K čemu je fond pro oběti globalizace?
Pan komisař Špidla dostal další geniální nápad, který může napadnou snad jenom jeho. Hodlá zřídit fond pro oběti globalizace. Zdá se to divné? No možná ano, ale Špidla to myslí smrtelně vážně. Bohužel tedy.
Tento fond by měl za úkol vyhledávat a odškodňovat podniky, které doplatily nějakým způsobem na globalizaci ekonomiky. Takže když např. zkrachuje, nebo bude před krachem podnik, který působí v odvětví, které dnešní světová ekonomika již nepotřebuje nebo prostě jen není schopen čelit zahraniční konkurenci, dostane peníze z bruselského fondu pana Špidly. Cílem je omezit dopady těchto změn jak na samotné zaměstnance (kteří by mohli přišli o práci), ale také na podnik (aby zachoval svou činnost a nemusel tak propouštět).
Bohužel tak jednoduché to vůbec není. Ba naopak. Tento rádoby prospěšný fond je naopak velmi špatný a neměl by vůbec vznikat. Snaží se totiž dotovat z peněz členských států odvětví a podniky, které dnes již nemají místo na trhu a jsou proto nepotřebné. Špidla chce dotovat podniky, které technologický vývoj odsoudil k zániku. Chce tak zcela nesmyslně udržovat a navíc dotovat podniky, které již trh nepotřebuje, které nestačí vývoji, a které již nepochybně nahradil někdo jiný. Jenomže kvůli dotacím od Špidly budou tyto podnik jen prodlužovat svou agonii. Navíc budou dotace zcela nepřijatelně deformovat evropské trhy, které jsou již tak přeregulované, že je skoro až s podivem, že ještě vůbec fungují.
Není se však co divit. Špidla v duchu svých pověstných zdrojů, kterou jsou, ale ve skutečnosti vůbec žádné nejsou, jen mrhá unijními penězi. Místo toho, aby tyto finanční prostředky poslal vědě, která potřebuje peníze jako sůl, nesmyslnými dotacemi snižuje evropskou konkurenceschopnost. Komisaři Špidlo! S takovýmto přístupem ty Spojené státy nedoženeme ani za 100 let!