Evropský institut pro rovné příležitosti můžu a žen…
Už se možná začalo zdát, že evropské instituce přešla chuť na neustálé zavádění nových úřadů, komisí a výborů, který by „narovnávaly“ nerovné postavení všemožných společenských skupin. Bohužel zasedání Evropského parlamentu 15.3.2006 nás vyvedlo z omylu. Poslanci totiž podpořili zřízení Evropského institutu pro rovné postavení mužů a žen. Není mi zcela jasné, co by měl tento spolek dělat, a mám vážné obavy, že to není jasné ani řadě poslanců.
Navíc poslanci chtějí, aby do rady tohoto institutu byli jmenování rovným dílem jak muži tak ženy. Znamená to snad, že tento fakt hodlají europoslanci prosadit zákonem? Nechci se zde pouštět do nějakých sáhodlouhých argumentačních odůvodňování, proč je tento návrh další z řady špatných a snad i škodlivých. Chtěl bych pouze nadhodit to, že vytváření samostatných institutů pro jednotlivé společenské problémy, které, podle mínění poslanců, trápí dnešní společnost, je dost dobře nemožné. Pokud by totiž poslanci pokračovali v tomto trendu, který nastupují, za chvilku by nám ani všechna evropská města nestačila, aby bylo možné do nich umístnit nějaký nový „pokrokový“ institut.
Jistě i homosexuálové by uvítali samostatný úřad, který by o ně pečoval. Takoví muslimští uprchlíci by dozajista nechtěli zůstat pozadu. A vzpomenu-li další adepty na svůj úřad, nesmím zapomenout na propuštěné dělníky v důsledky světové konkurence a globalizace. A co takhle Romové? Ti taky mají nárok na svůj institut, ne? Třeba se sídlem v ústecké Matiční ulici… A tímto tempem bych mohl pokračovat dál a dál.
Jak už jsem říkal, nehodlám se tady pouštět do nějakého polemizování s tímto nově navrhovaným institutem pro rovné příležitosti muže a ženy. Chci pouze poukázat na fakt, že budování takovýchto center je zcela zbytečné a hlavně velmi nákladné. Chápu, že je to výmysl socialistického spektra, které se tak domnívá, že pomáhá k lepšímu životu v unii. A i kdyby to v tomto případě byla pravda, myslím, že u jiných možností to tak docela jasné není.