Nečas podpořil tzv. Ekonomickou vládu EU. Kdo si pamatuje RVHP, může se mu udělat nevolno
Když Francie a Německo letos na jaře prosadily zřízení jakési celoevropské plánovací komise, která by měla být odpovědná za celoevropské centrální řízení ekonomiky, nazvali to ve francouzštině gouvernance economique (ekonomické vládnutí)a v němčiněWirtschaftspolitische Steuerung (řízení hospodářské politiky).
Angličanům se nelíbilo, že by místo britské vlády rozhodovala o jejich hospodářství nějaká evropská vláda, proto se v anglických verzích všech bruselských dokumentů na toto téma začalo objevovat místo economic government (hospodářská vláda) economic governance (hospodářské vládnutí). České verze to celé nazývají poněkud krkolomně „Evropská správa ekonomických záležitostí“. Ať už si to nazývá kdo chce jak chce, principem této novinky EU je, že by EU měla „ovládat ekonomiku“. Ovládat znamená ovládat na úkor rozhodování jednotlivců nebo na úkor hospodářské politiky jednotlivých států.
Závěry Rady
Čtenářům, které by zajímalo, co to vlastně ta evropská hospodářská vláda je, nyní zacituji ze Závěrů Evropské Rady 28.10.2010. (Tedy z toho, co pan Nečas podpořil.)
Upozorňuji ale, že někomu, kdo si ještě pamatuje jazyk závěrů sjezdů komunistické strany a Rady vzájemné hospodářské pomoci, by se při čtení mohlo udělat nevolno:
„Evropská správa ekonomických záležitostí vyžaduje zásadní změnu, jež umožní čelit výzvám, které přinesla nedávná finanční krize. Za tímto účelem Evropská rada potvrdila zprávu pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí. Její provedení bude významným krokem vpřed při posilování ekonomického pilíře HMU: zvýší fiskální kázeň, rozšíří hospodářský dohled a prohloubí koordinaci. Zpráva rovněž stanoví obecné zásady pro robustní rámec pro řízení krizí a silnější instituce.“
Přeloženo do srozumitelného jazyka: (překlad z Ptydepe pm)
„Abychom mohli realizovat náš plán centrálního řízení hospodářství na evropské úrovni, musíme předat Evropské unii některé další pravomoci. Jako záminka nám k tomu poslouží nedávná finanční krize. My všichni premiéři souhlasíme s předloženým Plánem pracovní skupiny pro přípravu systému evropského centrálního plánování ekonomiky…“
Na tomto místě je potřeba říct, s jakým plánem to vlastně premiéři souhlasili. Jde o plán, který se oficiálně nazývá „Posílení hospodářské vlády v EU“, vrátím se k němu později.
Základ plánu: desetiletka do roku 2020
Čerstvý plán EU „Posílení hospodářské vlády v EU“ není zdaleka jen o trestání rozpočtových hříšníků, jak se nám někdo snaží namluvit. Navazuje na předchozí rozhodnutí Rady ze 17.6.2010, které záhy zacituji. Opět žádám čtenáře, kterým slovník vládnoucích soudruhů může přivodit nevolnost, aby následující citát přeskočili:
„EU reagovala na celosvětovou finanční krizi se svorným odhodláním…Pracujeme na vytvoření základů pro výrazně posílenou správu ekonomických záležitostí. Jsme i nadále odhodláni přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby se naše ekonomiky opět vydaly na cestu udržitelného růstu, jenž vytváří pracovní příležitosti. Za tímto účelem dnes přijímáme strategii „Evropa 2020“, naši novou strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Představuje soudržný rámec, který umožní Unii mobilizovat veškeré své nástroje a politiky a členským státům přijímat posílená koordinovaná opatření.“
Jinými slovy, premiéři se v červnu shodli, že je potřeba jednou provždy skoncovat s hospodářstvím založeným na dobrovolném konání milionů lidí. Je konečně potřeba mít „strategii pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Bez jejich strategie by zřejmě neexistovala zaměstnanost a hospodářský růst (pokud by nějaký bez jejich strategie byl), by byl každopádně neinteligentní, neudržitelný a už vůbec by nepodporoval jakési začleňování něčeho do čehosi.
Přijali tedy soudruzi Strategii Evropa 2020. Jde o desetiletý plán. Cituji z něj: „Evropa je schopna dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a nalézt způsob, jak vytvořit nová pracovní místa a našim společnostem ukázat směr, kterým se mají ubírat“ (Všimněme si, že z pohledu EU nejsou společnosti svých majitelů, ale jsou JEJICH. Oni jako jacísi jejich otcové jim musí ukázat cestu.) Cituji dále: „V analýze ponaučení z krizové doby se hlavní evropští představitelé shodují… Máme talentovanou pracovní sílu a silnou technologickou a průmyslovou základnu. Máme vnitřní trh a jednotnou měnu, jež nám pomohly překonat ty nejtěžší krizové situace. Máme sociálně tržní hospodářství, které se osvědčilo. Musíme věřit v to, že jsme schopni stanovit si ambiciózní cíle a poté nasměrovat své úsilí k jejich dosažení.“ Základním východiskem plánu tedy je, že zdroje jsou a stačí je vhodně nasměrovat.
Kdo chce vědět, co vše nás v EU do roku 2020 čeká, pokud jde o směrování hospodářství, ať si přečte celý schválený třicetistránkový dokument Evropa 2020, ale varuji, není to hezké čtení a normální člověk může mít po jeho přečtení tendenci začít balit kufry do Švýcarska nebo na ostrov Jersey.
Tak jen pár střípků z plánu: „Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset rozšiřovat tržně orientované nástroje, jako jsou daňové pobídky a veřejné zakázky, aby došlo k přizpůsobení výrobních postupů a spotřebních vzorců…Evropská komise vypracuje horizontální přístup k průmyslové politice spojující různé nástroje politik (např. inteligentní regulaci, modernizované zadávání zakázek a pravidla hospodářské soutěže a určování norem, podpoří internacionalizaci malých a středních podniků…Na vnitrostátní úrovni budou členské státy muset zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na podporu inovačních pobídek… úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami v různých odvětvích (podniky, odbory, vědci, nevládní organizace, organizace spotřebitelů) tak, aby mohly být odhaleny překážky a vypracována společná analýza toho, jakým způsobem zachovat silnou průmyslovou a vědomostní základnu a učinit z EU vůdčí sílu celosvětového udržitelného rozvoje…“
Zpět k právě skončenému summitu…
Premiér Nečas nás informuje o jakýchsi sedmi vítězstvích. Faktem ale je, že nic z toho, co pan Nečas zmiňuje, v Závěrech Radynení. Není tam nic o tom, že by se neměl navyšovat rozpočet EU. Není tam nic o tom, že si bude česká vláda moci o tržby z privatizace snížit schodek, abychom nedostali pokutu… Možná mu to jen tak přislíbili o přestávce na kávu.
Za to Rada přijala za svou Zprávu pracovní skupiny pro správu ekonomických záležitostí, která se nazývá „Posílení ekonomického vládnutí v EU“. Návrh státního rozpočtu bude muset vláda posílat nejprve do Bruselu, až po té do parlamentu. Brusel nebude kontrolovat zdaleka jen výši deficitu, ale i strukturu výdajů – jestli odpovídá desetiletému plánu Evropa 2020.
Kupředu, levá!
Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů