Palestincům se žije lépe pod správou Izraelců než vlastních zkorumpovaných vůdců
Novinář egyptského deníku Al-Ahram zveřejnil pro mnohé západní novináře nepříjemné informace o životě v Gaze. Obyvatelé Gazy žijí opravdu v obklíčení a pod útlakem, ne však ze strany Izraele, ale od jejich vlastních vůdců.
Ašraf Abu al-Houl napsal, že byl "ohromen pohledem na zboží a luxus v obchodech v Gaze." Mnoho druhů zboží lze koupit levněji než v Egyptě, neboť Gaza je mnohem více zásobována. Izraelské embargo je podle Houla spíše formální a politické, než ekonomické. Izrael podle Houla "není příčinou ekonomické nebo humanitární krize v Gaze."
Přesto je v Gaze velká chudoba. Je výsledkem ohromné korupce a rozdílů mezi "majícími a nemajícími. Houl vyzpovídal aktivistu Mustafu Ibrahima, který tvrdí, že "20% Gazanů má kontrolu nad vším bohatstvím a všichni jsou napojeni na teroristickou organizaci Hamás. Tito zbohatlíci investují do zábavného průmyslu, žijí rozmařile a vybírají poplatky za luxusní zboží na pláži.
80% obyvatel strádá pod 45% nezaměstnaností a na nich zaměřují západní novináři své objektivy jako na oběti "izraelského útlaku." Západní země pak posílají další kamiony zboží a přispívají tím k ještě většímu bohatství vládců Gazy a k větší chudobě prostých lidí.
Izrael nejednou upozorňoval na tuto nemravnou situaci mezinárodní společenství, které svou nemoudrostí jen nahrává do karet zkorumpované vládnoucí elity.
(z arabštiny přeložila MEMRI, ko)
Nechtějí žít pod samosprávou
"Arabové z Jeruzaléma preferují život pod správou Izraele, ne pod arabskou samosprávou", tvrdí populární arabský spisovatel Kaled Abu Toameh.
Všechny návrhy na rozdělení Jeruzaléma pokládá Toameh za "naprosto nerealistické." Život Židů i Arabů je podle něho velice provázaný a svěřit polovinu města pod arabskou samosprávu je "noční můrou a přineslo by to jen dopravní zácpy, bezpečnostní bariéry, kontrolní stanoviště a hraniční přechody."
Jako se nikdo z arabské samosprávy neptal izraelských Arabů na jejich názor před dohodami z Oslo v 1993, "tak i dnes jejich vedení ignoruje mínění arabských obyvatel Jeruzaléma." Nezajímá je názor 200 000 Arabů, "zda by chtěli žít pod vládou Hamásu." Většina z nich dává přednost izraelské správě. Mají k tomu několik důvodů.
Předně vlastní izraelské průkazy totožnosti a požívají práv a výhod, které jejich soukmenovci v Judeji, Samaří a v Gaze nemají. Jde o svobodu pohybu a o sociální, ekonomické, zdravotnické a vzdělávací služby, garantované jim izraelským občanstvím. Arabští občané Jeruzaléma podle Toameha "16 let pozorují co se děje na území arabské samosprávy a nechtějí žít pod zkorumpovaným vedením a radikální islamistickou entitou."
Mnozí Arabové utekli z arabské samosprávy do Jeruzaléma, protože "nechtěli žít pod kontrolou militantů, ozbrojených gangů a zkorumpovaných institucí." Ti, kdo hovoří o rozdělení Jeruzaléma, podle Toameha "nevědí o čem mluví." Jednání má směřovat "k vytváření možností jak území spolu sdílet, ne jak ho rozdělit", míní arabská spisovatel.
(Aruc, 4.10.10, ko)