Česká republika je členem mnoha mezinárodních organizací. Málokterá z nich nás stojí tolik peněz jako Mezinárodní měnový fond (MMF).

Když po druhé světové válce vlády států v čele s USA a Velkou Británií založily Mezinárodní měnový fond, nastartovaly možná nechtěně éru masivního a dlouhodobého zneužívání monopolů na emise peněz a keynesiánského fiskálního aktivismu založeného na víře, že politici mohou kormidlovat hospodářství, že mohou otáčením kohoutků libovolně zvyšovat a snižovat míru nezaměstnanosti, inflace a hospodářského růstu.

Z této osudové domýšlivosti vzešlo bezprecedentní zadlužení vlád, které vydávají a od sebe navzájem kupují nekonečné emise státních dluhopisů.

V roce 1968 přestaly Spojené státy směňovat dolar za zlato a učinily z něj nekrytou měnu. Nekrytými se tak staly i všechny ostatní měny vázané na dolar v rámci MMF. MMF, místo aby byl rozpuštěn a zapomenut, začal si vymýšlet novou agendu, aby se stal nepostradatelným. Začal vydávat své vlastní nekryté kvazidolary – SDR – umělou měnu pevně vázanou na průměrnou hodnotu dolaru, jenu, libry (a dnes i eura), kterou se členskými státy vyměňuje za jejich skutečné peníze. Získané peníze pak používá na pochybné úvěrování států.

Komunistické Československo bylo z tohoto "kapitalistického" svazku v roce 1954 po měnové reformě vyloučeno a po pádu komunismu udělali naši politici chybu, že do MMF naši zemi znovu zatáhli.

Do MMF jsme už nasypali přes 50 miliard

Cenou za vstup do MMF je neustálé sypání našich peněz skrze tuto instituci na pomoc tu chudým, tu bohatým státům. Nejprve jsme do roku 1994 spláceli naši členskou kvótu ve výši 819,3 mil. SDR (24 miliard Kč). V letech 1993 a 1994 jsme navíc zaplatili fondu úrokové platby a poplatky v celkové výši 76 milionů SDR (2,2 miliardy korun) z půjčky, kterou jsme ve skutečnosti nepotřebovali. V roce 2000 vláda schválila bezúročnou půjčku pro MMF (z devizových rezerv ČNB) ve výši 5,7 mil. SDR (166 milionů korun) na dobu 20 let. Mezi roky 1994 a 2003 jsme do MMF navíc posílali roční "příspěvek na chudé" ve výši 1 mil. SDR (29 milionů Kč) ročně.

Když jsme v roce 2000 jako členská země organizovali velkolepé setkání MMF v Praze, doplatili jsme na něj 350 milionů korun z rozpočtu České národní banky a další stovky milionů z rozpočtu české vlády a hlavního města Prahy. Je ironií, že anarchisté a jiní aktivisté tehdy pomýleně považovali tuto vládami zřízenou socialistickou instituci za kapitalistickou instituci, a tak se sjeli do Prahy z celého světa zapalovat auta a rozbíjet výlohy obchodů.

V roce 2010 se Česká republika zavázala na základě dohody šéfů vlád Evropské unie a skupiny G20 poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu z našich devizových rezerv půjčku 1,03 miliardy eur (26 miliard korun). (Podrobněji viz můj článek "Už je to tady – půjčujeme 26 miliard Řecku".) MMF čerpá tyto prostředky na sanování zemí jako je Řecko a Irsko a Česká republika poskytuje tento úvěr za nevýhodnou úrokovou míru ve výši cca jednoho procenta a ztrácí tak ve prospěch fondu půl miliardy korun per anum oproti běžnému zhodnocování devizových rezerv ČNB.

Suma sumárum, už jsme do MMF poslali přes 50 miliard korun.

Letos se mocipáni z EU a G20 dohodli na navýšení členských kvót v MMF na dvojnásobek, což neznamená nic jiného, než že pokud to naše vláda stvrdí, jakože nic jiného od ní nemůžeme čekat, pošleme do MMF dalších 819,3 mil. SDR (24 miliard Kč), částečně z devizových rezerv, částečně vydáním směnek. Zvýší se tak výrazně státní dluh oproti původním plánům vlády a smrsknou se nám naše devizové rezervy, které vláda zřejmě míní obětovat celé na oltář eura.

Necháváme se jak hlupáci Mezinárodním fondem dlouhodobě vysávat a je třeba říci - dost. MMF tu není od toho, abychom mu sloužili.

Stroj na morální hazard

MMF nadělal za poslední desetiletí ve světě mnoho škody, když propagoval režimy fixních kurzů, které uvrhávaly jednu zemi za druhou do měnových krizí. Těmto zemím pak MMF půjčoval peníze na nesmyslné udržování neudržitelných kurzů jednotlivých měn k dolaru. Dnes slouží jako nástroj Evropské unie k obcházení vlastních pravidel a ke skrytému sanování eurozóny mimo legitimní rozhodování parlamentů.

MMF je gigantický stroj na morální hazard, když vládám, které by se – vystaveny soukromým věřitelům – musely chovat ve svém zadlužování obezřetněji, půjčuje jako světový věřitel poslední instance. Současné půjčování Řecku, které stále kryje zadlužováním polovinu svých ročních sociálních výdajů, jen naznačuje, že kolotoč dluhů se chýlí k černému konci. Řecko své dluhy už nikdy nesplatí.

Je nejvyšší čas z MMF vystoupit. Trvejme na splacení všech půjček a nechme si vyplatit splacený kapitál. Čím dříve to uděláme, tím větší bude šance, že dostaneme nějaké své peníze zpět.

Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů