Konzervativní nacionalismus Ronalda Reagana. Ideové základy reaganismu

Podobně jako Margaret Thatcherová a thatcherismus  byl Ronald Reagan a reaganismus ovlivněn, co se týče pohledu na hospodářství, neoliberálními teoriemi. Pakliže byl thatcherismus v ekonomice založen na monetarismu Miltona Friedmana, inspiroval se Ronald Reagan více stranou nabídky.[1]

           Nelze však říci, že by Reagan opomíjel monetarismus nebo že by Thatcherová zase neznala stranu nabídky s jejím důrazem na snižování daní. Rozdíl byl pouze v akcentu ekonomické politiky. Reagan stejně jako Thatcherová věřil , že  svobodná ekonomika je základem svobodné společnosti a kapitalismus je efektivním systémem, protože podporuje osobní iniciativu a zodpovědnost. V roce 1981 řekl: „My, kteří žijeme ve svobodných tržních společnostech, jsme přesvědčeni, že růst, prosperita a v posledku lidské naplnění vznikají a rostou zdola nahoru, nikoli od vlády směrem dolů. Pouze je-li lidskému duchu dopřáno vynalézat a vytvářet, pouze jsou-li lidé hmotně zainteresováni na hospodářských rozhodnutích a jejich úspěchu-pouze tehdy může společnost zůstat ekonomicky živá, dynamická, progresivní a svobodná. Důvěřujte lidem. To je nevyvratitelné poučení z celého poválečného vývoje, jež popírá představu, že rigidní státní kontrola je pro ekonomický rozvoj zásadní.“[2]  

            O své inspiraci stranou nabídky Reagan prohlásil: „Čím více vláda lidem sráží na daních, tím menší chuť mají pracovat. Bude mít horník nebo montér chuť pracovat přes čas, když ví, že mu vláda z peněz, které by si takto vydělal navíc, odebere šedesát procent?...Když ale na druhé straně daňové sazby snížíte a necháte lidi utrácet nebo šetřit většinu peněz, které si vydělají, budou se více snažit…Výsledkem bude vyšší životní úroveň všech-i více příjmů pro vládu. Někteří ekonomové tomu říkají strana nabídky. Já tomu říkám zdravý selský rozum.“[3]

            Ve své inaugurační řeči 20. ledna 1981 Reagan sdělil národu: „Ekonomické potíže, které nyní prožíváme, jsou důsledkem několika desetiletí. Nezbavíme se jich ani za den, ani za měsíc, ale nakonec je překonáme. Překonáme je proto, že my, Američané,  jsme schopni stejně jako v minulosti udělat to, co je potřeba, abychom zachránili tuto poslední a největší baštu svobody. V současné etapě našich potíží není schopna vláda a státní správa tyto problémy vyřešit; sama vláda je totiž jedním z nich. Občas nás svádí myšlenka, že naše společnost je tak složitá, že se sama o sebe nedokáže postarat, že by snad vláda nějaké elitní skupiny byla lepší než vláda lidu a pro lidi.[4]Pokud ale není nikdo z nás schopen vládnout si sám, kdo z nás pak dokáže vládnout jiným? Toto břímě musíme nést všichni společně, vláda spolu s ostatními občany…Mám v úmyslu držet přísně pod kontrolou velikost i vliv federální vlády a rozlišovat mezi pravomocemi svěřenými vládě a pravomocemi vykonávanými vládami jednotlivých států nebo lidmi samotnými; všichni si musíme připomínat, že federální vláda nestvořila jednotlivé státy Unie, ale právě tyto státy utvořily federální vládu…“[5]

            Reagan se tedy hlásil k odkazu „otců zakladatelů“ a jejich vize demokratické federální vlády omezené ústavou, která garantuje práva občanů a jednotlivých států Unie. Tuto obnovu tradiční rovnováhy mezi mocí států a Unie nazýval novým federalismem. Reagan kritizoval plíživou expanzi federálního státu do života jednotlivců i států Unie a centralizaci moci byrokraty ve Washingtonu: „Federální vláda… nevytvořila státy, ale státy vytvořily federativní vládu. Washington ignoroval zásady vtělené do ústavy USA a pokoušel se proměnit státy na pouhé správní kraje řízené federální vládou. Cesta k tomu vedla přes federální pomoc.[6] Byrokraté z Washingtonu se pokoušeli Američanům diktovat, ať již šlo o školství nebo zemědělství, co dělat mohou a nemohou, a toto byrokratické řízení pak prezentovali jako cenu, kterou musí Američané platit za federální pomoc přidělovanou z Washingtonu…Hodně jsme se vzdálili představám otců zakladatelů o Americe. Ti svěřili ústřední vládě zodpovědnost za zajišťování národní bezpečnosti a za ochranu našich demokratických svobod a omezovali zasahování vlády do našeho života-tedy ústřední vláda měla chránit naše životy, svobodu a možnost každého, aby sledoval své vlastní štěstí. Nikdy neměli na mysli obrovské úřady ve Washingtonu, které říkají našim farmářům, co mají zasít, našim učitelům, co mají učit, našim stavařům, co mají postavit. Podle ústavy, kterou napsali, mají být státy suverénními pány, nikoli administrativními okresy spravovanými federální vládou.“[7]

Tyto názory samozřejmě konvenovaly jak klasickým liberálům, tak konzervativním zastáncům práv států z Jihu.[8] U Reagana vidíme podobnou kritiku centralismu moci ve Washingtonu na úkor států, jakou uplatňovala Margaret Thatcherová proti Bruselu. Avšak zásadní rozdíl je v tom, že Spojené státy jsou někdy od doby po skončení občanské války jedním národem a jedním lidem, zatímco v Evropě je mnoho národů, ale žádný evropský lid či národ jako nutná podmínka pro existenci demokratické fromy vlády.        

            Součástí Reaganovy ideologie byl i konzervativní nacionalismus,[9] který se však lišil od pojetí Margaret Thatcherové. Americký nacionalismus má na rozdíl od britského více univerzalistické a poněkud mesianistické tendence.[10] Ve svém projevu na rozloučenou řekl Reagan: „Během celé své politické kariéry jsem hovořil o zářícím městě, ale nejsem si jist, zda se mi podařilo dostatečně vysvětlit, co jsem tím mínil. Představoval jsem si vzpřímené,  hrdé město postavené na skále silnější než oceány, ošlehané větrem, Bohem požehnané a hemžící se lidmi všeho druhu, kteří žijí v harmonii a míru, město se svobodnými přístavy, pulzujícím obchodem a tvořivostí. Pokud by takové město mělo mít hradby, pak v těch hradbách jsou brány a ty jsou otevřeny všem, kdo mají chuť vstoupit…“[11]      

I když se vedou spory o tom, čím americký národ je, je na druhou stranu pravda, že základní kulturní, náboženské a politické hodnoty předali Spojeným státům tzv. WASP (White Anglo-Saxon Protestants[12]) bez ohledu na to, že v současnosti již v USA pravděpodobně není žádná převažující etnická skupina z mnoha vln přistěhovalců. Američané jsou sice přistěhovalecký národ, ale „domorodou“ kulturu a základy amerického národa postavili WASPové a ostatní přistěhovalecké vlny se přetavily v tavícím kotlíku této základní kultury a přinesly maximálně jisté „okořenění“.[13]

Čili americký národ je univerzalistický v tom smyslu, že Američanem se může stát každý, kdo přijme tyto původní anglosaské hodnoty, a pak nezáleží na jeho etnickém původu a rase. Američané vnímají svou zemi jako maják svobody, která je vzorem ostatním zemím světa. Reagan byl přesvědčen, že Amerika má od Boha dáno poslání šířit svobodu po světě.[14]

            Reagan se snažil po období vietnamského syndromu znovuobnovit národní hrdost a víru obyčejných Američanů ve svou vlast a svůj národ.[15]  Ve svém již citovaném inauguračním projevu také řekl: „Máme veškeré právo snít heroické sny. Ti , kteří říkají, že žijeme v době, kde nejsou hrdinové, prostě neví, kam se mají dívat. Můžete vidět hrdiny každý den procházet branami továren. Další, hrstka v počtu, produkuje dost jídla, aby nás všechny nakrmila a potom i nakrmila i ostatní svět…Jsou zde podnikatelé s důvěrou v sebe a s důvěrou v ideu, která tvoří nová pracovní místa, nové bohatství a nové možnosti. Jsou zde jednotlivci i rodiny, jejichž daně podporují vládu a jejichž dobrovolné dary podporují církev, charitu, kulturu, umění a vzdělávání. Jejich patriotismus je poklidný, však hluboký. Jejich hodnoty podpírají náš národní život…Jak můžeme milovat svou vlast a přitom nemilovat své krajany…? “[16]        

Pokud je americký konzervatismus ve svém hlavním proudu  syntézou a) klasického liberalismu z 19. století (v politice, ekonomice a konstitucionalismu), b) klasického konzervatismu-tradicionalismu, c) antikomunismu,[17] pak Ronald Reagan určitě americkým konzervativcem byl. Lou Cannon píše, že Reaganovým politickým vyznáním byla víra v tři principy: 1) omezení vládních výdajů, 2) povznesení armády a národní obrany a 3) snížení daní, což do značné míry s výše uvedenými principy koresponduje.[18]  

Přestože Reagan i Thatcherová byli antikomunisty, v jejich přístupu byly rozdílné akcenty. Thatcherová pojímala boj proti komunismu více v intencích národní bezpečnosti, národního zájmu a vyvažování moci,[19] zatímco Reagan považoval komunismus za synonymum zla a svůj boj proti komunismu považoval za morální poslání a křížovou výpravu.[20]

O bezbožném komunismu Reagan řekl deset dní před atentátem na svou osobu, že „marxistická představa člověka bez Boha musí být nakonec shledána jako prázdná a falešná víra-jako nejstarší sektářství v dějinách, které se prvně ozvalo v zahradě Edenu v šeptaných slovech pokušení: ´Budete jako bohové.´ Krize západního světa, jak nám připomíná Whittaker Chambers, existuje v té míře, nakolik jsme lhostejní k Bohu. ”[21]   

            Nelze však říci, že by Reagana nezajímala otázka národní bezpečnosti a národních zájmů a že by Thatcherová nebrojila proti nemorálnosti komunismu. Šlo jen o různé důrazy, které byly dané i tradicemi obou zemí. Thatcherová poměrně přesně vystihla vyvažování požadavků morální zahraniční politiky a národních zájmů: „Zajímavé argumenty pro zahraniční politiku založenou na morálních imperativech proti argumentům ve prospěch politiky, která se opírá o pragmatické národní zájmy, zůstanou nakonec skutečně jen takové, jaké jsou-zajímavé. Největší státníci anglicky mluvícího světa - muži jako Winston Churchill a Ronald Reagan - si zvolili politiku, ve které byly obsaženy oba prvky, i když v rozličných dobách v různém poměru.”[22]

Tento rozdíl v akcentech byl patrný i v postoji obou politiků k MAD a jaderným zbraním, kdy Reaganovým konečným cílem bylo zrušení dle jeho pohledu nemorálních jaderných zbraní,[23] zatímco Thatcherová věřila ve vyrovnávání moci a zachování odstrašujícího účinku těchto zbraní.[24]

Pozn. Vyšlo jako kapitola v knize PETŘÍK, L. :Konzervativní revoluce Margaret Thacherové a Ronalda Reagana, CDK Brno 2008

http://www.cdk.cz/knihy/287/konzervativni-revoluce-margaret-thatcherove-a-ronalda-reagana/

1188 čtenářů | Přidat komentář | 

|  

Twitter  Linkuj  Google  Facebook  Vybrali SME