Bobošíková: Nečas je lokajem Bruselu. Schwarzenbergovo srdce nebije pro Českou republiku
Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková mluvila v rozhovoru pro Rádio Impuls o Evropské unii.
Moderátor (Václav Moravec):
Kdo poškozuje Česko? Spory, které se často vedou o zahraniční politiku země. Europoslanci Sociální demokracie nově kritizují prezidenta Václava Klause, že právě on poškozuje Českou republiku a to svými výhradami vůči posílení finančního dohledu v evropské sedmadvacítce a také vůči myšlenkám globalizačního vládnutí. Václav Klaus zpřísnění dohledu schváleného Unií označuje za cestu k záhubě.
Záznam Václava Klause:
To je podle mého názoru cesta k záhubě a já to kritizuji stejně silně, jako to kritizuje naše centrální banka. Tudy cesta nevede.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova prezidenta Václava Klause, jak je pronesl v tomto týdnu v Bruselu. Nejen o sporech, týkajících se české zahraniční politiky, ale také o suverenitě České republiky bude řeč v dnešních Impulsech. Jejich hostem je dnes už bývalá europoslankyně, ale šéfa strany Suverenita, Jana Bobošíková. Vítejte po čase v Rádiu Impuls, hezký dobrý večer.
Host (Jana Bobošíková):
Dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Vy až, paní předsedkyně, příliš často mluvíte o narušování suverenity České republiky a negativních stránkách členství země v Evropské unii. Přiblížil se podle vás okamžik, kdy nevýhody členství Česka v evropské sedmadvacítce převýšily nad výhodami?
Host (Jana Bobošíková):
Ty nevýhody nepřevýšily z vnějších faktorů, ale ty převýšily z vnitřních faktorů. Já to hned vysvětlím. Kdybychom se chovali stejně, jako se chová Francie, Dánsko, jako se chová třeba Německo, to znamená, že bychom si z unijních pravidel až tak moc nedělali a chovali bychom se v rámci Evropské unie jako hrdá svébytná země, pak zdaleka nepřevýšily mínusy Evropské unie ona pozitiva, která Evropská unie bezesporu má.
Moderátor (Václav Moravec):
Co možná námitka, že když se chováme suverénně, například s pomazánkovým máslem či s mnoha dalšími jinými příklady, tak jsme káráni či dokonce trestáni?
Host (Jana Bobošíková):
Pane redaktore, my se přece suverénně nechováme. Premiér Nečas na svou první cestu když jel do Bruselu, tak řekl, že nebudeme v roli potížistů. A to řekl v okamžiku, kdy ona vyjednaná výjimka z Lisabonské smlouvy, která je mnohem důležitější než pomazánkové máslo, tak je ohrožena. V okamžiku, kdy němečtí průmyslníci skrz takzvaně český tisk tlačí na přijetí eura, tak premiér Nečas řekne v Bruselu, že nebudeme potížisty. Premiér Nečas kdyby byl premiérem hrdého suverénního státu, tak musí být potížistou jedním z největších.
Moderátor (Václav Moravec):
A podle vás je premiér Nečas ustrašeným premiérem?
Host (Jana Bobošíková):
Jednoznačně a je to bruselský lokaj.
Moderátor (Václav Moravec):
Bruselský lokaj, na jakých dalších konkrétních příkladech, když srovnáte bruselského lokaje Petra Nečase, řečeno vašimi slovy a premiéry jiných zemí, například dánského premiéra, tak v čem se on chová autonomněji na rozdíl od Nečase?
Host (Jana Bobošíková):
Například jsem v životě neslyšela od premiéra Nečase slova o tom, že by zde mělo být referendum o tom, zda zavedeme euro nebo ne. Premiér Rassmusen s naprostým klidem dvakrát vyhlásil referendum v Dánsku a euro neprošlo. Dánsku se vůbec nic nestalo a Dánsko si vymínilo daleko větší ústupky v Lisabonské smlouvě, než si vůbec mohla Česká republika, než se jí o tom vůbec mohlo kdy zdát.
Moderátor (Václav Moravec):
Myslíte, že existuje dostatek konkrétních a jasných důkazů, že je možné mluvit o tom, že Česko bylo obelháno se svojí výjimkou při podpisu Lisabonské reformní smlouvy, tedy…
Host (Jana Bobošíková):
Ne, Česko nebylo obelháno, pane redaktore, Česko obelhalo samo sebe. Respektive vláda České republiky a respektive trio Topolánek, Vondra, Schwarzenberg nerespektovali své vlastní usnesení z dubna roku 2007, které řeklo naprosto jasně, že Lisabonská smlouva je v oné listině, v onom sporném momentu velmi nevýhodná pro Českou republiku a vláda této země přikázala těmto svým třem představitelům, aby vyjednali výjimku. Oni to neudělali a sklízíme teď plody toho, co neudělali. Nebo-li zahraniční vidělo, že vláda nerespektuje sama sebe.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale tu výjimku chtěl prezident Václav Klaus…
Host (Jana Bobošíková):
Prezident Václav Klaus pouze hasil požár toho, co neudělal Schwarzenberg s Vondrou a s Topolánkem poté, co jim to přikázala vlastní vláda.
Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale to neznamená, že ta česká výjimka je přece ztracená, když si ji vymohl prezident Václav Klaus.
Host (Jana Bobošíková):
Já neříkám, že je ztracená. Prezident Václav Klaus ji vymohl na politické úrovni, ale teď je nutné dát ji do paragrafovaného znění, dát ji do legislativ jednotlivých členských států Evropské unie a tady to už začíná drhnout, pane redaktore.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale to říkáte vy. Karel Schwarzenberg i…
Host (Jana Bobošíková):
To neříkám já, to říkají bruselští právníci, kteří tvrdí, že ta první cesta, kterou mělo být vtělení této výjimky do přístupové smlouvy s Chorvatskem, že je ohrožena.
Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale to neznamená, že je ohrožena ta výjimka jako taková.
Host (Jana Bobošíková):
To znamená, že je ohrožena ta výjimka jako taková. To znamená, že se bude neustále odsouvat, až se na ni tak jako potichu zapomene a pak se budeme všichni divit.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale přece je tady prezident Václav Klaus, který myslíte, že by toto připustil?
Host (Jana Bobošíková):
Já nevím, to je dotaz, prosím vás, to je dotaz pro něj. Já sama jsem ho vyzvala, že pokud nebude dodrženo slovo v tom, že výjimku z Lisabonské smlouvy uvedou všechny členské státy Evropské unie i do toho právního znění, tak aby svůj podpis odvolal.
Moderátor (Václav Moravec):
Měla jste možnost s prezidentem o tom soukromě hovořit, protože…
Host (Jana Bobošíková):
Ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Neměla.
Host (Jana Bobošíková):
Ne.
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že jste se nedočkala zatím konkrétní odpovědi od prezidenta, jestli by, a máte právní posudky, že je vůbec možné stáhnout podpis pod Lisabonskou reformní smlouvou?
Host (Jana Bobošíková):
Já si myslím, že lze stáhnout podpis pod cokoliv, zejména v prostředí, kdy nikdo v Evropské unii žádné smlouvy nedodržuje. Tady jsou Maastrichtská kritéria, která nedodržuje Německo, která nedodržuje Francie, tady je Pakt stability a růstu, opět jenom velmi málo zemí ho dodržuje. To zaprvé a zadruhé já jsem zaznamenala podle mého názoru velmi zásadní slova prezidenta Václava Klause, nevím, jestli teď budu interpretovat zcela přesně, ale že nedůvěřuje příliš ministru zahraničí Schwarzenbergovi, že opravdu dotáhne tuto výjimku do toho konce, který potřebuje Česká republika z hlediska mezinárodního práva a to si myslím, že je dostatečná odpověď.
Moderátor (Václav Moravec):
Když mu ho ale, když tedy citujete a parafrázujete Václava Klause, že nedůvěřuje Karlu Schwarzenbergovi…
Host (Jana Bobošíková):
Naprosto oprávněně mu nedůvěřuje.
Moderátor (Václav Moravec):
Nicméně je to Václav Klaus, který Karla Schwarzenberga jmenoval jako prezident ministrem zahraničí České republiky.
Host (Jana Bobošíková):
Prezident se snaží být nestranný a respektuje výsledky demokratických voleb. To se nedá nic dělat.
Moderátor (Václav Moravec):
No počkejte, ale přece také existují nějaké hranice.
Host (Jana Bobošíková):
Podívejte, v tuto chvíli je prezidentem Václav Klaus, kdybych byla na jeho místě, já bych to neudělala.
Moderátor (Václav Moravec):
Co byste neudělala? Že byste jmenovala…
Host (Jana Bobošíková):
Nejmenovala bych Karla Schwarzenberga ministrem zahraničí.
Moderátor (Václav Moravec):
Z jakých důvodů?
Host (Jana Bobošíková):
No právě z těch, o kterých tady hovoříme. To znamená…
Moderátor (Václav Moravec):
To myslíte, že jsou dostatečné důvody?
Host (Jana Bobošíková):
Já myslím, že srdce ministra zahraničí má být v České republice a že se má prát za Českou republiku.
Moderátor (Václav Moravec):
A kde je podle vás srdce Karla Schwarzenberga?
Host (Jana Bobošíková):
Myslím si, že nepatří jen České republice, ale srdce ministra zahraničí má patřit jen zemi, kterou zastupuje na mezinárodním fóru.
Moderátor (Václav Moravec):
Komu podle vás ještě patří srdce Karla Schwarzenberga?
Host (Jana Bobošíková):
Nadnárodním společnostem, někdo hovoří i o Bilderbergeru. Já nevím, nedávno jsem si přečetla, že v rakouském tisku například řekl, že Benešovy dekrety porušují lidská práva. Já myslím, že těch míst, kam by se vešlo široké srdce Karla Schwarzenberga je mnoho.
Moderátor (Václav Moravec):
Česká republika nemá v rámci Evropské unie dobrou pověst. O tom jsou například přesvědčeni sociální demokraté. Podle nich poškozuje Česko právě Václav Klaus a to svými výhradami vůči posílení finančního dohledu v Evropské unii a vůči myšlenkám globalizačního vládnutí.
Záznam Václava Klause:
To je podle mého názoru cesta k záhubě a já to kritizuji stejně silně, jako to kritizuje naše centrální banka. Tudy cesta nevede.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo v tomto týdnu Rádio Impuls slova prezidenta Václava Klause. Šéf europoslanců ČSSD Jiří Havel na adresu vystupování českého prezidenta v Bruselu říká a následuje citát: Chce-li prezident škodit České republice, nemůže to dělat lépe. Prezident, kterého západoevropské protějšky okázale ignorují, má pro pozici země hodnotu trnové koruny. Konec citátu. Nakolik vás překvapuje tato kritika sociálních demokratů?
Host (Jana Bobošíková):
Ze strany sociálních demokratů, kteří jsou svým založením socialističtí eurofederalisté, mě to vůbec nepřekvapuje a s tou kritikou samozřejmě nesouhlasím.
Moderátor (Václav Moravec):
Jaká tady vidíte vy, protože s Václavem Klausem se v té kritice nových finančních institucí a regulací, které přicházejí po oné ekonomické globalizační krizi, tak se shodujete, v čem jsou především podle vás riziková?
Host (Jana Bobošíková):
Jsou riziková v tom, že budou snižovat konkurenceschopnost jednotlivých ekonomik, ale to je makroekonomické hledisko. Ale pak jsou riziková zejména v tom, že politici nedomýšlejí svá slova do konce. Já chci upozornit, že to, co se nyní zrodilo a odhlasovalo v Bruselu, už vzniklo v prostředí Lisabonské smlouvy a ta Lisabonská smlouva umožňuje v případě sankcí například škrtnour určitým zemím nebo některým zemím podporu z fondů Evropské unie. Ta Lisabonská smlouva umožňuje dirigovat vztah jednotlivých měn k euru a to všechno jsou věci, které mohou zásadním způsobem dopadnout na občany. Vemte si, jak by se asi lidé cítili, kdyby se jednoho dne ráno probudili a řeklo by se jim, víte, ty silnice, ty mosty a ty projekty na podporu třeba postižených lidí, které měly být financovány z Bruselu, tak ty financovány nebudou, ale teď pozor, ne třeba proto, že Česká republika se něčeho dopustila, ale třeba jenom z prostého důvodu a na to ty nové instituce také pamatují, že ty nové instituce udělaly chybu.
Moderátor (Václav Moravec):
Tím chcete říct co?
Host (Jana Bobošíková):
Tím chci říct to, že tady vznikají další orgány, které mohou zasahovat zásadním způsobem do našich životů a vůbec za to nenesou žádnou odpovědnost. Představte si, že některá instituce z těch čtyř, které nyní vznikají, rozhodne o tom, že Česká republika musí některé z bank odejmout licenci. My to uděláme a pak přijde ta instituce na to, že udělala chybu. Kdo ponese zodpovědnost? I tyto otázky se teď v Bruselu řešily, já jsem o tom četla poměrně rozsáhlou studii a dořešeny nejsou. Takže toto já považuji kromě toho makroekonomického hlediska, které jednoznačně znamená podvázání ekonomického vývoje jednotlivých zemí, tak ten konkrétní dopad na občany, na firmy, do bankovního sektoru, ten já považuji za velmi špatný, protože není dořešen.
Moderátor (Václav Moravec):
Jaké máte vysvětlení pro to, že většinově byly přijaty tyto čtyři instituce, respektive kroky k jejich vzniku, k této regulaci a ty obavy nezaznívají v rámci jiných zemí evropské sedmadvacítky?
Host (Jana Bobošíková):
Pane redaktore, jak víte, že nezaznívají? My přece tady nemáme přehled všech názorů a teď nemyslím všech občanských názorů, ale názorů všech politických stran z různých zemí. My tu máme, dovolíte, já to dokončím. My tu máme určité meinstreemové informace, které říkají a teď hurá, a teď si s tím Brusel poradí a Brusel jde s nejlepším řešením. Ale my tu přeci nemáme i hlas té druhé strany. To je první věc, kterou chci říci. A druhou věc, kterou chci říci, já sama jsem v evropských institucích strávila pět let a já vím, jak snadno a s jakou takovou, s takovým hurá nadšením se tam přijímají naprosté nesmysly typu boj proti oranžové veverce v Londýně ve prospěch veverky šedé nebo vytvoření životního prostředí pro sibiřského vlka. Takže velký pozor, toto jsou věci, nad kterými se bohužel nediskutuje, chybí nad nimi diskuse erudovaných ekonomů a politici z Bruselu se jenom dobře cítí v takové té záři kamer a v takové té okamžité akčnosti.
Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale to jim přece schvalují ti zástupci jednotlivých národních států.
Host (Jana Bobošíková):
Ano, a ti se tam cítí naprosto stejně. Těm se tam hrozně líbí, ty evropské instituce jsou velké, jedí se tam ta husí játra, jsou v těch klimatizovaných místnostech…
Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale k tomu musejí dát přece souhlas i šéfové států a vlád evropské sedmadvacítky.
Host (Jana Bobošíková):
Pane redaktore, vždyť vy sám jste, myslím, říkal v té upoutávce na dnešní pořad, že Česká národní banka byla proti. Byla proti zřízení tohoto monstrnadnárodního dohledu.
Moderátor (Václav Moravec):
Česká národní banka je ale jedním z připomínkových míst. Pak jsou ministři financí, premiéři, to znamená, že těch sedmadvacet…
Host (Jana Bobošíková):
A tito lidé mění názory jako korouhvičky. Například ministr Kalousek říkal, že neexistuje, aby Evropská unie zasahovala do našeho národního rozpočtu. To říkal ještě někdy v květnu před volbami. Nyní sklapnul patky a smířil se s tím, že toto zákonodárství směrem ke všem zemím bude přijato. Takže ti lidé podle mého názoru v sobě mají malou osobní statečnost a raději nad tím mávnou rukou a řeknou si, ono to nějak dopadne a jdou se dál starat o nějaké podružnosti. Ale toto jsou zásadní věci a vemte si, že tady se v podstatě za tři měsíce zrodily základní a zcela zásadní směrnice, které zahrnují celý finanční trh Evropské unie, aniž o tom někdo do hloubky diskutoval.
Moderátor (Václav Moravec):
Ale ta námitka, že tady jsou šéfové států a vlád těch 27 zemí Evropské unie, stejně tak ministři financí a že ten názor je opravdu téměř jednoznačný převažující, to všichni sklapnou podle vás podpatky a …
Host (Jana Bobošíková):
Není to tak. Dohadují se třeba Britové, na začátku také byli na naší straně nebo na straně České republiky, ale pak takzvaně bohužel ten svůj postoj vyměnili za to, že jedna z těch institucí bude sídlit v Londýně. Ale to není jenom o tom, že takzvaně sklapnou podpatky. Podle mě už nyní jsou všichni nuceni respektovat to, před čím já jsem varovala nebo-li Lisabonskou smlouvu a všichni, kteří tam byli, věděli, že vetem jednoho státu nelze tento problém řešit. My jsme o to veto přišli podpisem Lisabonské smlouvy a nyní rozhoduje kvalifikovaná většina. Takže by se muselo najít, teď nevím, jestli počítám úplně správně, ale 8-10 států, kteří mají určitý počet obyvatel, které by řekly jednoznačně ne. A vzhledem k tomu, že evropské ekonomiky jsou v takové situaci, jaké jsou, to znamená, že jsou vesměs deficitní, tak by nedokázali ti lidé, ti ministři doma vysvětlit, proč říkají ne. Oni už zkrátka nechali celou záležitost Evropské unie dojít příliš daleko. To je celé.
Moderátor (Václav Moravec):
Český prezident kritizuje jednotnou evropskou měnu, tedy euro, které podle něj, citujme, selhalo, když nesplnilo příslib ekonomických přínosů. To podle Klause ale neznamená, že by v budoucnu Česko nemělo být členem eurozóny.
Záznam Václava Klause:
Já jsem mnohokrát říkal, že teď je to nevýhodné, čímž nechci říct, že je to naprosto vyloučené. Já si velmi dovedu představit, že v brzké, relativně brzké době Česká republika se rychle dotáhne na některé sousední západoevropské země a pak jako si dovedu představit, že by něco takového pro ni mohlo být efektivní.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje prezident Václav Klaus. Pokud by šéfka strany Suverenita Jana Bobošíková, host dnešních Impulsů, měla říct, zda by šla ještě dál než prezident Václav Klaus a nevzdala by se vlastní měny?
Host (Jana Bobošíková):
Takto nelze hovořit, protože nevíme, jak se bude vyvíjet Evropská unie, jak se budou vyvíjet světové měny a jak se bude vyvíjet euro. Ale jedno vím zcela jistě. Pokud Suverenita dostane tu šanci, tak nepřipustí, abychom přešli na euro bez důkladné diskuse a hlavně bez referenda.
Moderátor (Václav Moravec):
Počkejte, ale proč by se Česká republika měla vzdávat své koruny, jestliže se…
Host (Jana Bobošíková):
Pane redaktore, nikdo z nás neví, co bude za 10 let. Za 10 let nevíme, zda bude nebo nebude existovat Evropská unie, nevíme, v jakém bude existovat tvaru, jestli z ní třeba jenom nezůstanou země eurozóny, které se vzchopí, které začnou konkurovat, které začnou vnímat ekonomickou realitu, proto já…
Moderátor (Václav Moravec):
Máte vy svoji představu, jak může vypadat Evropská unie za pět let?
Host (Jana Bobošíková):
Já se obávám a já neříkám, že to je moje představa, ale je to něco, čeho se obávám, že spory uvnitř Evropské unie budou růst a že ve chvíli, kdy silné ekonomiky jako je Německo nebo Francie už nebudou moci Evropskou unii takzvaně ufinancovat, že může dojít i k velké neshodě, i eventuálně k tomu, že některé státy začnou z Evropské unie vystupovat. Osobně to ale nepovažuji za žádnou tragédii, protože unie vznikají a zanikají, to není nic fatálního.
Moderátor (Václav Moravec):
Bylo by to tedy podle vás, nechci říct dobře, ale dávala byste tomu buď neutrální znaménko a nebo znaménko plus v případě, že by se Evropská unie rozpadla, byť na straně druhé posilují ony globální mocnosti typu Číny, Indie či Ruska,
Host (Jana Bobošíková):
Teď vám nerozumím, čemu jestli bych dávala plusové znaménko? Přijetí eura?
Moderátor (Václav Moravec):
Ne, rozpadu Evropské unie a drolení.
Host (Jana Bobošíková):
To záleží na tom, pane redaktore, jakým způsobem by se Evropská unie rozpadla. Já pevně doufám, že by to bylo způsobem přátelským a způsobem mírovým, pokud by k něčemu takovému docházelo. Ale já si myslím, že stát…
Moderátor (Václav Moravec):
A takový rozpad by měl ve vašich očích pozitivní znaménko?
Host (Jana Bobošíková):
Já si myslím, že jednoznačně ano. Já neustále věřím na to, že základní jednotkou globálního světa jsou státy a nikoliv aliance. A myslím si, že Česká republika by měla mít svou samostatnou politiku jak vůči Číně, tak vůči Indii, tak vůči africkým zemím, tak samozřejmě a to nejsilněji vůči sousedským zemím v Evropě.
Moderátor (Václav Moravec):
Nakolik ale podle vás síla státu je v globálním světě měřena prostě počtem oné entity, proto Evropská unie se snaží vystupovat pokud možno co nejvíc jednotně, protože za ní je 400-500…
Moderátor (Václav Moravec):
Pane redaktore, prosím, prosím, prosím, vždyť to přece vůbec není pravda. Síla toho kterého společenství nebo síla toho kterého státu je měřena silou jeho ekonomiky a schopností dohodnout se. A víte, teď je takový vtip. Ono se říká, že Američané chtěli mít do Evropské unie jedno telefonní číslo, aby znali tu jednotnou zahraniční a obchodní politiku. Tak teď ho mají. Zavolají baronce Ashtonové a tam se ozve, chcete-li češtinu, volte jedničku, chcete-li angličtinu, volte dvojku. Asi tak teď vypadá ona jednotná zahraniční politika.
Moderátor (Václav Moravec):
Měla by tedy podle vás Evropská unie rezignovat na nějakou jednotnou zahraniční politiku, jednotné vystupování vůči hráčům jako jsou Čína, jako je Rusko, jako je Indie, protože zkrátka toho není schopna kvůli množství národních států?
Host (Jana Bobošíková):
Pane redaktore, to si jenom Evropská unie lže do kapsy. Vezměme příklad z dnešního dne, kdy Evropská unie podepsala smlouvu s Koreou o zóně volného obchodu. Co udělali Italové? Okamžitě chtěli výjimku, aby levná korejská auta nezaplavila Itálii. To je jenom falešný sen myslet, si, že Evropská unie může mít jednotnou zahraniční politiku, bohužel, nejde to.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká šéfka hnutí Suverenita Jana Bobošíková. Děkuji, že jste přijala mé pozvání a těším se někdy příště na shledanou.
Host (Jana Bobošíková):
Děkuji, hezký večer.