Volby jinak. A pak že romské dotace a ghetta nejsou prospěšné
Další důvod, proč politici plošně uplácejí romskou menšinu dotacemi. Nazývá se „komunální volby“. Je to úžasné. Voliči žijí pěkně na jednom místě v početné skupině a nikde se vám netoulají. Stačí je naložit, odvézt a ukázat co mají zaškrtnout. Pak sice nastupuje trocha nervozity, neboť za plentu s nimi nikdo nesmí a do urny musí obálku hodit sami, ale když jde o prachy, zvládnou leccos. Za vyslovení svého svobodného občanského postoje, v dobré víře, že volí pro budoucnost obce, ve které mají trvalé bydliště, jim dáte pár stovek a šup zpátky do gheta. No nádhera. Ukažte mi druhou skupinu takto snadno získaných hlasů, které vám pomohou obsadit město, jeho majetek a veřejné zakázky.
„Je to jedna z nejstarších politických praktik, je známá už od starého Říma, říkalo se jí kupování hlasů a překládalo se to jako kažení mravů, neboli Corruptio. Je to tak strašně jednoduché a primitivní, že člověk žasne nad tím, že se to stále děje. Jedno z nejhorších kažení mravů bylo právě kupování hlasů,“ říká politolog Zdeněk Zbořil. Já si nemohu pomoct, ale nezbývá mi, než ke slovům pana Zbořila dodat, že i zde platí „svý ke svému“. Ano, toto kažení mravů je skutečně jednoduché a primitivní, stejně jako popsané chování těchto voličů ve volbách.
V Chánově uklízí za veřejné peníze romský podnikatel Josef Tonka. Přišel si už od města na několik milionů místo toho, aby tam ten bordel pod dohledem městské policie uklidili zadarmo ti, kteří ho udělali. Sdružení Mostečané Mostu ovládá současnou radnici, dává Tonkovi peníze na úklid z veřejných peněz a ten zase svým vlivem v Chánově zajistí volební vítězství Sdružení Mostečané Mostu. Příkladná spolupráce majority a minority. Škoda jen, že si toho nevšimli pořadatelé akce Gypsy Spirit, mohli to letos ocenit. Ostatně není to v Chanově nic neobvyklého. V minulosti si tam pro hlasy za pár stovek do kapsy bez dokladu jezdily i jiné strany, které radnici vládly. Traduje se dokonce, že volební účast v Chánově byla tehdy 100%.
V mosteckém kulturním středisku Medúza byla oficiálně hlášena soukromá kulturní akce. Ale neslavilo se. Dorazilo asi 200 Romů, kteří se u vchodu prokazovali vstupenkami a sebou si přinesli hlasovací lístky. Redaktor agentury ČTK viděl, jak je hned za dveřmi vyndávají a jejich předáci jim zřejmě radí, jak je upravit. Romové mezi sebou řešili i to, kolik návštěvníků si lístky nevzalo, a že tedy bude nutné opatřit náhradní. A co na to místní policie? „Přivolaní policisté porušení zákona neprokázali“, řekl večer operační důstojník mostecké policie.
Ihned po otevření volebních místností v Krupce na Teplicku se před volební místností na sídlišti Maršov shluklo několik desítek Romů. Pomáhali si navzájem upravovat volební lístky a za zvolení koalice ČSNS a NK dostali podle svědka částku 300,- Kč. Svědkem, který vše nafotil a nahrál na skrytou kameru, je místní fotograf Pavel Horák, kterého osobně znám dva roky. Za komunistů seděl v lágru za činnost proti státu (nikde se tím nechlubí, na rozdíl od řady jiných) a já mohu s čistým svědomím říct, že jsem potkal v životě málo tak čistých, pracovitých a poctivých lidí. A co na to přivolaná místní policie? Prostě takové občanské posezení voličů, kterým jde o blaho Krupky: „Všechno je v pořádku. Romové si jen navzájem radili, jak lístky vyplnit.“ Romové prostě mají o komunální volby zájem. A pak že nám romská komunita nemůže být prospěšná.
Zastávám názor, že výše popsané jevy by měly být trestány zvláštní sazbou ve zkráceném řízení, aby to odradilo ostatní. Jednoduchým, primitivním a ubohým získáním hlasů to začíná a ovládnutím radnic a veřejných peněz takovým způsobem to končí. Jenže rozbít ten uzavřený kruh (romské dotace, zájmová sdružení, zneužívání primitivního chování voličů k osobnímu obohacení a nakonec usednutí do křesel, placených z cizího) ve skutečnosti ti, co mají na billboardech plnou pusu hesel „musíme s tím něco dělat“, ani omylem nechtějí.