Louis de Funés – monarchista, patriot, konzervativec a podporovatel Bratrstva sv. Pia X.
Louis de Funés
Jacques Blutoir
Převzato a přeloženo z Konserwatyzm.
De Funésovy názory byly důvodem proč podporoval Bratrstvo sv. Pia X. a jeho zakladatele arcibiskupa Lefébvra, který se po koncilu dožadoval práva na “experiment tradice".
Louis de Funés – obránce tradice, kterému úspěch nepopletl hlavu.
- Jste věřící?
- Samozřejmě, samozřejmě.
- Dlouho?
- Odjakživa... Ježíš mne doprovázel během mého dětství, v mojí profesionální kariéře, doprovází mě v celém mém životě.
- Pomáhá vám ve vaší práci?
- Neustále, byl jsem šťastným člověkem a to hlavně díky němu.
- Jaké máte představy o Ježíšovi?
- Na obrázcích z mého katechismu byl vždy zobrazován jako někdo velmi křehký,světlovlasý a zdálo se, že každý poryv větru ho může odnést ... ačkoliv byl synem truhláře. Věř mi, že ve skutečnosti to byl chlap, který měl metr devadesát, neobvyklou sílu, a že měl svaly! Když vyhazoval kupce z chrámu, bral je po třech ... a šup! Mluvil silným hlasem, činil zázraky... Vedl lidi, mě také, vidím ho, jak se usmívá.
(Úryvek z knížky „Louis de Funes, Roi du Rire” - /Král smíchu/, který je přepisem televizního rozhovoru s Guy Beartem na Vánoce roku 1981.)
Louis de Funés je u nás známý pouze jako představitel mnoha komediálních rolí. Jen nemnoho jeho obdivovatelů ví, že jeho vřelý a srdečný smysl pro humor, s jakým ve svých dílech pojednával o Církvi, pocházel z jeho hluboké víry. Náboženská témata objevující se v jeho filmech byla sice nepříliš početná, neboť byl mistrem v oboru vzdáleném věcem duchovním, ale přesto se vždy hluboce vryla do paměti.
Divák, který si byl vědom jeho katolické víry a tradicionalistických názorů, nachází "mezi řádky" jistě plno odkazů a komentářů. Jako první příklad uveďme setkání sestry vincentky s inspektorem Cruchotem na pláži (v jednom z legendárních dílů "Četníků"), kdy se mu ona – nutno dodat, že oblečená pouze v bikinách a velkém řádovém čepci - snaží vysvětlit, že jde vstříct lidu, jak to teď činí kněží dělníků. Druhý příklad: na konci "Zelňačky", což měl být jeho poslední film, odlétá Claude Rautinier a jeho přítel Garbus vesmírným korábem k nebesům a zpívají Ave Maria - refrén z lourdské mariánské písně "Po horách, dolinách". Podobných fragmentů je ve filmech Louise de Funése mnoho. Je potřeba dodat, že tento druh humoru nebudil kontroverze mezi katolíky, ale spíše mezi zastánci laické francouzské republiky, které dráždil každý, byť sebemenší odkaz na náboženství.
De Funésovy názory byly důvodem proč podporoval Bratrstvo sv. Pia X. a jeho zakladatele arcibiskupa Lefébvra, který se po koncilu dožadoval práva na “experiment tradice". Slavný komik finančně podporoval kněze Ducaud-Bourgeta v době prvních, těžkých let ”okupace" kostela Saint-Nicolas du Chardonnet, který katolíci věrní tradici zabrali v roce 1977. Samotnému Bratrstvu odkázal ve své závěti 1/3 svého majetku. Jeho patriotismus a royalismus ho vedly k tomu, že se 21. ledna, v den smrti Ludvíka XVI., nikdy nezapomněl zúčastnit pořádaných slavností.
Je škoda, že většina z nás, když slyší jméno de Funés, spojuje si jej nejčastěji s „Četníkem ze Saint-Tropez" a v lepším případě s Harpagonem z Moliéra. Škoda, že televize plní své ”veřejné poslání” vysíláním pořadu „Hvězdy tančí na ledě" namísto vysílání některých starších rolí Louise de Funése, které jsou stejně skvělé jako ty pozdější.
www.vendee.cz