Když jsem psal článek o mém přesvědčení, že by Američané neměli dovolit výstavbu mešity na Ground Zero, netušil jsem, s jakým nepochopením se potkám. Skutečně mě to zarazilo. Nicméně alespoň mi dali diskutéři motiv pro dnešní článek. Kritika se smrskla na dvě základní věci. Zaprvé to bylo zpochybnění mého liberálního pohledu na svět, protože když nechci mešitu, nemohu být podle kritiků liberál. Zadruhé by prý měly mít přednost vlastnická práva a zákony (rozuměj psané právo, odborně zváno „právo pozitivní“), které zaručují vlastníkovi možnost stavět na svém pozemku cokoli, co mu příslušné úřady dovolí. Pojďme si dnes rozebrat oba body.

Předně považuji za bezpodmínečně nutné se zmínit o rozdílu mezi „přirozeným právem“ a „právem pozitivním“. Přirozené právo vždy stálo a bude stát nad právem pozitivním. Právu pozitivnímu, tedy psaným a platným zákonům, má vždy předcházet právo přirozené, tedy obecně zváno „selský rozum“. Proto máme například Ústavní soud, který čas od času zruší nějaký ten zákon, neboť je v rozporu s přirozeným právem. Bezprecedentním historickým důkazem o této zcela logické posloupnosti jsou Norimberské procesy. Vzpomeňte si, prosím. V těchto procesech byli souzeni nacističtí pohlaváři a většina z nich byla popravena. Proč, když všichni jednali podle tehdejších platných německých zákonů, které byly přijaty ve své podstatě demokraticky? No protože se toto německé pozitivní právo (psané zákony) neslučovalo s právem přirozeným. Skvěle o tom byl natočen černobílý film z roku 1961 s názvem Norimberský proces. Dnes tomu není jinak. Všichni jistě známe případy zákonů, které odporují selskému rozumu (tedy přirozenému právu) a parlamenty, případně Ústavní soud, je za nějaký čas zruší. Tento odstavec považuji za velmi důležitý pro správné pochopení mého následujícího přesvědčení.

Pro mnohé se bude zdát jistě paradoxním, že jako liberál nesouhlasím s výstavbou mešity u Ground Zero. Jsem také zásadním odpůrcem toho, abychom upravovali v Evropě naše chování kvůli tomu, že zde máme stále více muslimů. Jenže tyto názory zastávám právě proto, že jsem liberál, který trvá na základním: svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda jiného. S tímto pro mě základním liberálním postojem se islám podle mě neslučuje.

Jestliže jako liberál nabízím akceptaci svobody jinému, očekávám od něj totéž. A přesně toto nám islám nedává. Nejenže to nezaručuje, ale jeho učení a zejména praxe v oblasti skutečných lidských práv to přímo popírá. Jako liberál se mohu ztotožnit maximálně s tím, že svobod lidí, při vzájemném soužití, přibývá. Nikoli naopak. Jestliže musíme v Evropě upravovat dosavadní pracovní rytmus proto, že se někdo chce pětkrát denně modlit, považuji to za omezení našich dosavadních svobod a přirozených, historicky daných, pravidel. Jestliže musíme v Evropě akceptovat narušení výuky ve školách proto, že někteří žáci se chtějí pětkrát denně modlit, považuji to za omezení našich dosavadních svobod a přirozených, historicky daných, pravidel. Jestliže v Londýně nesmíme do městské hromadné dopravy se psem proto, že muslimové považují psa za nečisté zvíře a nechtějí s ním cestovat, považuji to za omezení našich dosavadních svobod a přirozených, historicky daných, pravidel. Pro nás je pes přítelem, pomocníkem a v řadě případů i zachráncem životů. Díky islámu v Evropě omezujeme sami sebe a naše dosavadní liberální životy. Islám nemá se svobodou tak, jak ji vnímá západní civilizace, nic společného.

Stejné je to podle mě s mešitou na Ground Zero. Kdyby Američané chtěli postavit v muslimském státě, kde se podíleli vojenským zásahem, křesťanský kostel, křičeli by zastánci „lidských práv“ po celém světě. Titíž ale nemají problém s tím, aby vyrostla mešita na místě, kde zastánci islámu pohřbili tisíce obětí. Z titulu pozitivního práva je jistě vše OK. Vlastník pozemku si chce postavit mešitu, a když mu to úřady povolí, mělo by být vše jak má být. Jenže nad právem pozitivním (tedy psanými zákony) stojí právo přirozené (tedy selský rozum). A ten mi velí, že koupit pozemek a chtít stavět mešitu na Ground Zero, je špatně. Je to stejné, jako stavět pomník Hitlerovi na místě koncentračního tábora.

Liberální přístup k čemukoli můžeme tedy aplikovat pouze za předpokladu, že je také jako základní pravidlo vyslyšen a akceptován na druhé straně. Jestliže není, je nutné základní myšlenku liberalismu, tedy svobodu jedince, tvrdě bránit. Islám nemá s liberalismem nic společného. Nevidím proto jediný důvod, proč se k němu chovat liberálně.