Válečný zločinec v čele Kosova
10. března kosovský parlament podle očekávání zvolil novým premiérem bývalého vrchního velitele UÇK Agima Çeku, válečného zločince odpovědného za zvěrstva na srbských civilistech během války v Chorvatsku a v Kosovu. Mezinárodní správa v Kosovu (UNMIK) podle očekávání nevyslyšela srbské výzvy a jeho zvolení nezabránila. Také představitele EU, kteří neustále tlačí na Srbsko, aby vydalo další a další podezřelé z válečných zločinů do Haagu, a podmiňuje tím (v rozporu s někdejšími sliby z let 1999-2000) jakoukoli spolupráci s Bělehradem, nejeví známky znepokojení nad osobou nového předsedy vlády.
Někdejší absolvent bělehradské Vojenské akademie, který sloužíl na počátku 90. let jako důstojník jugoslávské armády u dělostřelectva v chorvatském Zadaru, se stal po vypuknutí občanské války jedním z čelných velitelů chorvatské armády. Rychle postupoval až na funkci brigádního generála. Během své kariéry v chorvatské armádě byl devětkrát vyznamenán za statečnost prezidentem Franjo Tuđmanem. Čím se zasloužil o tato vyznamenání?
V září 1993 se “vyznamenal” naplánováním a provedením operace “Spálená země”, ofenzívy proti srbským územím v západní Krajině. Během operace chorvatské jednotky dobyly a zničily několik srbských vesnic. Známý je hlavně útok na obec Medak, událost, která se stala známá jako “Medacký masakr”. Chorvatští vojáci zde zabili téměř devět desítek civilistů. (Je už zapomenutou historií, že na ochranu Srbů zde tehdy vystoupili kanadští vojáci mírových sil OSN, kteří nechtěli vraždění přihlížet a v boji zastřelili téměř tři desítky chorvatských ozbrojenců.)
V létě 1995, když při operaci "Bouře" chorvatská armáda pod vedením nechvalně proslulého generála Ante Gotoviny dobyla srbskou Krajinu, Çeku byl jedním z hlavních stratégů a velitelů operace. Netřeba připomínat, že během ofenzívy bylo vyhnáno téměř 200 tisíc krajinských Srbů a stovky jich byly zavražděny.
V únoru 1999, v předvečer leteckých útoků na Jugoslávii, se Çeku vrací do rodného Kosova, kde se stává jedním z hlavních velitelů Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), teroristické organizace s vazbou na organizovaný zločin. V polovině května 1999 se pak stává jejím vrchním velitelem. BBC citovala jeho výmluvný výrok: “Existuje jediné řešení, které jsme obhajovali od samého začátku: konečná porážka Srbů a jejich vypuzení z Kosova; porážka podobná té v Chorvatsku.”
Seznam činů, které jsou Çekuovi přičítány za období kosovské války a období po odchodu jugoslávských vojsk z oblasti, je pestrý. Srbská justice, která vydala na Çeku v roce 2002 mezinárodní zatykač, jej viní z odpovědnosti za zavraždění 669 Srbů a 18 příslušníků národnostních menšin, 518 těžkých ublížení na zdraví, za únosy a další zločiny.
Na základě tohoto mezinárodního zatykače byl Çeku dvakrát zadržen; poprvé v říjnu 2003 na letišti v Lublani, podruhé na letišti v Budapešti v únoru 2004. V obou případech byl propuštěn po zahraniční intervenci.
Reakce či lépe řečeno nereagování EU a mezinárodního společenství na nastolení Çeku na post kosovského premiéra, v kontrastu se stupňujícím se tlakem na Srbsko kvůli vydávání jeho podezřelých Haagu, jsou ukázkou přetrvávající politiky dvojího metru, která byla uplatňována vůči Srbům na jedné straně a jejich protivníkům na straně druhé od počátku jugoslávského konfliktu.