Poslanec ČSSD Vítězslav Jandák je k teorii člověkem způsobenému globálnímu oteplování poněkud skeptický podobně jako prezident Václav Klaus.
Prokristapána, nemá ten Klaus pravdu?
„Já si myslím, že celkové oteplování je tak trochu pitomost, ale ona je to tak nesmírně vědecká pitomost, že se do toho raději nepletu, ale občas si řeknu: prokristapána, nemá ten Klaus pravdu?"
„No, globální oteplovači si zase vymyslí nějaký hezký důvod, že i když venku mrzne až praští a je ukrutná zima, sněží a jsou paralyzována hlavní evropská letiště, tak že vlastně nakonec dochází k oteplování. Ani nevím, jestli naše drahá Evropská unie připravuje zase nějaké úžasné opatření na boj proti změně klimatu a na poručení větru a dešti, nyní spíše mrazu a sněhu," řekl redakci senátor ODS Jaroslav Kubera.
Související:
Všichni si otevřete sodovku, nabádá Jakl
Ještě, že je oteplování, jinak by tu byla Sibiř
To předseda KSČM Vojtěch Filip teorii globálního oteplování patrně věří. „To je jen výjimka, která potvrzuje pravidlo," odpověděl na dotaz redakce.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka neví, jestli věří nebo nevěří této teorii. „Tak já nevím, jestli existuje globální oteplování, ale jestli ano, tak zaplaťpánbůh. Jinak by venku nebylo mínus dvacet, ale mínus třicet," smál se senátor.
Klaus se letos moc neohřál
Že je letos nějak málo globálně oteplená zima, si všimla i naše hlava státu. „Vzpomínáte, že vloni na předvánočním koncertu bylo taky strašně moc sněhu? Tak já si myslím, že to budeme muset organizovat častěji, aby bylo co nejvíce sněhu. Aby měl Al Gore vztek," řekl s nadsázkou Klaus po skončení Jazzu na Hradě z 15. prosince prezident Klaus.
Nevyzpytatelné "globální oteplování" zlobí pravidelně prezidenta i během jeho červnových narozenin.„Nedokážu si to jinak vysvětlit, ale asi moc zlobím to globální oteplování, že je na mé narozeniny v poslední době vždycky zima," povzdechnul si letos v červnu Klaus.
V minulosti se oteplovalo i ochlazovalo
V globální oteplování způsobené člověkem nevěří ani předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. „Na teorii globálního oteplení způsobeného člověkem nevěřím. Pod dnes existujícími ledovci byla nalezena lidská obydlí, takže je vidět že výkyvy teplot neovlivnil dnešní člověk. Příroda prochází nějakými cykly, které nejsou v krátkém období deseti či dvaceti let vyhodnotitelné. Navíc unikly údaje, že Mezivládní panel pro klimatické změny falšoval své zprávy. I to by nám mělo trochu otevřít oči a zachovat chladný rozum," řekla Němcová před časem redakci.
Podle rusko-německé studie uveřejněné v letošním srpnu globální oteplování nejspíš nezavinili lidé. Podle ní byly letní teploty v Arktidě po většinu druhé poloviny dvacátého století nižší než na počátku průmyslové revoluce, kdy se v atmosféře začala vyskytovat větší koncentrace takzvaných skleníkových plynů. Analýza tak zpochybňuje přímou souvislost mezi stoupáním teploty a průmyslovými emisemi. Výsledky bádání jsou založeny na zkoumání letokruhů borovice lesní na poloostrově Kola.
Sluneční aktivita
Nejtepleji prý bylo na poloostrově Kola v letech 1935 až 1955. Potom začaly teploty klesat, avšak po roce 1990 znovu rostly. Badatelé poukázali na to, že právě v období od roku 1935 do 1955 byla zaznamenána maximální sluneční aktivita. Za stoupáním a klesáním průměrných teplot má být právě sluneční aktivita.Výzkum provedli odborníci z botanického ústavu na Hohenheimské univerzitě ve Stuttgartu s ruskými kolegy z Helmholtzova centra pro životní prostředí.
Podobný názor zastává i americký klimatolog a emeritní profesor environmentálních věd na University of Virginia Fred S. Singer. "Chce to velkou odvahu vystoupit proti převažujícímu názoru způsobem, jakým to dělá Václav Klaus. Kolem globálního oteplování nastoupil stádní instinkt odpůrců ekonomického růstu, zastánců kontroly života lidí, vědců sváděných výzkumnými granty, mezinárodních byrokratů a všech, kteří profitují z obav o vývoj klimatu. Příroda ukáže, že se mýlili," uvedl před časem Singer.
Během dvacátého století se oteplilo v průměru o 0,6 stupně
Podle australského klimatologa Boba Cartera nelze případný vliv člověka na změnu klimatu nijak měřit. Člověk může dokonce na některých místech způsobovat ochlazování. Neexistuje navíc nic jako globální klima, ale mnoho lokálních klimat, v nichž jsou změny teplot v čase různé. Za celé dvacáté století došlo navíc k nárůstu průměrné celosvětové teploty jenom o 0,6 stupně Celsia.
Letošní prosinec se počtem dnů, kdy mrzlo a na zemi zůstal ležet sníh, řadí k nejchladnějším za posledních sto let.
Autor: Lukáš Petřík