Víza do Kanady. Solidarita v EU? Jen když se hodí velkým státům
Stanovisko eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Unie k našim výtkám na adresu liknavosti ve dříve deklarovaném společném postupu k našim vízům do Kanady je příznačné. Pojďme si kauzu „víza“ připomenout v čase.
13. července 2009 Kanada zavedla vízovou povinnost pro občany České republiky. Hlavním důvodem byl hromadný příchod Romů, kteří se cítili být ohrožení v naší vlasti a Kanada tam nové už nechtěla.
14. července 2009 vláda rozhodla, že na oplátku zavede víza pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů. Tomu říkám reciproční opatření. 10 milionů lidí proti pár stovkám občanů Kanady. Povolala také našeho velvyslance v Kanadě domů ke konzultacím, což v překladu z diplomatické řeči zpravidla znamená jeho stažení. Zároveň oznámila, že vyzve Evropskou unii k jednání o dalším společném postupu. Odvolala se v Bruselu na takzvanou klauzuli solidarity, podle níž může EU také zavést víza pro Kanadu. Ještě večer se setkal tehdejší premiér Fischer s šéfem Evropské komise Barroso. Ten již dříve sdělil, že se Komise se bude problémem seriózně zabývat a Fischerovi dal slib, že komise bude hledat všechny cesty, aby víza byla opět zrušena.
17. července 2009 ministr zahraničí Kohout přiznal, že o zavedení víz věděla naše vláda již dříve, ale před českou veřejností mlčela. Kohout to komentoval slovy „kanadská strana nás žádala, abychom o této věci mlčeli“. Kanada zároveň znesnadnila možnost udělit víta českým občanům tím, že si žádat museli jezdit až do Vídně.
27. července 2009 se z Bruselu dozvídáme, že nějaký posun v postoji EU vůči Kanadě kvůli obnovení víz pro Čechy je zřejmě možné čekat až na podzim. S reakcí čekala EU až na analýzu Evropské komise. Šéf švédské diplomacie Carl Bildt, který jednání vedl za švédské předsednictví, konstatoval, že na jednání ministrů zahraničí v Bruselu vyjádřily členské státy EU Česku solidaritu ve sporu s Kanadou ohledně víz: „Všechny členské státy vyjádřily velmi silnou solidaritu s Českou republikou. Doufám, že dialog s kanadskými úřady povede k rychlému řešení.“ Český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle to komentoval slovy: „Největší zbraní je, že se unie postaví za jednoho ze svých členů, a že bude mluvit jedním hlasem.“
21. září 2009 řešili v Bruselu ministři vnitra členských států EU zavedení kanadských víz pro Čechy. Chtěli po Kanadě, aby zrušila víza pro Čechy do konce roku. Pokud tak neučiní, Evropská komise navrhne zavést víza pro kanadské diplomaty, kteří do EU přicestují. Mluvčí české mise v Bruselu Slíva vyjadřoval spokojenost slovy: „U jednání jsem nebyl, ale podle mých zdrojů panovala při debatě velká solidarita zástupců ostatních států Evropské unie s Českou republikou.“
20. října 2009 Evropská komise v návrhu své zprávy konstatuje, že zavede víza pro kanadské diplomaty a držitele služebních pasů, pokud Kanada do konce roku 2009 neusnadní vydávání víz pro Čechy. Kanada také musí jasně říct, jaká opatření učiní k obnovení bezvízového stavu s Českem. Přeloženo do češtiny – stačil jediný měsíc k tomu, aby se požadavek na zrušení víz do konce změnil v požadavek na usnadnění přístupu k vízům tím, že Kanada umožní získat víza nejen ve Vídni, ale i v Praze, společně s již měkčí výzvou, aby „jasně řekla, jaká opatření učiní k obnovení bezvízového stavu“.
21. prosince 2009 otevírá Kanada vízové oddělení v Praze.
25. února 2010 říká v televizi Prima ministr vnitra Pecina: „V podstatě nás podpořily jen nové členské státy, ty staré se k tomu vůbec nevyjádřily. Podpořilo nás evropské předsednictví a komise se v té věci víceméně rozhlíží,“ a dodal „Kanada podle paní komisařky (pozn.: pro vnitřní záležitosti EU) sdělila, že splnila obě dvě podmínky. Odpověděli jsme, že jedna je splněna - víza se vydávají u nás. Druhá zjevně ne. Žádná roadmap, která by vedla k bezvízovému styku, zatím není.“
23. dubna 2010 sdělila náměstkyně ministra vnitra ČR Lenka Ptáčková Melicharová, že by Kanaďané mohli Čechům zrušit víza v řádu měsíců. Pomoct by mohl především summit, který se bude konat 5. května v Bruselu. „EU tak Kanadě na nejvyšší úrovni jasně naznačí, že je pro ni téma opravdu důležité," dodala tehdy.
5. května 2010 v rozporu s tvrzením Melicharové kanadský premiér Stephen Harper sdělil, že vízová povinnost bude platit až do přijetí a zavedení nové azylové legislativy. „Nyní je v našem parlamentu návrh novely zákona o uprchlících, který vytvoří účinnější systém určování statusu uprchlíka a umožní lépe zacházet s podvodnými žádostmi o azyl. Doufám, že tento zákon parlament brzy schválí. Zavedení této nové legislativy je opravdu klíčové pro odstranění vízové povinnosti v některých případech.“ Kanada zároveň připouští, že to může trvat i několik let. Mluví se o roku 2013.
Mezi tím vším se snaží místo vlastního postupu České republiky čas od času diplomaticky česká vláda „tlačit“ na Brusel a apelovat na tolik proklamovanou unijní solidaritu. Jaký je výsledek? Postoj k základnímu pilíři Evropské unie, tedy solidaritě mezi členskými státy, shrnula včera eurokomisařka Cecilie Malmströmová do jediné věty: „Existuje solidarita, ale rovněž se nesmíme hnát do věcí, kterých bychom potom mohli litovat“. Ještě tu někdo věří, že Evropská unie, Evropská komise a byrokraté v Bruselu budou hasit to, co velké staré členské státy nepálí? A to jde jen o „blbá“ víza. Solidarita v EU? Jistě. Ale těch nových a menších s těmi starými a velkými...