Dítě přežilo tři pokusy o potrat. Jaká to smůla
Dítě přežilo nejméně tři pokusy o potracení a nakonec bylo porozeno živé ve 24. týdnu. Chlapec se narodil poté, co jeho 24-letá matka pocítila pohyby po opuštění potratové kliniky a rozhodla se, že si chce dítě nechat. I když podle ultrazvukového vyšetření mělo být dítě mrtvé, žena začala ten den odpoledne rodit a dítě porodila živé. Nyní jsou chlapci již dva roky a je zdráv. Je to první dítě, které přežilo svůj vlastní potrat a které se narodilo tak předčasně. Kauza je zdokumentována ve vědeckém časopise Journal of Obstetrics and Gynaecology.
Matka o dítěti až do 22. týdne těhotenství nevěděla. Byla svobodnou matkou a necítila se být připravena na druhé dítě, a proto volila potrat. Na soukromé klinice jí bylo podáno několik různých přípravků na vyvolání potratu.
Matka po příchodu do porodnice požádala lékaře, aby udělali vše pro to, aby dítě zachránili. Po porodu bylo dítě převezeno na novorozeneckou jednotku intenzivní péče, kde strávilo více než sedm týdnů na dýchacích přístrojích. Chlapec bojoval s několika život ohrožujícími infekcemi a během prvních šesti měsíců svého života prodělal těžkou krevní a plicní infekci. Po sedmi měsících léčení mohl jít domů. Již v deseti měsících zaostával pouze mírně za normálním vývojem.
Dr. Paul Clarke, jeden z autorů zprávy v Journal of Obstetrics and Gynaecology a chlapcův ošetřující lékař v nemocnici Hope v Salfordu v oblasti Manchesteru, uvedl: „Tato matka zažila velké těžkosti a čekala, jestli její dítě přežije. Mnohokrát jí bylo řečeno, že chlapec umře. Obdivuji ji. Na jejím obličeji jsem viděl, že se cítí vinna. Věděla, že kdyby nepřistoupila na umělý potrat, dítě by se nemuselo narodit předčasně.“ Podle dr. Mika Robinsona, spoluautora zprávy a primáře JIP, nemá plod ze zákona žádná práva.
„Ale jakmile se dítě narodí, je třeba udělat to, co je v jeho nejlepším zájmu. V tomto případě matka dítě chtěla. Ale pokud žena podstoupí umělý potrat, měla by si být vědoma toho, že zatímco těhotenství může skončit, život dítěte skončit nemusí.“
V Británii je nyní možné podstoupit umělý potrat do 24. týdne těhotenství. Dr. Clarke řekl, že pediatři často zasahují ve prospěch dětí, které přežily potrat. „Pozdní potraty působí mnoho praktických, etických a profesionálních obav. Když vám někdo zavolá, že se narodilo dítě, které projevuje známky života po potratu, je to pro mnoho pediatrů dilema. Jestliže takové dítě ukazuje známky života a je resuscitováno, pak ty, které přežijí, mohou trpět mnoha nemocemi.“
Zpráva v Journal of Obstetrics and Gynaecology volá po inspekci pozdních potratů na soukromých klinikách, kde není k dispozici kvalifikovaný personál schopný provést záchranná opatření a neexistují potřebné přístroje, pokud se dítě narodí živé. Autoři tvrdí, že personál může spíše tíhnout k tomu, aby přehlédl známky života.
Pokusy o potrat byly provedeny na klinice Blackdown v Leamington Spa, která spadá pod pro-potratovou organizaci British Pregnancy Advisory Service. Ann Furediová, vedoucí úřednice organizace British Pregnancy Advisory Service, prohlásila: „Je to velmi nepravděpodobné. Většinou ženu máme na klinice, dokud z ní plod nevyjde. Pokud žena podstoupí pozdní chemický potrat, na klinice o ni pečuje personál, včetně porodní asistentky. Nikdy se nemůže stát, že by žena byla propuštěna s tím, že porodí doma.“
Julia Millingtonová, politická ředitelka britské strany ProLife Alliance, uvedla: „Musíme ocenit to, že ta matka měla odvahu dítě v takovém stavu porodit. Veřejnost si stále více uvědomuje, co zákonem povolujeme, když necháváme potrácet děti ve 22., 23. nebo 24. týdnu těhotenství, kdy již mohou přežít.“
The Sunday Times, Manchester Online, 16.2.2005
Immaculata 2/2005