Hájkovy vzory křesťanské politiky: Ježíš, sv. Pavel a Benedikt XVI.
7.11.2010 7:52 - Vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek poskytl své odpovědi katolickému tradicionalistickému časopisu Te Deum, který je blízký i konzervativní Akci D.O.S.T. a bývalému řediteli Občanského institutu Michalu Semínovi.
Podle římského katolíka Hájka patří mezi tři největší osobnosti křesťanské politiky Ježíš Nazaretský, svatý Pavel a současný papež Benedikt XVI., s nímž se Hájek i několikrát osobně setkal.
Čiň druhým, co chceš, aby oni činili tobě
Podle Hájka by křesťanská politika měla hájit základní principy jako „Miluj bližního svého jako sebe sama", „Čiň druhým, co chceš, aby oni činili tobě" a „Miluj své nepřátele". Základní prioritou současné křesťanské politiky by měla být obrana možnosti žít podle křesťanských zásad, což lze nejlépe uskutečňovat ve společnosti, která neomezuje občanské svobody. „Taková však nikde v Evropě není. Takže slovo ´obrana´musím změnit na ´usilování o´," míní Hájek.
Hájek není příznivce křesťanských stran, které se podle něho takto pouze snaží získat hlasy. „Chci-li do politiky a jsem křesťan, mělo by to být zjevné z každého mého slova, činu, příkladu. To stačí," píše vicekancléř.
Evropa je vytunelovaná jako Římská říše
Petr Hájek vidí neradostně budoucnost politiky. „Evropa jako jistá kulturní entita umírá - a nejvíce je to patrné právě v politice. Naopak radostně a optimisticky vidím budoucnost křesťanské zvěsti. Velmi zjednodušeně - přijde mi to trochu podobně jako ve třetím a čtvrtém století při rozkladu a rozpadu duchovně vytunelované Římské říše," dodal konzervativec Hájek.
Do ankety přispěl i poradce premiéra Petra Nečase pro lidská práva Roman Joch, který je také římským katolíkem. Křesťanská politika by podle něho měla usilovat o udržení a uhájení svobodného politického prostoru, aby křesťané mohli svobodně usilovat o rekonverzi společnosti, což je v současnosti podle něho to nejdůležitější.
Trest smrti veřejně, nebo soukromě
„Obojí je legitimní, ale vzhledem k tomu, že křesťané se mohou mezi sebou legitimně lišit v názoru na to, zda nejvyšší daňová sazba má být 15 procent nebo 20 procent, či zda nejdřív bombardovat Írán nebo Súdán, anebo zda trest smrti má být vykonáván veřejně na náměstí nebo „soukromě" v přítmí věznic, očekávám, že nakonec to bude to druhé," reagoval Joch na dotaz, zda je lepší, aby existovala jedna křesťanská strana, či spíše křesťanské platformy v ostatních stranách.
Joch míní, že Evropa bude buď křesťanská, nebo žádná. „Takže politika bude buď křesťanská, anebo žádná polis nebude. Bude jen umma. Což by byl konec Evropy, jak ji 2500 let (od Marathonu a Salaminy) známe," napsal Joch. Za největší vzory křesťanské politiky považuje českého krále a římského císaře Karla IV., římského císaře a španělského krále Karla V., franského majordoma a vojevůdce Karla Martela.
Klaus hájí křesťanské principy
„Ten první ve své době a na svém místě příkladně udržoval tranquilitas ordinis; ten druhý sám dobrovolně resignoval na moc, což bylo velice příkladné a záslužné v době, kdy se křesťanští panovníci drželi moci zuby-nehty; a kdyby nebylo toho třetího, žádné křesťanstvo by nebylo, neboť všichni bychom pětkrát denně řvali ´Alláhu akbar!´," dodal Joch.
Do ankety přispěl například i bývalý ministr vnitra Slovenska Vladimír Palko, či bývalý poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka. Viceprezidentka protipotratového Hnutí Pro život Zdeňka Rybová jmenovala mezi vzory křesťanské politiky i Václava Klause. „Ač není praktikujícím křesťanem a nevystupuje tak, hájí některé křesťanské principy statečněji než naprostá většina křesťanských politických profesionálů," míní Rybová.
Autor: Lukáš Petřík