Pronásledování křesťanů. Židé, nebo muslimové?
Tento článek je volnou reakcí na článek Benjamina Kurase - Perzekuce křesťanů a jeho odpověď Michalu Semínovi na EU portálu(1)
Benjamin Kuras píše, že perzekuce křesťanů probíhá téměř stoprocentně ze strany islámského džihádu a že jsou to právě Židé, kteří se křesťanů zastávají i tam, kde se ani Vatikán neozve, jako v případě vyhnání Řeků ze severního Kypru.
Abychom k těmto tvrzením mohli zaujmout stanovisko, je třeba se podívat v první řadě na největší genocidu křesťanů ve dvacátém století na Blízkém východě, a to genocidu Arménů(2) (1 – 1,5 milionů obětí), asyrských křesťanů(3) (0,5 – 0,75 milionu obětí) a Řeků, která se odehrála na území Osmanské říše. Pachateli těchto děsivých masakrů byli Mladoturci, kteří se dostali k moci revolucí roku 1908. Zde je třeba zbystřit pozornost a podívat se podrobněji, kdo to vlastně Mladoturci byli.
Přímo pod heslem Young Turks(4) na Wikipedii se dovíme, že hodlali napodobovat klub Jakobínů z dob Francouzské revoluce, že někteří z nich nebyli Turci a že si měnili jména, aby vypadali jako turečtí nacionalisté. Například Tekin Alp (Moiz Kohen)(5), který se narodil do židovské rodiny, studoval na škole Alliance Israelite Univeselle v Soluňi, byl jedním ze zakládajících otců tureckého nacionalismu, ideologem Panturkismu a poté Kemalismu.
Ještě zajímavější informace najdeme pod hesly Sabbateans a Dönmeh.(6)(7) Sabbatejci jsou stoupenci Sabbataie Zeviho, který byl roku 1665 prohlášen židovským mesiášem, avšak roku 1666 konvertoval naoko k islámu. Wikipedie uvádí, že ti stoupenci Zeviho, kteří oficiálně praktikují islám nejsou považováni za Židy. Přímo pod heslem Dönmeh se však dočteme, že se jedná o skupinu krypto-Židů, kteří hráli enormní roli v hnutí Mladoturků. Po založení Turecké republiky silně podporovali republikánské, prozápadní reformy Attatürka, který se snažil omezit vliv islámské náboženské hierarchie a modernizovat společnost. Z několik let starého případu Ilgaza Zorlu, který žádal rabinský soud Bejt din o uznání svého židovství vidíme, že skupina Dönmehů dosud nebyla plně asimilována do turecké společnosti, jak někteří uvádějí.
Mocenská skupina navazující na odkaz Mladoturků a Attatürka se držela u moci díky opakovaným převratům a tvrdému pronásledování opozice až donedávna. Jednou z jejích opor byla také tajná organizace Ergenekon, která zajišťovala protiislámským silám kontrolu moci za fasádou demokracie. V roce 1997 bylo zahájeno vyšetřování rozsáhlých kriminálních aktivit Ergenekonu a stále pokračuje díky volebním úspěchům konzervativců premiéra Receepa Tayyipa Erdogana a zvolení Abdullaha Güla prezidentem Turecka. V průběhu vyšetřování Ergenekonu vyšlo najevo mimo jiného i úzké napojení vůdců tureckého severního Kypru na organizaci Ergenekon.(8)(9)
(pozn. EUportal.cz: podporujeme sekulární autokratickou tureckou armádu jako spojce Západu proti islámské demokracii práva šaría)
A nyní se konečně dostáváme k tvrzení o islamizaci severního Kypru, které z úst Benjamina Kurase zní, jako když zloděj křičí chyťte zloděje. Spojovat tureckou mocenskou elitu se zbožnými muslimy a islámem je nehorázná drzost, které se mohu dopouštět jen bezskrupulózní propagandisté. Oni se sice navenek k islámu hlásili, protože by je jinak turecký národ smetl, ale ve skutečnosti jej potlačovali. Samozřejmě zatím nevíme přesně, jaký podíl mezi Mladoturky a kemalisty měli skrytí Židé, ateističtí Turci nebo lhostejní muslimové. Rozhodně však nemůžeme hledat islámský džihád u režimu, který naopak islám potlačoval a Turecko poevropšťoval. (Čímž jistě nemysleli christianizaci.)
Také změna v mezinárodní politice Turecka v posledních letech nasvědčuje tomu, že by to mohli být právě Dönmehové, jejichž nadvláda nad Tureckem díky procesu Ergenekon končí. Turecko bylo totiž prvním muslimským státem, který již v březnu 1949 uznal stát Izrael a udržoval s ním vztahy na vysoké úrovni včetně vojenské spolupráce. Teprve nedávno došlo k vážným diplomatickým roztržkám a Turecko se začíná více orientovat na spolupráci s Iránem.
Podobně nevěrohodně zní stížnosti na pronásledování křesťanů ze strany muslimů po americké okupaci Iráku v roce 2003. (pozn. EUportal: Za vraždu nese vždy největší vinu a zodpovědnost vrah. Menší ten, podmínky pro ni chtěně či nechtěně způsobil. Navíc BK Chybu okupace Iráku uznává).
Americká armáda na základě chybných, nebo spíše úmyslně zfalšovaných informací o zbraních hromadného ničení a spojení iráckého režimu s Al-Káidou okupovala a cílevědomě odstranila celou mocenskou strukturu Saddámova režimu. Tímto aktem Spojené státy převzaly plnou zodpovědnost za zajištění bezpečnosti v zemi a za ustavení nového systému. V situaci, kdy hlavní muslimské skupiny, šíté, sunité a Kurdové, byly rozeštvávány jedna proti druhé, došlo také ke spoustě útoků na irácké křesťany a polovina jich uprchla ze země.
Paradoxem je, že většina z uprchlíků našla útočiště v Sýrii,(10) která byla americkou administrativou přiřazena k ose zla (axis of evil).(11) Samozřejmě, že vina leží i na muslimech, kteří tyto útoky prováděli. Hlavní zodpovědnost za tragedii však nesou Spojené státy a jejich neokonzervativní politici, protože převzetím moci v Iráku převzali též zodpovědnost za bezpečnostní situaci a nastolení nového pořádku. (pozn. EUportal: Za vraždu nese vždy největší vinu a zodpovědnost vrah. Menší ten, kdo podmínky pro ni chtěně či nechtěně udělal. Navíc BK chybu okupace Iráku uznává).
V Iráku je dosud cca 50.000 amerických vojáků a v případě ukončení všestranné podpory ze strany USA by současný režim zřejmě okamžitě zkolaboval. Lhostejnost amerických politiků k možnostem uzákonění autonomie a jiným formám zajištění bezpečnosti asyrských křesťanů je skutečně znepokojivá. Možná na to má vliv právě to, že mezi neokonzervativci nacházíme tak vysoké zastoupení Židů(12)(13)(14) a že neokonzervativci sledovali invazí do Iráku zcela jiné cíle, než ty které se uváděly jako oficiální důvody invaze. Těmi skutečnými cíli mohla být bezpečnost Izraele, ropa, oslabení pozic Iránu, Ruska, Číny…
Osud Libanonu jako jediné kdysi převážně křesťanské země na Blízkém východě také zcela vypadl z paměti pana Kurase. Podle oficiálních záznamů z roku 1926 činili křesťané 84% populace. V době vzniku státu Izrael Židé prováděli etnické čistky území, která chtěli sami okupovat. Statisíce Palestinců uprchly do sousedních zemí, z toho cca 100.000(15) do Libanonu. Jejich počet postupně narůstal až na současných více než 400.000, ze kterých žije polovina v táborech. Masa palestinských uprchlíků se stala základem pro občanskou válku a země dlouhou dobu nebyla pod kontrolou jedné centrální vlády. V současnosti je odhadován podíl křesťanů v Libanonu na pouhých 34%.(16) Je smutnou skutečností, že maronitští křesťané, kteří přežili více než jedno tisíciletí pod nadvládou muslimů nepřežili dvacáté století jako většinová skupina na území Libanonu.
Benjamin Kuras také napadl Vatikán, že se vyslovil proti zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku, ale jaksi opomněl sdělit, že to byla právě židovská Anti-Defamation League,(17) která promptně odsoudila referendum jako protiislámské. Chybné je též spojování Dárfúru s perzekucí křesťanů. Tamní konflikt probíhá mezi skupinami, které lze označit jako Araby ze severu a černochy z jihu, přičemž obě skupiny jsou převážně muslimské.
Pan Kuras též několikrát vyslovuje podiv nad mlčením médií ve věci pronásledování křesťanů. Opět je to velmi pokrytecké, protože je nepochybně dobře informován o vlivu Židů ve světových masmédiích. Tento vliv je možné snadno dokumentovat přímo údaji od řady židovských autorů. Brilantní je článek pana Joela Steina publikovaný 19. 12. 2008 v Los Angeles Times(18) a proto z něj uvedu delší citaci:
Nikdy v životě jsem nebyl tak rozčilen průzkumem veřejného mínění. Jen 22% Američanů nyní věří, že „filmový a televizní průmysl je jasně řízen Židy,“ což je pokles z téměř 50% v roce 1964. Anti-Defamation League ADL (Liga proti hanobení), která uveřejnila tento průzkum minulý měsíc, považuje tato čísla za vítězství v boji proti stereotypizaci. Ve skutečnosti ukazují, jak pitomými se Američané stali. Židé totálně řídí Hollywood.
Jak hluboce židovský je Hollywood? Když šéfové studií před pár týdny zveřejnili celostránkový inzerát v novinách Los Angeles Times s požadavkem, aby se Sdružení filmových herců dohodlo na smlouvě, otevřený dopis byl podepsán: News Corp. prezident Peter Chernin (Žid), Paramount Pictures předseda Brad Grey (Žid), Walt Disney Co. ředitel Robert Iger (Žid), Sony Pictures předseda Michael Lynton (překvapení, holandský Žid), Warner Bros. předseda Barry Meyer (Žid), CBS Corp. ředitel Leslie Moonves (také Žid, jeho prastrýc byl prvním předsedou vlády Izraele), MGM předseda Harry Sloan (Žid) a NBC Universal ředitel Jeff Zucker (super Žid). Pokud by také podepsal jeden z bratrů Weinsteinových, tato skupina by měla sílu nejen zastavit veškerou filmovou produkci ale také vytvořit minyan (minimální počet deseti lidí pro rituální modlitbu) disponující dostatkem fidžijské vody, aby naplnila mikvah (rituální koupel).
Osoba, na kterou se rozkřikovali v tomto inzerátu byla SAG prezident Alan Rosenberg (zkuste hádat). Břitké odmítnutí proti tomuto inzerátu bylo napsáno super agentem zábavního průmyslu Eri Emanuelem (Žid s izraelskými rodiči) v Huffington Post, který je vlastněný Ariannou Huffington (není Židovkou a nikdy nepracovala v Hollywoodu.)
Židé tak dominují, že jsem musel proslídit rejstřík, abych objevil šest nežidů ve vysokých pozicích zábavního průmyslu. Když jsem jim telefonoval, abych si s nimi promluvil o jejich neuvěřitelném úspěchu, pět z nich se mnou odmítlo mluvit, zjevně ze strachu, že by urazili Židy. Šestý z nich, prezident AMC Charlie Collier se ukázal být Židem.
Jako hrdý Žid chci, aby Amerika věděla o našem úspěchu. Ano, my ovládáme Hollywood. Bez nás byste si v televizi přepínali celý den mezi pořady „The 700 club“ a „Davey and Goliath“.
A tak jsem na sebe vzal úkol znovu přesvědčit Ameriku, že Židé řídí Hollywood tím, že spustím public relation kampaň, protože to je to, co my umíme nejlépe. Zvažuji několik sloganů včetně: „Hollywood: židovštější než kdykoli dříve“; „Hollywood: od lidí, kteří Vám přinesli Bibli“; a „Hollywood: pokud máš rád televizi a filmy, potom máš asi přece jen rád Židy“.
(pozn. EUportal.cz: V takovéto logice je ČR katolický stát. Katolíky jsou premiér Petr Nečas, jeho poradce Roman Joch, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr financí Miroslav Kalousek, ministr školství Josef Dobeš, bývalý ministr ŽP Pavel Drobil, prezidentův vicekancléř Petr Hájek, prezidentovi blízký Michal Semín, šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka…) (pozn. LP: Jednou jsem Benovi Kurasovi napsal, že jsem vždy odmítal, pokud někdo za vším vidí sionistické či naopak antisemitistické spiknutí)
Musíme poděkovat panu Joelu Steinovi za jeho upřímnost, která se bohužel Benjaminu Kurasovi nedostává. My samozřejmě chceme, aby média o pronásledování křesťanů psala a využívala své měkké síly (soft power) a aby politici ze zemí okruhu „západní civilizace“ využívali svého diplomatického, hospodářského i vojenského vlivu k ochraně a podpoře křesťanských komunit. Vzhledem k obrovským prostředkům, kterými naše civilizace disponuje by jistě stačilo přesměrovat nepatrný zlomek této moci a ohrožení křesťané by mohli žít v bezpečí. Ale takové aktivity těžko můžeme očekávat od politiků a vlastníků masmédií, kteří prosazují potraty a odstranění křesťanských symboly z veřejných prostranství.
Pokud očekáváme spravedlivé zacházení ze strany muslimů, tak musíme být také my spravedliví k nim. V Čechách je málo známou skutečností, že na územích Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Izraele žije téměř 5,5 milionu Arabů, většina z nich jsou muslimové, a okolo 300.000 křesťané. Jejich právní a materiální postavení je různé, celkově však žijí pod nadvládou židovského státu a jejich postavení jistě nelze označit jako svobodné a suverénní.
O oprávněnosti jejich boje za svobodu jasně vypovídá poradní názor Mezinárodního soudního dvora v Haagu (International Court of Justice) z roku 2004, který potvrdil, že výstavba zdi (separační bariéry)(19) je v rozporu s mezinárodním právem a vyzval Izrael k okamžitému ukončení její výstavby, rozebrání a zaplacení škod, které její stavbou způsobil. Konstrukce zdi a zabírání okupované půdy je podle zákonů vztahující se na okupující síly zakázáno. Jde hlavně o Haagskou úmluvu z roku 1907 a Čtvrtou ženevskou konvenci z roku 1949. Výstavba zdi také porušuje základní pravidla okupace - například to, že legální práva na zem nemohou být získána vojenskou silou.
(pozn. EUportal.cz: Není známkou oprávněnosti to, že o tom rozhodne nějaká nadnárodní organizace. My jsme proti nadnárodnímu Novému světovému řádu)
Podobně nelichotivá pro Izrael je Goldstoneova zpráva týkající se války v Pásmu Gazy na přelomu let 2008 a 2009. Mimochodem Richard Goldstone(20) je Žid a jako soudce má obrovské zkušenosti díky působení v národních i nadnárodních soudních institucích.
Situace, kdy zejména Spojené státy neochvějně podporují izraelskou politiku anexí palestinského území vede k tomu, že někteří muslimové snadno podlehnou dojmu, že místní křesťané jsou jakousi pátou kolonou amerického impéria a sionistů. Naštěstí většina muslimů chápe, že neokonzervativní politici, lobbisté AIPACu a podobné skupiny nemají s křesťany v jejich zemích nic společného a svůj hněv proti nim neobracejí. Pokud tedy chceme férové zacházení, tak je nutné ukončit podporu Izraele ve věci neoprávněné okupace palestinských území a důsledně trvat na mezinárodně uznaných hranicích v souladu s rezolucí č. 242 Rady bezpečnosti OSN. Ta byla přijata roku 1967 poměrem hlasů 15 : 0, tedy jednomyslně všemi tehdejšími členy Rady bezpečnosti.
(pozn. EUportal.cz: Před vznikem státu Izrael byli tedy asi muslimové naprosto mírumilovní. Obyvatelé Balkánu, dobytého Cařihradu, obránci Vídně… by mohli vyprávět. Také jsme si nevšimli, že by Izrael okupoval část Pákistánu, přesto se v Pákistánu s křesťany nezachází zrovna krásně.)
Další pohled na situaci je taktický. Největší a jediný úbytek křesťanů v posledním půlstoletí nastal ze všech kontinentů právě v Evropě. V ostatních světadílech (možná s výjimkou Austrálie) i přes spoustu problémů pozorujeme nárůst. Tento úbytek v Evropě nenastal z ničeho nic, jako když na podzim opadává listí ze stromů. Můžeme pozorovat drtivou sílu těch, kteří prosazovali sekularizaci, agnosticismus, relativismus, multikulturalismus a podobné směry. Dokonce můžeme zaznamenat výroky typu „Bílá rasa je rakovinou lidské historie.“ pocházející od Susan Sontag.(21)
Základním mocenským principem celé historie je heslo rozděl a panuj. Používala jej Římská říše, Britské impérium a využívají jej i současní mocní. Ze zákazů zbylých křížů ve školách a bezpočtu dalších protikřesťanských kroků je jasné, že křesťané jsou v současné mocenské elitě evropských zemí zastoupení minimálně.
Proto je třeba pečlivě zvažovat, jakým směrem vynakládat skrovné síly které nám zbyly a v duchu přísloví „když se dva perou, třetí se směje“ si dávat pozor, aby se nesmál ten třetí, zatímco my se budeme prát s muslimy. Jsou to přece právě liberální politici, kteří pod praporem multikulturalismu otevírali brány Evropy muslimským imigrantům a podporovali přijetí osmdesátimilionového Turecka do Evropské unie. Ten třetí co se bude smát má k dispozici obrovské, s nikým nesouměřitelné prostředky a pod pláštíkem líbivých zásad svobodného trhu a svobody slova svými podbízivými produkty jako jsou telenovely, populární hudba a filmy prosazuje svůj světový názor všude tam, kde si s pomocí své hospodářské a vojenské moci jen trochu pootevře dvířka.
Prostor pro spolupráci s muslimy nepochybně existuje, ať už na bázi čistě taktického spojenectví, nebo na široké kulturní bázi abrahamických náboženství,(22) nebo lidí knihy. (23) Jak vidíme, tak je zde dostatek místa i pro spolupráci se Židy, například z organizace Neturei Karta(24) a dalších židovských organizací nebo jednotlivci z celého světa. Tato spolupráce samozřejmě předpokládá vzájemný respekt a zde musíme být nesmlouvaví. Síla onoho třetího vzadu, který má mnoho tváří, je však taková, že čas a prostor pro manévrování rychle ubývá.
Pavel Čermák
cermak.cb@seznam.cz
1) http://www.euportal.cz/Articles/7125-reakce-benjamina-kurase-na-clanek-michala-semina-o-perzekuci-krestanu-ze-strany-muslimu.aspx
2) http://en.wikipedia.org/wiki/Armenian_Genocide
3) http://en.wikipedia.org/wiki/Assyrian_Genocide
4) http://en.wikipedia.org/wiki/Young_Turks
5) http://en.wikipedia.org/wiki/Tekin_Alp
6) http://en.wikipedia.org/wiki/D%C3%B6nmeh
7) http://www.avrumehrlich.net/sabbatean.htm
8) http://www.todayszaman.com/newsDetail_getNewsById.action?load=detay&link=172083
9) http://www.cyprusedirectory.com/articleview.aspx?ID=9885
10) http://en.wikipedia.org/wiki/Christianity_in_Iraq
11) http://news.bbc.co.uk/2/hi/1971852.stm
12) http://www.erichufschmid.net/TFC/FromOthers/list-of-neocons-for-Iraq-war.htm
13) http://www.amazon.com/Neoconservative-Revolution-Jewish-Intellectuals-Shaping/dp/0521836565
14) http://www.huffingtonpost.com/daniel-levy/on-joe-klein-and-the-jewi_b_115999.html
15) http://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_refugee
16) http://sheikyermami.com/2009/09/28/lebanon-no-future-for-christians/
17) http://www.thejewishweek.com/blogs/jewish_groups_blast_swiss_anti_islam_referendum
18) http://articles.latimes.com/2008/dec/19/opinion/oe-stein19
19) http://ism-czech.org/?p=179
20) http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Goldstone
21) http://en.wikipedia.org/wiki/Susan_Sontag
22) http://en.wikipedia.org/wiki/Abrahamic_religions
23) http://en.wikipedia.org/wiki/People_of_the_Book
24) http://www.nkusa.org/