Absurdní ochrana odsouzených vrahů a pedofilů před společností
Osobní svoboda, občanská práva, ochrana osobních údajů. Práva, na kterých stavíme. Mají se týkat všech bez rozdílu přesto, že jsou jedinci, kteří po nich šlapou? Já říkám, že ne. Kdo nerespektuje tato práva u jiných, kteří se stávají jeho cílem násilné trestné činnosti, mají mu být tato práva výrazně omezena.
Nedávno vznikla iniciativa Registr odsouzených pedofilů, která má za cíl ověřit u občanů České republiky, zda by souhlasili se zavedením registru osouzených pedofilů za násilnou trestnou činnost, který bude evidovat a zveřejňovat osoby odsouzené za násilné trestné činy se sexuálním nebo podobným podtextem na dětech. Vítám tuto iniciativu (jako počátek celospolečenské diskuse na toto téma), ale domnívám se, že je to málo a bylo by vhodné tuto snahu o další stupeň možnosti chránit naše děti rozšířit o ochranu všech občanů před pachateli zvlášť závažné trestné činnosti. Zatím ovšem hrozí od Úřadu pro ochranu osobních údajů za případné zprovoznění i podstatně mírnějšího Registru odsouzených pedofilů pokuta až 50 miliónů korun. Postoj šéfa tohoto úřadu Igora Němce k iniciativě je následující: „Šlo by o klasický black list (černý seznam), který je u nás nezákonný a je nezákonný i v celé Evropě.“ Domnívám se, že drahý Úřad pro ochranu osobních údajů placený z rozpočtu v době, kdy každý zjistí o každém téměř všechno z veřejně dostupných rejstříků i katastru nemovistostí, více škodí, než pomáhá. V kontextu posledních dnů nikdy nezapomenu na to, jak před nějakým časem doslova zazdil snahu ministerstva vnitra, když to chtělo spustit projekt včasného poskytnutí informace o ztracených dětech. Nešlo přitom o nic jiného, než o okamžité poskytnutí popisu ztraceného dítěte cestou sms zprávy všem lidem v určitém územním okruhu, neboť právě první minuty jsou v takovém případě naprosto zásadní (více v článku "Až unese pedofil děti úředníků z ÚOOÚ, pak se projekt rozjede?!").
V současných podmínkách platné legislativy a dosavadního přístupu k pachatelům je na místě si přiznat, že naše dosavadní metody při ochraně občanů, ale také snahy o resocializaci odsouzených, prostě selhávají, když se drtivá většina pachatelů do vězení vrací. Je zcela jasné a logické, že stát ani omylem není schopen ochránit své občany na 100%, a že občané mají mít, resp. dokonce musí mít, právo se všemi dostupnými preventivními prostředky chránit, aby eliminovali možná rizika jejich újmy na životě, zdraví a majetku.
Podívejme se dnes, jak to dělají (nejen) v Americe. Nejenže Vám registr nabídne informace o delikventech a násilnících v okolí Vašeho bydliště, ale zároveň, když se zaregistrujete, Vám automaticky zašle na email informaci v případě, že se k Vám do okolí někdo nastěhuje. Odsouzení pak mají povinnost hlásit úřadům veškeré změny svého bydliště a tento údaj je pak v registru aktualizován. Nedodržení této povinnosti, která je průběžné kontrolována, znamená závažné porušení pravidel a vězení. Najdete v něm i informace kdy, za co a kolik odsouzený dostal. Vyzkoušet ostrý provoz můžete zde. V náhledech Vám nyní nabízím, jak to funguje:
Krok 1. - vyplníte název oblasti nebo ulici;
krok 2. - necháte vyhledat odsouzené pachatele v oblasti;
krok 3. - vyberete některého z nalezených;
krok 4. - chcete-li detail o něm, máte možnost. Nyní již nejste v bláhovém opojení z nevědomosti a alespoň víte, na čem jste, neboť ochrana Vás a Vašich dětí před odsouzenými pachateli přece musí být z logiky věci a zdravého rozumu nad ochranou odsouzeného před Vámi.
Paradoxně zejména „lidskoprávní organizace“ přitom tamější veřejnou dostupnost informací z registru kritizují. Koneckonců osobně na takové organizace nahlížím velmi kritickým okem, když tyto mají snahu většinou chránit někoho jiného, než kdo by si to opravdu zasloužil. Nevidím jediný rozumný důvod, když opomenu úroveň stávající legislativy, u které mám dojem, že chrání více pachatele trestné činnosti před společností, než společnost před nimi, proč podobnou službu (mě osobně by stačilo skutečně jen u té nejzávažnější trestné činnosti, nikoli u přestupků, jako to mají v USA) nezavést i u nás. Koneckonců stačila by jedna obyčejná novela zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve které by byla jedna jediná věta. Například: „Ochrana osobních údajů podle tohoto zákona se nevztahuje na pachatele zvlášť závažné trestné činnosti.“ Dejte si schválně sami na list papíru všechna pro a proti stavu s registrem a bez registru. Já to udělal. Došel jsem k závěru, že obě varianty jsou špatné, ale jinou (kromě doživotní izolace) jsem nenašel a k jedné se zkrátka přiklonil. Obecně v životě raději v rámci omezení rizik prostě vím, než nevím.
A co si o tom všem myslíte Vy?