Polské lokální volby. Občanská platforma potvrzuje svou pozici nejsilnější strany
Státní volební komise oznámila výsledky voleb po sečtení hlasů v 66 procentech okrsků.
Volby do krajských samospráv– zde vede Občanská platforma (PO) – 33,4%, za ní je Právo a spravedlnost (PiS) – 23,3%, Svaz demokratické levice (SLD) má 15 a Polská lidová strana (PSL) – 13 procent. Účast činí 44%.
Volby do rad okresů a obecních rad – okresy -vede PO s 19,7%, další je PiS s 18,5 a PSL s 18,3% hlasů.
Obce- zde také vede PO – 27%, pak je PiS s 18,3 a třetí SLD – 11,7%.
Zvláštní kapitolu tvoří přímé volby starostů a primátorů. Nejsledovanější jsou výsledky ve velkých městech.
Varšava – zde jednoznačně vede kandidátka PO dosavadní primátorka Hana Gronkiewicz Waltz, podle částečných výsledků zvítězí už v prvním kole, protože prozatím má více než 50 procent hlasů. Druhý Cz.Bielecki (PiS) získal 24,6% hlasů.
V Gdaňsku patrně vyhraje již v prvním kole kandidát PO Paweł Adamowicz.
Katowice– nezávislý Piotr Uszok asi také vyhraje už nyní.
Krakov– tam se bude muset 5. prosince uskutečnit druhé kolo voleb, kde se utkají dosavadní primátor Majchrowski (nezávislý, ale s podporou SLD) s kandidátem PO Kracikem.
Lodž– zde také bude druhé kolo PO vs SLD.
Hodnocení – PO potvrzuje svou posici nejsilnější strany, navzdory tomu, že již tři roky vládne. Zdá se, že nic neovlivní postavení vládní strany, má svou stálou podporu. Politologové hovoří o tom, že se polská politická scéna stabilisuje, že v mnohém připomíná standardní západní demokracie – např. v tom, že další volební období stabilně bodují vlastně jen čtyři politické strany: PO, PiS, SLD a PSL. Volby do krajských samospráv politicky jsou nejbližší těm parlamentním, a zde výsledek potvrzuje onu stabilisaci. Nutno však dodat, že podle průzkumů PO měla být silnější, zatímco PiS slabší. PSL (lidovci) podle průzkumů výsledků voleb do sejmu (dolní komory parlamentu) lavíruje na hranici zvolitelnosti, zatímco v krajských parlamentech má poměrně slušný výsledek. Lidovcům určitě po těchto volbách spadl kámen ze srdce – udrželi si poměrně silné posice v regionech. Levice – nestandardně slabá – už poněkolikáté dosáhla výsledku, který není ani špatný ani dobrý. Porážkou je mizerný výsledek hvězdy této strany, W.Olejniczaka, který se pokusil stát primátorem hlavního města, získal necelých 14 procent hlasů, tedy o deset procent méně, neřli např. kandidát PiS Cz. Bielecki.
Co se změnilo?
Prakticky skoro nic. Pořadí stejné jako v parlamentních volbách, jen proporce se lehce posunuly, PO trochu ztrácí, PiS lehce získává, PSL si dost polepšila, SLD beze změn. Toto se týká srovnání s výsledky voleb do sejmu a s průzkumy veřejného mínění. Poněkud jinak vypadá srovnání s předchozími komunálními volbami, kde PO rozhodně získala více, nežli v roce 2006. Jenže většina pozorovatelů si více všímá dopadů voleb na současnou politickou situaci, a zde je několik zajímavých momentů – především lze vidět varování pro PO, že není tak silná, jak se mohlo zdát. To může znamenat dvě věci – buďto slabou mobilisaci tzv. negativních voličů, kteří volí PO jen proto, aby PiS nezískalo dobrý výsledek, anebo je to opravdu žlutá karta za slabé výsledky vlády, která nereformuje zemi, ale jen spravuje. Platforma v této volební kampani použila rétoriku apolitickou, snažila se přesvědčit voliče, že jí nejde o politikaření, ale o konkrétní činy. Ve srovnání s předchozími volebními kampaněmi jí tato rétorika nepřinesla příliš výrazný úspěch. Ani ověřená a fungující polarisace vůči PiS, která dosud dávala silný mobilisační efekt, už není tak účinná. Zdá se, že se pomalu vyčerpává formule, která se dosud Platformě vyplácela a že za rok v parlamentních volbách bude muset použít jinou taktiku. Podstatný je ještě jeden jev, zatímco PO jako strana je stále vnímána dobře, tak její vláda je na tom už mnohem hůře, strana je na rozdíl od vlády totiž vnímána spíše negativně, takže pokud poslední rok vládnutí nepřinese opravdu nějaké výrazné úspěchy, příští volební rok pro PO nemusí být jednoznačně úspěšný.
Další problém pro PO je velmi dobrý výsledek koaličního partnera – čili strany lidové PSL. Tato tradiční a stará strana se už několik let potýká s bojem o parlamentní přežití. Neustále zhoršující se výsledky jsou strašákem, který toto uskupení může vyřadit z parlamentu, stejně jako naše lidovce. Jistě, logika místních voleb je jiná a PSL na této úrovni dosahuje tradičně dobré výsledky. Nicméně velmi dobrý zisk strany, která je podle průzkumů takřka nevolitelná znamená pro lidovce jistě vzpruhu jakož i posílení jejich posice ve vládní koalici. A to je špatná zpráva pro PO, protože to skomplikue poslední rok vládnutí – a jak bylo zmíněno výše, v mnohém ten rok může být velmi důležitý a rozhodující. Ostatně je to rok volební…
Zdá se, že polské voliče oslovilo jedno heslo, které zaznívalo z řad všech stran, vyjma PO. Znělo – vzepřeme se monopolu moci. Uvědomme si, že PO má nyní presidenta, premiéra, předsedu dolní i horní komory parlamentu. Tedy všechno. Proto zmíněné heslo, jakkoliv PO se snažila tyto volby odpolitisovat, mohlo zabrat a také zabralo.
PiS mělo drtivě prohrát. Strana, která se v posledních dnech kampaně potýkala s rozkolem ve vlastních řadách byla dle publicistů a komentátorů odsouzena k drtivému pohromu u volebních uren. Těsně před volbami byla ze strany vyloučena populární politička Joanna Kluziková-Rostowská, žena, která byla ministryní v PiSovské vládě a pak vedla presidentskou kampaň Jaroslawa Kaczynského. Spolu s ní ze strany odešlo několik prominentních europoslanců a politiků. Nečekali na ukončení volební kampaně, ale úmyslně svůj odchod ohlásili ještě během volebního klání, aby tím oslabili svou mateřskou stranu. Předseda strany Jaroslaw Kaczynski prohlásil, že kdyby nebylo této diverse, jeho strana by tyto volby vyhrála. To je asi přehnané tvrzení, ale nelze vyloučit, že rozkol mohl mít nepatrný vliv na výsledek PiS. Kdyby oni poslanci neočekávali, že jejich chování bude mít nějaké politické důsledky, asi by svůj odchod oznámili po volbách. Stojí za zmínku fakt, že média příznivě nakloněná nynější vládní garnituře s velkou sympatií hovořila o rozvratnících, mezi kterými je např. MichałKamiński, který má pověst xenofoba takřka rasisty. Jakmile však hraje roli člověka, který oslabuje PiS, tak najednou je dobrý a nikomu jeho politická minulost nevadí.
Skupina rozvratníků kolem Kluzikové-Rostowské má založit tzv. PiS light, čili uskupení, které má mít větší koaliční potenciál, nežli strana Kaczynského. Mám za to, že poměrně slušný výsledek PiS v těchto volbách je pro toto nově vznikající uskupení spíše nedobrou zprávou. Znamená to, že jejich akce totiž nepřinesla kýžený efekt a to snižuje jejich použitelnost v dalším politickém vývoji. Dříve nebo později sympatie vlivných médií a politiků establishmentu se totiž promění v otevřený útok a následné pokusy o znemožnění. Na M.Kaminského vytáhnou jeho postoje z minulosti, Kluzikové budou vyčítat to, že spolupracovala s Kaczynským atd.
Byť PiS ustálo zákeřný útok z vlastních řad, nemůže být spokojené. Už poněkolikáté totiž naráží na strop svých možností a pokud nenajde způsob, jak oslovit širší voličskou základnu s dosahem na výsledek přesahující třicet procent, tak nemůže ani snít o tom, že přejme moc v zemi. Spoléhat se na železnou voličskou základnu je málo. Dodejme, že mezi osobami, které ohlásily svůj odchod ze strany, je kromě Kaminského i Adam Bielan, který spolu s Kaminským nejednou tvořil volební strategii strany, jež byla označována za úspěšnou.
Všechny úspěšné strany mohou výsledky nedělních voleb do místních a krajských samospráv interpretovat po svém – jako svůj úspěch a nebudou lhát. Komentátoři naopak poukazují na to, že každá ze stran mohla získat více, a proto lze hovořit o neúspěchu – a to je rovněž oprávněné. PO měla vyhrát více, PiS jakožto oposice mělo vyhrát, levicová SLD se měla konečně odrazit od svých 14 procent směrem nahoru atd. Jisté je jedno – zatím nedošlo k žádné revoluci, k žádné radikální změně. Polská politická scéna je zdánlivě zabetonovaná a stabilní. Žádná světová krise nemá na ni vliv, ba ani vnitropolitické události (tak tragické v letošním roce) nikterak výrazně neovlivnily postoje polských voličů. V příštím roce, v roce parlamentních voleb uvidíme, zda ona stabilisace je jevem stálým.
Vladimír Petrilák je spolupracovník redakce v Polsku
www.cepol24.pl