Akce D.O.S.T. – reaganovská nová pravice a Tea Party
Akce D.O.S.T., na které Hájek promluvil je široké pravicové hnutí, s nímž spolupracují rozličné pravicové proudů od integrálních katolíků typu Michala Semína a Práva a spravedlnost, libertariánů ze Strany svobodných občanů Petra Macha, Mladých křesťanských demokratů, Konzervativní strany, monarchistické Koruny české, či neokonzervtismu blízkého Občanského institutu Nečasova poradce Romana Jocha a „populistické" Jany Bobošíkové.
Sdružení též podporují někteří zákonodárci liberálně-konzervativní ODS jako například Ivo Strejček, Hynek Fajmon, Jaroslav Kubera, Petr Pakosta či Jiří Oberfalzer. Manifest podepsala i prezidentova exkandidátka na ombudsmana Eva Dundáčková, šéfka sekretariátu předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové Alena Páralová, či exposlanci ODS Petr Pleva, Juraj Raninec, Zdeněk Prosek a exsenátor Karel Tejnora.
D.O.S.T. má i sympatie Hradu, především Petra Hájka a prezidentova tajemníka Ladislava Jakla. Na manifestaci proti Lisabonské smlouvě před Hradem vystoupil i sám prezident Václav Klaus.
Nová pravice a Tea Party
Politolog Miroslav Mareš pro ParlamentníListy.cz uvedl, že v Akci D.O.S.T. vidí určitou paralelu s americkou novou pravicí, což byla též aliance rozličných proudů od náboženské pravice, patriotů, antikomunistů, neokonzervativců po libertariány.
Podle Mareše by D.O.S.T. mohl hrát v budoucnu větší roli, protože jeho záběr se rozšiřuje. Je zatím handicapovaný tím, že nevyvíjí aktivity v univerzitním prostředí. Kdyby se rozrostl i do regionů, mohl by mít časem i potenciál americké Tea Party. Problémem podle Mareše může být v budoucnu právě to, že hnutí kolem Akce D.O.S.T. je velmi široké a může se štěpit například na ekonomických či zahraničně-politických tématech.
Vyprazdňování politiky
Politolog Ladislav Mrklas míní, že vznik názorových hnutí přesahujících stranické hranice je důsledkem určitého vyprazdňování politiky, kdy podle marketingových stranických sloganů někdy není poznat, zda je dotyčná strana pravicová či levicová.
V současnosti v souvislosti s ekonomickou krizí se debatují ve společnosti spíše témata týkající se hospodářství, ale s odezněním krize se do diskursu vrátí problematika společenských hodnot a práv menšin. V souvislosti s vzrůstající kritikou evropské integrace či imigrace může vliv podobných hnutí prý dále narůstat.