kéž by ti, co to říkají, vůbec věděli, co ta slova opravdu znamenají.

Úvod článku je samozřejmě fikcí. Žádný takový sen se mi nezdál. Jen jsem tak přemýšlel nad tím, že před šedesáti lety tu bylo více národů, které se Třetí říše rozhodla vyvraždit a vymazat z historie. Bylo tu více národů, které také přežily a následně chytily příležitost za správný konec. Jejich příslušníci se semkli a dokázali neuvěřitelné věci. A tak jen přemýšlím, kde by asi dnes Romové byli, kdyby se o ně ti, na které tak nadávají, po druhé světové válce nestarali až do dnešních dnů.

Lidská práva nejsou jen práva Romů, jak se nám vlády snaží manipulativně předhazovat. Jsou to práva lidí a zejména pak daňových poplatníků, ze kterých žijí všechny ty občanskoprávní organizace i stát samotný. Základním lidským právem je totiž svoboda. Vše ostatní je jen politická hra. Samostatná Romská republika nikdy nebude. A právě proto stojím za Romanem Jochem, přezdívaným AntiKocáb, a jeho výkladem pojmu „lidská práva“:

„Lidská práva má mít člověk proto, že je člověk a ne příslušník nějaké skupiny. Ať už se skupina nazývá jakkoli a má jakýkoli etnický nebo jiný původ. Obhajoba lidských práv znamená obranu občanů před buzerací ze strany státu.“

PS: Z reakcí slušných Romů a Cikánů na mé předchozí články vím, že pochopí i tento.