Havel nepokládá za moudré, že se Česko zdráhá přijmout euro. „Neustále přepočítávat jedny peníze na druhé, to stojí miliardy," posteskl si v novoročních Otázkách Václava Moravce exprezident.
Z OVM: Havel na Klausův projev u Moravce nereagoval. Pořad byl předtočen
Havlův blábol a nesmysl
Oslovení ekonomové ale s Havlem většinou nesouhlasí. „Při vší úctě k panu exprezidentovi Havlovi, to, co říká, je blábol, tápání ve tmě a ekonomický nesmysl. V době, kdy dochází k elektronickým transakcím, jsou transakční náklady z převodu měn relativně zanedbatelné. Rozhodně jsou o dost menší než náklady z toho, že země nemá svou měnu a svou měnovou politiku a nemůže tak reagovat na ekonomický vývoj a změny," řekl serveru ParlamentniListy.cz děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík.
Podle Ševčíka existují dva základní scénáře vývoje eurozóny. Euro podle něho přežije, ale pouze za cenu toho, že kromě měnové unie vznikne i unie fiskální. K fiskální politice, tedy jednotnému eurorozpočtu, patří i politika sociální a další a vznikne tak centralizovaný evropský superstát. „Euro může přežít pouze pokud se vytvoří centralizovaný superstát, čili Evropská socialistická unie. Za komunismu jsme měli Státní plánovací komisi, takto by vznikla Evropská plánovací komise," dodal Ševčík.
Eurozóna má vrozenou vadu. Je nefunkční
Pokud fiskální a následná politická unie nevznikne, tak euro podle něho vydrží do té doby, dokud budou voliči z těch zodpovědnějších států ochotni nechat u moci politickou garnituru, která bude ochotna dotovat z peněz občanů své země ty státy eurozóny, které mají ekonomické problémy a obří dluhy.
Ševčík se jen pozastavuje nad tím, že řada analytiků, která euro nadšeně podporovala, teď obrátila a svou chybu nepřiznala. Ukazuje se, že měl Václav Klaus pravdu, když kritizoval projekt jednotné měny již od počátku, protože tvrdil, že je vadný ze své podstaty, protože jednotlivé země mají rozdílné ekonomiky s rozdílnými ekonomickými cykly a všem nevyhovuje stejný kurs a stejná úroková sazba. Proto je výhoda, že máme vlastní měnu a jednotlivým nárazům se můžeme přizpůsobit a flexibilně na ně reagovat.
Euro tu nebude do tří let
Bývalý ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach se domnívá, že euro nepřežije následující tři roky. Řecko podle něj nebude schopno v termínu splatit záruky 110 miliard eur. Podobně Španělsko a Itálie nebudou schopny splácet dluhopisy. Zánik eura předvídal již nositel Nobelovy ceny za ekonomii, známý monetarista Milton Friedman. Ten v roce 2002 odhadl, že euro zanikne do patnácti let.
„A pokud jde o obavu pana exprezidenta Havla z toho, co se týče toho, že výměna peněz ´stojí miliardy´, tak bych zdůraznil, že mnoho českých občanů necestuje tak často do zahraničí či tam nemá či nemělo své reality a nemá zdaleka tak vysoké náklady s výměnou jako třeba pan exprezident," řekl redakci Mach.
Co je a co není vidět
„On vidí velmi primitivně jen ty efekty, které jsou na první pohled vidět, ale každý ekonom ví, že v hospodářství je řada procesů a důsledků, které na první pohled vidět nejsou. Na první pohled nemusí hned třeba každý zpozorovat, že ekonomika evropských států roste mnohem pomaleji než před zavedením eura a že státy mimo eurozónu jsou na tom lépe. Řada lidí nevidí ekonomické zaostávání států eurozóny, které euro způsobuje. Řada lidí nevidí třeba také stabilitu naší koruny. Přesto to jsou věci mnohem významnější než nějaký poplatek za výměnu měny," dodal pro ParlamentníListy.cz Mach.
Euro přežije...
ParlamentníListy.cz oslovily dále ekonoma Pavla Kohouta, který se chystá opustit Národní ekonomickou radu vlády. Ten se domnívá, že eurozóna přežije, ale není jisté, zda v současné podobě. Není podle něho například jisté, jestli v ní zůstane Řecko či Portugalsko. Podle něho se neukazuje, že by v krizi bylo euro, ale spíše některé ekonomiky, které ho přijímat neměly.
Co se týče ale České republiky, tak je Kohout rád, že euro nepřijala. Vyhnula se tak díky tomu i bankovní krizi a je na tom relativně hospodářsky dobře. Euro podle něho vedlo k vytvoření úvěrové bubliny ve Španělsku, Irsku a Řecku.
Kohout opouští NERV:
...ale je dobře, že ho zatím nemáme
Podle něho bychom měli uvažovat o přijetí eura až v okamžiku, kdy hospodářsky doženeme Rakousko. Kvůli tomu, že Estonsko mělo fixní kurz k marce a později k euru (tedy bylo de facto členem eurozóny), vyvolalo podle něho v této zemi krizi.
Co se týče Havlova argumentu týkající se transakčních nákladů, tak Kohout míní, že Česká republika by zabránila díky existenci vlastní měny mnohem větším ztrátám, než co by ušetřila za odbourání transakčních nákladů.
Čtěte také:
Autor: Lukáš Petřík