Klaus: Nepotřebujeme světovou vládu
Projev prezidenta republiky na 65. zasedání Valného shromáždění OSN
Pane předsedo,
dovolte mi, abych Vám hned na počátku pogratuloval ke zvolení do velmi významné pozice nejvyššího funkcionáře 65. zasedání Valného shromáždění OSN.
Vážení delegáti, dámy a pánové,
mám tu čest zde dnes reprezentovat Českou republiku, zemi v centru Evropy, zemi, která se od počátku intenzivně účastní aktivit OSN a která v tom bude jistě pokračovat i v budoucnu. Je v našem zájmu, aby tato organizace zůstala vysoce respektovaným fórem přispívajícím prosperitě, stabilitě a mírovému řešení konfliktů dnešního světa. Aktivně se účastníme práce v celé řadě organizací OSN a čeští vojáci a experti se již celá desetiletí zúčastňují mírových misí OSN.
Jak zde bylo během uplynulých dnů mnohokrát zopakováno, dnešní svět se velmi liší od světa roku 1945, kdy bylo OSN založeno 51 státy, mezi nimiž byla i naše republika. Dnes je jich 192. To není pouze kvantitativní změna, je to mnohem více. Jsme přesvědčeni o tom, že se odpovídajícím způsobem musí změnit i struktura této organizace. Zejména se musí reformovat Rada bezpečnosti, aby věrněji odrážela geopolitickou, ekonomickou a demografickou realitu počátku 21. století. Je frustrující, že diskuse o těchto změnách probíhají už 16 let bez výsledku. Je na čase, aby přinesly konkrétní výsledky a Česká republika je připravena je podpořit.
Změny tohoto typu nutné jsou, ale – na druhé straně – něco musí pokračovat beze změn. Nemyslím si, že OSN musí hledat nějakou svou novou misi. Cíle OSN by měly zůstat takové, jaké byly definovány původní Chartou OSN:
- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost
- rozvíjet přátelské vztahy mezi zeměmi
- zabezpečovat mezinárodní spolupráci při řešení mezinárodních konfliktů.
Spojené národy by se od těchto principů neměly odchýlit. Neměly by hledat alternativní či náhradní projekty k těm, které jsou zaměřeny na zvyšování míru, svobody a demokracie. Měly by zůstat mezivládní platformou, založenou na pluralitě názorů svých členských států a na vzájemném respektu k jejich občas se lišícím pozicím.
Dovolte mi dotknout se stručně dvou témat představujících část dnešní agendy OSN.
Prvním z nich je světová ekonomická krize a metody, jak ji překonat. Obávám se, že se pohybujeme špatným směrem. Protikrizová opatření, která byla navrhována a částečně již implementována, vycházela z předpokladu, že krize byla selháním trhů a že správnou cestou, jak z krize vyjít, je větší regulace trhů. To je předpoklad chybný. Není možné předejít jakékoli další krizi tím, že budeme zavádět trhy ničící makroekonomické zásahy a nové typy regulací, jak se to děje právě teď. Pouze je možné trhy zničit a spolu s nimi i možnosti pokračování ekonomického růstu a zajišťování prosperity vyspělých i rozvojových zemí.
Řešením této či jakékoli další krize není ani zvyšující se protekcionismus a je dobře, že se v tomto smyslu většina států zatím chovala velmi racionálně. Řešením není ani zavádění více byrokracie, ani vytváření nových státních nebo supranacionálních institucí, ale ani pokusy zavádět „global governance“. Naopak. Mezinárodní organizace, včetně Spojených národů, by měly snižovat své výdaje, zmenšovat počet svých úředníků a ponechat řešení na vládách členských států, které jsou občanům těchto zemí přímo zodpovědné.
Rozvojovým zemím by nemělo být bráněno usilovat o ekonomický růst. Potřebují přístup k zahraničním trhům a potřebují svobodný obchod. Přesně před rokem jsem na tomto jednání zdůrazňoval, že musíme brát ohled na náklady a výnosy našich rozhodnutí. Rozvojové země nesmí být nuceny souhlasit se stále více ambicióznějšími cíli v boji s klimatickými změnami, navíc v situaci, kdy samy vyspělé země tyto cíle neplní.
OSN nemá mít všezahrnující agendu. Nemá se přesouvat od politických témat k „vědeckým“. OSN zde není od toho, aby určovala, co je a co není věda, ale je tu od toho, aby vedla členské státy k racionální, argumenty podložené debatě o politických tématech. Nejškodlivější politickou debatou, které jsme v posledních několika letech svědky, je debata o klimatu a o globálním oteplování.
Neměli bychom rezignovat na elementární hodnoty a principy, které většina z nás zastává a to mne vede k druhému tématu, které chci dnes zmínit – k tématu nešíření nukleárních zbraní. V dubnu tohoto roku Česká republika hostila důležitou událost, při které prezidenti Ruské federace a Spojených států amerických podepsali „Smlouvu mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o podmínkách dalšího snížení a omezení strategických útočných zbraní“ neboli „New START Treaty“. Tuto smlouvu považujeme za důležitý krok vpřed a za jasný signál učinit náš komplikovaný svět bezpečnější. Doufejme, že brzy dojde k dalším krokům v tomto směru.
Nepolemizujeme s právem jakékoli země užívat jadernou energii pro mírové účely, ale musí to být činěno zodpovědným způsobem. Není možné, aby některé země ignorovaly domluvené a respektované mezinárodní standardy, aby ohrožovaly stabilitu svých regionů a aby zvyšovaly riziko šíření nukleárních zbraní.
Spojené národy jsou unikátním fórem, v němž jsou zastoupeny jak malé, tak velké země. Jsou to země s různými politickými, ekonomickými a sociálními systémy, s různými sousedy, s různou historickou zkušeností a geopolitickou pozicí a – co je možná nejdůležitější – s různou úrovní HDP, bohatství a ekonomického rozvoje. Přesně to dělá OSN unikátní a nenahraditelnou institucí.
Místo, aby se OSN stále více stávalo zdrojem finančních prostředků pro různé, často velmi sporné nevládní organizace, které se – bez jakékoliv povinnosti skládat účty a bez jakékoliv kontroly – snaží profitovat z aktivit OSN, mělo by OSN usilovat o to, aby bylo účinnou organizací reprezentující státy a jejich občany. Úlohou OSN není usilovat o globální vládnutí a tím méně o to, aby v něm hrálo centrální roli. OSN existuje primárně proto, aby posilovala přátelské vztahy mezi svými členy a aby hledala řešení problémů, které se nedají uzavřít do národních hranic.
Přeji Vám, pane předsedo, úspěch ve Vašem fungování a chtěl bych Vás ubezpečit, že Česká republika bude i nadále aktivním členem OSN.
Václav Klaus, hlavní sídlo Organizace spojených národů, New York, 25. září 2010